Časopis Naše řeč
en cz

Jazykový koutek Čs. rozhlasu

Jaroslava Hlavsová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Loni v září jsme si připomněli při pravidelném čtvrtečním jazykovém koutku, že uplynulo už čtyřicet let od jeho zahájení (poprvé slyšeli posluchači jazykový koutek v září 1946). Od té doby řeší téměř nepřetržitě pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV v krátkém pořadu především aktuální otázky češtiny, které zajímají širší veřejnost. Od září r. 1985 se před mikrofonem s redaktory pořadu Dobré jitro setkávají sami autoři, členové různých oddělení Ústavu, aby populární formou pohovořili o různých problémech a reagovali výkladem na vybrané dopisy posluchačů.

Je zajímavé porovnat náměty dnešní s těmi, které řešili naši předchůdci před čtyřiceti lety. Celá řada otázek zůstává stále živá, některé se až s nápadnou shodou vracejí. V posledních jazykových koutcích jsme se např. zabývali výslovností zkratek, cizích slov, přizvukováním předložkových spojení, frázovitostí ve vyjadřování, pronikáním výrazů slovenských, skloňováním ruských jmen v českém kontextu, ale také tvary adjektivních příjmení označujících rodinu (rodina Kopeckých, manželé Černí nebo Černých) nebo významovým rozdílem u předložkových spojení označujících místo (na chatě — v chatě). Mluvili jsme mimo jiné i o tom, že je stejně možné říkat prohnat hlavu kulkou jako kulku hlavou nebo užít i tvarového spojení s číslovkou jako dvacet jedna (vojáků). Přesně tytéž dotazy se řešily v jazykových koutcích už v prvním roce vysílání, v některých případech jsou však naše dnešní odpovědi poněkud odlišné. (Dříve se např. spojení dvacet jedna vojáků za spisovné ještě nepokládalo.) Na rozdíl od stále opakovaných a oprávněných upozornění posluchačů na některé nedobře utvořené výrazy, zejména z obchodně administrativní sféry (např. slovesa vydodat a zapříčinit, která odmítly jazykové koutky už v r. 1948), se mnohé funkční slovotvorné typy postupem času vžily, předmětem dotazů a výkladů jazykových koutků už tedy nebývají (např. přechýlená jména žen podle povolání nebo hodnosti: ministryně, doktorka, poručice nebo odvozeniny mládežník a mládežnický).

Tyto a podobné otázky odrážejí výrazné společenské změny, které se projevily v jazyce poválečných let. Přímým důsledkem těchto změn byla značná demokratizace spisovného jazyka; v moderní jazykovědě pak to bylo rozšíření oblasti zájmu na celé spektrum stylových vrstev národního jazyka, na jejich složitou souhru při komunikaci, posuzovanou též zřeteli sociolingvistickými. Proto se v dnešních jazykových koutcích objevují i výklady o nespisovných útvarech češtiny, o jazyku mládeže apod.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 1, s. 30

Předchozí Marie Těšitelová: O češtině současné administrativy

Následující Alena Polívková: Nad minulostí jazykového koutku Čs. rozhlasu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1