Bastlovat, bastlit

Jarmila Bachmannová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Poslední dobou se v češtině častěji objevuje sloveso bastlovat, popřípadě i bastlit. Uplatňuje se především v oblasti elektrotechniky ve významu ‚kutit‘, dále také v řeči mládeže, a to s poněkud hanlivým odstínem ‚plichtit‘. Lze předpokládat, že odlišně tvořená forma bastlit vznikla později k základnímu bastlovat, obdobně jak tomu bylo i u dalších slangových výrazů, např. fotografovat — fotit, fofrovat — fofřit. Naše současné slovníky spisovného jazyka toto periferní pojmenování přirozeně neuvádějí.

Je zřejmé, že k nám označení bastlovat proniklo už dříve vlivem sousední němčiny, v níž je sloveso basteln ‚kutit, podomácku zhotovovat, popř. opravovat‘ součástí spisovné, neterminologické lexikální zásoby.[1] Jak uvádějí německé etymologické slovníky,[2] bylo toto slovo zaznamenáno v spisovné němčině 18. stol., jako výraz regionální existovalo však již dříve. Bývá odvozováno z hornoněmeckého besten ‚vázat, spojovat, stahovat‘ (např. provázkem) a za jeho základ se považuje podstatné jméno Bast ‚lýko‘ (v téže platnosti mj. i v angličtině).

Překladové slovníky interpretují význam tohoto slova většinou několika českými ekvivalenty, konkrétně např. ‚dělat se s něčím (neodbornicky, jak se právě hodí, ve volné chvíli), spravovat něco, kutit na něčem‘, expr. ‚párat se, piplat se, nimrat se s něčím‘[3]. Pozoruhodný výklad obsahuje Malý německo-český slovník Unikum (Praha 1943), který jednak zdůrazňuje technické zaměření této činnosti, jednak i přenesené užití a citové zabarvení.

Jak jsme již naznačili, neobjevuje se sloveso bastlovat v češtině zcela nově. Na jeho průnik už v minulém století ukazuje materiál z moravských nářečí, zejména z jejich severovýchodní části. Z Novojičínska zaznamenává F. Bartoš[4] podobu basľovať ve významu ‚v rukou motati, též paskudiť‘ (tj. dělat škodu) — tento doklad cituje i F. Kott v Dodatcích I ke svému Slovníku česko-německému (Praha 1896). Jako výraz východomoravský uvádí V. Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (Praha 1971) [223]pod heslem bajslovat i dubletu baslovat ‚zauzlovati, zamotávati, plésti, paskuditi, štárati do stroje (hodinek apod.)‘. Obě tyto podoby pokládá za „jistě cizí, ale nejasné“ a dále pak — nejspíš nějakým nedopatřením odděleně — zařazuje rovněž sloveso baslovať ‚brnožit‘ (s odkazem na lužické paralely) a kvalifikuje ho jako přejaté z německého nářečního pas(t)eln, spisovně basteln.

Existence slovesa bastlovat je dále potvrzena např. v běžné mluvě města Brna, a to již z období před 2. světovou válkou — z téže doby pochází i první doklad v lexikografickém archívu ÚJČ v Praze, registrující výskyt tohoto slovesa v publicistice. V archívu lidového jazyka dialektologického oddělení ÚJČ sloveso bastlovat ani bastlit zachyceno není.

O tom, že se slovesa bastlovat, bastlit pozvolna začleňují do systému české lexikální zásoby, svědčí skutečnost, že se od nich vytvářejí i některé odvozeniny, např. vybastlovat, vybastlit ‚dokonale zhotovit, vytvořit něco‘, zbastlovat, zbastlit ‚nedbale, špatně udělat, zkazit něco‘, vybastlovaný, zbastlený a bastlování, bastlení ‚kutění, nimrání se s nějakou prací‘.

Častější výskyt sloves bastlovat, bastlit v současném jazyce nepochybně souvisí se soudobým rozvojem elektrotechniky a mikroelektrotechniky a se zvýšeným zájmem o amatérskou činnost v tomto oboru. Slovesa basteln se totiž užívá zcela běžně v německé populárně orientované literatuře, která se k nám hojně dováží a je tu domácími kutily vyhledávána. V oficiálních projevech by se však rozhodně nemělo šířit na úkor domácího spisovného ekvivalentu kutit.

---

[1] Srov. např. Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache, Berlín 1964; Handwörterbuch der deutschen Gegenwartssprache, Berlín 1984.

[2] F. Kluge, Etymologisches Wörterbuch, Berlín 1957; Der grosse Duden — Etymologie. Herkunftswörterbuch der deutschen Sprache, Mannheim 1963.

[3] Viz např. H. Siebenschein, Německo-český slovník, Praha 1970.

[4] F. Bartoš, Dialektologie moravská II, Brno 1895, s. 293.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Olga Martincová: Boutique

Následující Miloslav Sedláček: Pojmenování pro závodnici v běhu maratónském