Časopis Naše řeč
en cz

Aids, nebo eids?

Otakar Šoltys

[Drobnosti]

(pdf)

-

Aids, nová choroba imunitního systému, která se začala šířit nejdříve ve Spojených státech a nyní i v Evropě, nepřináší pouze zdravotní, ale také lingvistické problémy. V Československu se začíná vytvářet dvojí výslovnostní úzus, jeden závislý na grafické podobě pojmenování, druhý respektující celosvětovou výslovnost. Vyslovujeme tedy buď [ajts], nebo [ejts][1] a není třeba zdůrazňovat, že tato variantnost je nežádoucí. Ovšem při rozhodování o tom, které variantě dát přednost, není situace jednoduchá, protože obě řešení mají svá pro a svá proti.

Pojmenování aids je iniciálové zkratkové slovo vzniklé z počátečních písmen několikaslovného anglického názvu Acquired immune deficiency syndrom. Slovotvorný postup využívající spojení počátečních písmen nebo slabik k vytvoření nového pojmenování je obvyklý v mnoha jazycích a využívá se ho také v češtině. Tak např. pojmenování Súrpmo je z několikaslovného názvu Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, Četka z názvu Československá tisková kancelář, Čedok z Československé dopravní kanceláře. Také přejímání zkratkových slov má již svou tradici. Pokud se přebírají zkratková slova z jazyků, v nichž v konkrétních případech korespondence mezi psanou podobou a výslovností je přibližně shodná s češtinou, pak problémy nenastávají (srov. italské zkratkové slovo Fiat, které je z několikaslovného názvu Fabbrica italiana automobile Torino). Je-li však korespondence mezi grafickou podobou pojmenování a jeho výslovností jiného typu, než na jakou jsme zvyklí z češtiny, nastává rozpor, který je třeba řešit. V zásadě lze postupovat dvěma způsoby: buď se zvolí základní grafická podoba a z ní vychází výslovnost, nebo se za základ vezme výslovnost a jí se přizpůsobí grafická podoba opět podle našich zvyklostí. Přechodný stav obou řešení je přenesení jak grafické podoby, tak výslovnosti platných v cizím jazyce, ten však může trvat pouze krátce (pokud nejde o propria nebo o slova málo používaná). Jakmile se slovo stane běžně používaným pojmenováním, pak nastává první nebo druhé řešení. V našich podmínkách největší problémy bývají s přejímáním zkratkových slov jednak z angličtiny a francouzštiny, jednak z jazyků teritoriálně a kulturně vzdálených.

Výslovnost [ajts] představuje výsledek prvního postupu a výslovnost [ejts] výsledek druhého postupu. Aby bylo snáze rozhodovat, kterou variantu upřednostnit, ukážeme si oba postupy ještě na dvou pojmenováních převzatých z angličtiny. Tak pojmenování radar, které vzniklo jako zkratkové slovo z několikaslovného názvu Radio detecting and ranging, se v souladu s anglickými pravidly vyslovuje [rejdá], ovšem tato výslovnost nebyla vzata v úvahu, a k anglické grafické podobě se ustálila česká výslovnost [radar]. Je zajímavé konfrontovat v této situaci [220]postoj české a anglické společnosti k výslovnosti. Zatímco česká společnost lpí na kodifikaci u psaných projevů, často se říká, že je někdo nevzdělaný, protože dělá hrubé pravopisné chyby, její vztah k výslovnosti je tolerantní až indiferentní. Naproti tomu anglická společnost na výslovnosti dokonce zakládá hodnocení sociálního postavení člověka. U nás neuslyšíme hodnocení, že něčí výslovnost je vulgární, obecně česká, nebo že špatně vyslovuje cizí slova, kdežto v angličtině jsou tyto výroky základní při posuzování jazykových projevů. Proto se domníváme, že první postup byl možný v situaci, kdy naše styky s anglicky, a tedy mezinárodně vyslovujícími mluvčími, byly skromné. Druhý postup je možné si ukázat na pojmenování laser [lejzr], které je také z několikaslovného názvu Light amplification by stimulated emission of radiation. Při jeho přejímání byla již jako základní vzata výslovnost. Jistě tomuto řešení pomohl vliv ruštiny. Po jistou dobu bylo ještě dodržováno anglické psaní, ale když se toto pojmenování začalo masově používat, byl výslovnosti zcela v duchu vnitřních jazykových zákonitostí češtiny přitvořen i český grafický obraz lejzr.

Jak se tedy rozhodnout u pojmenování aids? Je třeba si uvědomit, že naše rozhodnutí není ovlivňováno klasickými principy jazykové správnosti, která vychází z vnitřně systémových vlastností češtiny, ale kritérii sociálními, postoji, které zaujímá posluchač k mluvčímu, a to ještě v kontextu mezinárodní dělby práce. Jestliže totiž zvolíme první postup, zachováme mezinárodní jednotu grafického obrazu, ovšem vystavujeme se negativnímu hodnocení za nesprávnou výslovnost, které je v anglosaském kontextu dosti silné. Zvolíme-li druhý postup, zrušíme v mezinárodním kontextu jednotu grafického obrazu, ovšem výslovnost bude shodná s celosvětovým kontextem. Pokud je nám známo, tak evropské země mající obdobná pravidla korespondence grafického a zvukového obrazu pojmenování upřednostnily výslovnost před grafickým obrazem, a proto doporučujeme, aby tato nová nemoc byla vyslovována [ejts]. Protože jde o termín úzce odborný, u něhož si přejeme, aby nepřestoupil hranice odborné stylové oblasti, lze zatím podržet anglickou pravopisnou podobu. Další rozšiřování tohoto pojmenování za hranice odborné stylové oblasti by znamenalo přizpůsobit grafickou podobu výslovnosti záměnou hlásky a za e a psát pak eids. Z hlediska sociálního aspektu uplatňovaného v komunikaci považujeme toto počeštěné psaní za vhodnější než českou výslovnost anglického grafického obrazu.


[1] Na hlásky d a s ze zkratkového slova aids působí jednak asimilace, jednak neutralizace a jejich fonetická realizace je pak ts, jak naznačuje náš přepis. Způsob výslovnosti — menší napjatost t a volné připojení s — však signalizují, že fonologická platnost těchto souhlásek je d a z. Fonologický přepis by tedy vypadal takto: /eidz/.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 4, s. 219-220

Předchozí Miroslava Kyselá, Renata Mohylová: Společné zasedání členů ÚJČ a ÚTPŘČ

Následující Olga Martincová: Boutique

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1