Izvestija — Izvestije

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nedávno jsme v jazykové poradně zodpovídali dotaz na skloňování názvu sovětského deníku Izvestija. Tyto noviny jsou u nás známé především zásluhou hokejového turnaje každoročně konaného v předvánoční Moskvě. Oficiální název tohoto turnaje zní hokejový turnaj o Cenu listu Izvestija. Novináři užívají buď název plný (Na hokejovém turnaji o Cenu listu Izvestija hrajeme dnes s Finskem, … — Práce 18. 12. 1986), nebo název zkrácený — turnaj Izvestijí (Překvapivá bilance po druhém dnu turnaje Izvestijí — Rudé právo 18. 12. 1986), nebo dokonce název metonymický — Izvestije (Na Izvestije pravděpodobně pojedou ještě Rusnák a Vlk, … — Rudé právo 10. 12. 1986).

Metonymie tohoto typu není ve sportovní novinářské praxi ojedinělá; běžně se užívá metonymického pojmenování Běchovice pro označení každoročního běžeckého závodu Běchovice — Praha, výraz Lidice slouží jako název cyklistického závodu, Wimbledon jako název pro mezinárodní mistrovství Velké Británie v tenise apod.

Pro přenesené označení hokejového turnaje zvolili novináři počeštěný tvar Izvestije namísto očekávaného tvaru Izvestija, jehož zakončení se zřejmě zdálo příliš neobvyklé, bez opory v praxi. Domníváme se, že toto významové a formální rozrůznění — Izvestije jakožto název hokejového turnaje a Izvestija jakožto název sovětských novin — je přijatelné. Odmítat podobu Izvestije by bylo neúčelné, neboť se, jak svědčí novinářská praxe, plně vžila. Měla by se však uplatňovat pouze ve významu turnaje, nikoli pro pojmenování sovětského deníku; zde by měla být původní podoba, tj. Izvestija, zachována, neboť v češtině, stejně jako ve slovenštině,[1] se uplatňuje zásada o zachování původní podoby v názvech novin a časopisů, např. Rabotničesko Delo, Neues Deutschland, Times apod.

Významové a formální rozrůznění přináší s sebou změny v rodové charakteristice i ve skloňování u obou pojmenování. Podstatné jméno Izvestije lze zařadit k pomnožným podstatným jménům rodu ženského a pravidelně ho skloňovat podle vzoru „růže“ (1., 4. pád Izvestije, 2. pád Izvestijí, 3. pád Izvestijím, 6. pád (o) Izvestijích, 7. pád (s) Izvestijemi. U podstatného jména Izvestija bychom měli přihlédnout k morfologické charakteristice v původním jazyce, kde tvar izvestija je množné číslo od slova izvestije (‚zpráva, zvěst‘), a považovat [55]ho za podstatné jméno rodu středního v množném čísle. Pak bychom ho skloňovali stejně jako podstatná jména gymnázia, individua, muzea, která mají v 1. a 4. pádě množného čísla tvary podle vzoru „město“, v ostatních pádech podle vzoru „moře“ (1., 4. pád Izvestija, 2. pád Izvestijí, 3. pád Izvestijím, 6. pád (o) Izvestijích, 7. pád (s) Izvestiji). Tvar 7. pádu je sice tvořen systémově, ale působí příliš nezvykle, až exkluzívně, proto bychom v praxi dali přednost použití nominativu jmenovacího.

---

[1] Srov. L. Dvonč, O skloňování názvu Izvestija, Práca 21. 4. 1986.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 1, s. 54-55

Předchozí Eva Macháčková: Pečicí jednotka ETA

Následující Růžena Buchtelová: Nika