Časopis Naše řeč
en cz

K životnímu výročí Zdeňky Hruškové

Libuše Kroupová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dne 8. září letošního roku se dožívá významného jubilea dlouholetá pracovnice Ústavu pro jazyk český ČSAV PhDr. Zdeňka Hrušková. Po vystudování reálného gymnázia ve svém rodišti Hradci Králové rozhodla se pro studium českého a francouzského jazyka a literatury na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Když studia ukončila, nastoupila dráhu učitelskou. Pět let jejího působení na škole bylo pak dobrým odrazovým můstkem pro činnost odbornou, badatelskou i popularizační. V r. 1955 nastoupila do Ústavu pro jazyk český ČSAV (ÚJČ), kam ji přivedl zájem o český jazyk. Začala pracovat v oddělení jazykové kultury, jehož jádrem byla tehdy činnost poradenská. Práce na tomto důležitém úseku byla velmi mnohostranná a náročná, zvláště proto, že nebývalé rozšíření základny spisovného jazyka v procesu jeho demokratizace nemělo ještě dostatečné zázemí v hlubším poznání spisovné mluvnické normy a v její spolehlivé kodifikaci v normativních příručkách. Jen malý zlomek této práce našel odraz v publikační činnosti dr. Hruškové, především v jazykových koutcích Čs. rozhlasu a v tištěném výběru[1] z nich i v Naší řeči (zvl. 1956—1966), kde se zabývá zejm. otázkami pravopisnými a morfologickými.

S tím úzce souvisela i další oblast jubilantčiny činnosti — práce na zjišťování pravopisné normy současné češtiny, která byla nezbytným podkladem pro činnost pravopisné komise ČSAV při pravopisné kodifikaci v nových Pravidlech českého pravopisu (1957).

Vydání nových Pravidel vyžadovalo zdůvodnění a objasnění zásad pravopisné kodifikace a změn, k nimž došlo. Pro jubilantku jako tajemnici pravopisné komise to znamenalo velmi náročnou činnost přednáškovou pro pracovníky ministerstev a dalších centrálních úřadů, tisku, rozhlasu a te[163]levize a pro učitele českého jazyka a neméně náročné vedení kursů pro administrativní pracovníky v nejrůznějších podnicích a závodech.

Rozvoj práce na velkých kolektivních dílech ústavních vedl k zapojení dr. Hruškové do týmové práce oddělení pro současný spisovný jazyk. Zde se jubilantka významně podílela na materiálové i koncepční přípravě a organizaci kolektivního díla Tvoření slov v češtině,[2] pro něž autorsky zpracovala důležitý a aktuální úsek přechylování jmen a tzv. prefixálně-konverzní způsob tvoření substantiv.

Význačný zřetel k potřebám jazykové praxe a hluboký zájem o zvýšení obecné jazykové kultury vedl jubilantku k samostatné vědecké práci — k promýšlení problematiky gramatické kongruence. Tuto problematiku zvládla v značné šíři i hloubce a jen její velká sebekritičnost způsobila, že práce na ní nevyústila dosud v samostatnou monografii.

Významný je i podíl dr. Hruškové na nedávném velkém úkolu naší jazykovědy — Mluvnici češtiny. Věnovala se v ní zpracování deklinace substantiv a popisu struktury a systému slovesných tvarů.[3]

Ke všem úkolům přistupovala dr. Hrušková vždy s plnou odpovědností a vážností a zhostila se jich s plným zdarem. Ocenit je třeba především její vždy věcný, promyšlený a jasný výklad.

K životnímu výročí přejeme jubilantce do dalších let hodně zdraví a dalších pracovních úspěchů i dobrou pohodu v osobním životě.


[1] Jazykový koutek Čs. rozhlasu, Třetí výběr, Praha 1959.

[2] Tvoření slov v češtině 2, Praha 1967, s. 536—551; s. 685—694.

[3] Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví, Praha 1986, s. 277—345; s. 409—427.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 3, s. 162-163

Předchozí Petr Nejedlý: Nad druhým svazkem staročeské bible

Následující Emanuel Michálek: Dnešní výslovnost izolovaných hlásek a staré gramatiky

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1