Provoz provozu domů

Libuše Hanzalová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tímto nejednoznačným a neprůhledným pojmenováním jsou označeny kanceláře provozních techniků obvodního podniku bytového hospodářství v jedné pražské čtvrti.

Podst. jm. provoz se v naší slovní zásobě objevuje teprve počátkem tohoto století. V 30. letech bylo částí veřejnosti hodnoceno a odsuzováno jako germanismus. Dnes se ho běžně užívá zejména v projevech stylu publicistického, administrativního a odborného. Časté je však i v oblasti běžně dorozumívací. Slovník spisovné češtiny (Praha 1978) uvádí čtyři lexikální významy tohoto mnohovýznamového slova: /1/ chod organizované práce nějakého podniku, /2/ chod stroje, /3/ doprava, ruch, frekvence, /4/ provozovna, dílna. V závislosti na těchto významech vznikají spojení s podst. jm. a příd. jm. i se slovesy (provoz podniku, bezporuchový provoz, uvádět do provozu; provoz motorového vozidla; jednosměrný provoz, letový provoz; zámečnický provoz aj.).

Ne vždy je však užití výrazu provoz náležité. Poměrně velký významový rozsah tohoto podst. jm. vede k přeceňování jeho použitelnosti (srov. např. pracovníci pro pastevní provozy).

Naprosto nevhodné je však spojení provoz provozu domů, uvedené v úvodu. Po stránce formální se zde spojuje podst. jm. provoz s týmž podst. jm., i když v jiném významu. Z jazykové formy pojmenování jednoznačně nevyplývá, že zde slovo provoz v 1. pádě vystuuuje ve významu ,provozovna‘ a v 2. pádu ve významu ,chod‘. (Podobně nevhodné by se jevilo např. spojení stavba stavby domu, organizace organizace mládeže ap.)

Nepříliš průhledné pojmenování provoz provozu domů není pojmenování jednoznačné a vede uživatele spíše ke hře s významy slov. Ta má své oprávnění ve slovních hříčkách, ale neměla by být ukryta v názvech provozních složek podniků sloužících veřejnosti. V uvedeném spojení by proto bylo vhodné nahradit jeden z tvarů podst. jm. provoz jiným synonymním výrazem, např. středisko provozu domů nebo jen provozní středisko.[1]

---

[1] Srov. též jazykový koutek o provozovně provozu publikovaný v časopise Rozhlas 67, 1989, č. 10.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 3, s. 172

Předchozí František Daneš: K výslovnosti tzv. iniciálových zkratek

Následující Miloslav Sedláček: Sto let od vydání Mluvnických rozprav Františka Bačkovského