Časopis Naše řeč
en cz

Pečicí jednotka ETA

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

O dvojím typu přídavných jmen, která jsou často zaměňována, tj. o typech žehlící — žehlicí, bylo již hodně napsáno. Aktivní slovesná přídavná jména pro současný děj se tvoří z kmene přítomného (volající, honící, šijící) a vyjadřuje se jimi, že nějaká činnost právě probíhá. Účelová adjektiva (volací znak, směrovací číslo, šicí stroj, hrací hodiny) se tvoří z kmene minulého a vyjadřují, že něco je k nějaké činnosti určeno, že něco funguje na nějakém principu.[1]

Účelová adjektiva se tvoří od minulého kmene sloves nedokonavých příponou -c(í). Omezení při jejich tvoření jsou významová i formální. Tak se např. netvoří od sloves vzoru trpět proto, že k tomuto vzoru se řadí slovesa podmětová (děj se omezuje pouze na jednoho účastníka vyjádřeného v podmětu) a od podmětových sloves se obvykle účelová adjektiva netvoří. Zpravidla se také netvoří od sloves, jejichž minulý kmen je zakončen na souhlásku a od sloves II. třídy.

Někdy se však i od takových sloves účelové adjektivum nepravidelným způsobem tvoří, srov. např. čtecí zařízení. Přípona -c(í) může mít též variantní podoby, např. -ac(í), -ec(í): pletací stroj, kladecí jehly (textilní termín). Nemůžeme-li od některého slovesa účelové adjektivum utvořit, lze využít i adjektiv od sloves příbuzných. Tak např. od sloves sedět (vzor trpět) a sednout (sloveso II. třídy) účelová adjektiva netvoříme, můžeme však využít adjektiva od příbuzného slovesa sedat (V. tř.) a vy[54]tvořit tak spojení sedací souprava.

Od slovesa péci/péct, jehož minulý kmen je zakončen na souhlásku (pek-), tvoříme účelové adjektivum nepravidelně. Ke kmeni přítomnému peč- připojujeme rozšířenou podobu -ic(í). Účelové adjektivum tu má krátké i (nikoli pečící) a krátkost je tu užitečné dodržovat vzhledem k pravidelně utvořeným účelovým adjektivům sloves vzoru prosit: honicí, plnicí.

V reklamním letáku ke grilovací a pečicí jednotce Eta by mělo tedy být užito adjektiva pečicí (je tam však chybně délka). Odpovídalo by to i adjektivu grilovací (nikoli grilující) a vyjadřovalo by se tak, k čemu zařízení slouží, k čemu je určeno.


[1] O tvoření těchto adjektiv se píše podrobněji v Mluvnici češtiny, Praha 1986, 1. díl, s. 336—337. O účelové charakteristice jevů viz např. práci F. Daneše, Věta a text, Praha 1985, s. 103n.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 1, s. 53-54

Předchozí Libuše Kroupová: Proč kufrování?

Následující Ivana Svobodová: Izvestija — Izvestije

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1