Časopis Naše řeč
en cz

Proč kufrování?

Libuše Kroupová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Několik našich čtenářů se na nás obrátilo, abychom jim vysvětlili význam slova kufrování. O zimních prázdninách přichází dětem velmi vhod pořádání již několikátého ročníku Kufrování s Dominem, což je náborová akce v orientačním běhu, určená jak zkušenější mládeži v této disciplíně, tak úplným začátečníkům. V tisku jsme se mohli např. dočíst, že v Brně v r. 1986 kufrovalo 400 dětí. Proč však Kufrování s Dominem? Československý rozhlas tak nazval před lety svou relaci pro mládež věnovanou orientačnímu běhu, kterou vysílal v rámci pořadu Domino. Výraz kufrování přijal pro ozvláštnění ze sportovní disciplíny orientačního běhu. Kufrovat tu znamená ‚bloudit, ztratit se v terénu, v lese‘. Jde tedy vlastně o bloudění (s Dominem).

Doklady z lexikální kartotéky Ústavu pro jazyk český ČSAV ukazují cestu k prvotnímu výskytu výrazů kufrování, kufrovat v češtině. První záznam v ní je z Lidových novin z r. 1937: Kufrování. Tímto slovem se označuje mezi letci ztráta orientace.“ Ve vojenském letectví ani v civilní dopravě se tohoto výrazu, jak máme zjištěno, neužívá. Letadlo je přesně řízeno, tudíž bloudění může být jen ojedinělým jevem. Výraz kufrování se však často objevuje v některých sportovních disciplínách pěstovaných ve Svazarmu při navigačních letech. Při soutěžích se sportovním letadlem pilot dostane mapu, sdělí se mu jen orientační body a stanoví přesně limitovaný čas. K bloudění, k tzv. kufrování může tedy snadno dojít. Proč se však používá právě tohoto slova? Pro vysvětlení je několik verzí. Můžeme vyloučit tu, že výraz se objevil za války, kdy pilot, který se při letu zdržel, musel, aby doletěl, vypustit z kufru bombardovacího letadla, tj. z pumovnice, bomby. Podle našeho materiálu (z r. 1937) i podle ověření u odborníků výraz kufrování žil už před druhou světovou válkou a kufr ve významu pumovnice není z vojenského slangu známý.[1]

Další možný výklad vychází z toho, že slovem kufry se nazývaly na vojně boty. Kufrovat znamenalo ‚pochodovat‘ a zakufrovat (jakoby zavřít víko kufru) ‚zabloudit‘.

[53]S výrazem kufr se setkáváme ještě jednou v letectví a této verzi bychom dali přednost. Při sportovních letech se říká o letci, který zabloudí, že chytil kufr. Nutnost původně nepředpokládaného dalšího letu, cestování — je tak spjata s představou kufru jako průvodního prostředku při této činnosti (připomeňme si jen známý frazeologismus sbalit kufry — ‚odejít‘). Dokonce existuje i soutěž v navigačním létání nazvaná Brněnský kufr. Bývá i zvykem každoročně při výroční schůzi svazarmovců, že ten, kdo se nejvíc odchýlí z trati, dostane starý, odřený kufr.

Je třeba konstatovat, že výrazy kufrovat, kufrování ve významu ‚bloudit, bloudění‘ nebyly z hlediska spisovnosti zvoleny právě nejšťastněji, zvláště mají-li označovat akci celonárodního charakteru. Sloveso kufrovat (a zakufrovat) je sice tvořeno produktivní slovesnou příponou — tak jako ústrojné výrazy sáňkovat, lyžovat (‚používat sáněk, lyží‘), popř. rámovat, lištovat (‚opatřovat rámem, lištou‘). Sám výraz kufr je však slangový a u slovesa kufrovat nejde o systémově utvořený význam, ‚používat kufr‘, ani ‚opatřovat kufrem‘, ani o jiný běžněji zastoupený význam tohoto slovotvorného typu, ale o zvláštní přenesené užití z dnešního hlediska zcela zastřené. Tyto výhrady se ovšem netýkají užití tohoto slovesa ve významu ‚putovat s kufrem‘, jak se s ním setkáváme např. u L. Ptáčka v Druhé stráži z r. 1955: „To ti to takhle jednou kufruju mezi Vlašimí a Pečkami na dráze,“; o tento význam však v dotazech našich čtenářů nešlo.


[1] Zajímavé však je, že v německém vojenském slangu tyto výrazy žijí, a to der Koffer mj. ve významu ‚bomba, granát, dělostřelecký náboj‘ a sloveso koffern znamená jednak ‚vystřelit sérii granátů‘, jednak ‚shazovat bomby‘. Srov. H. Küpper, Wörterbuch der deutschen Umgangssprache, Stuttgart 1987; význam u podst. jm. zachycuje i Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache 3, Berlin 1969.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 1, s. 52-53

Předchozí Ivana Svobodová: Kantele

Následující Eva Macháčková: Pečicí jednotka ETA