K normě a kodifikaci shody přísudku s podmětem obsahujícím kvantitativní přívlastek

Josef Štěpán

[Articles]

(pdf)

-

1. V normě současné spisovné češtiny dochází postupně k řadě změn, které je třeba zjišťovat a vyvozovat z nich závěry pro kodifikaci. V tomto příspěvku[1] si všimneme jedné takové změny u mluvnické shody.[2]

Mluvnickou shodou se zabýval nedávno v našem časopise podnětně J. Petr.[3] Popsal ji v rámci subordinačního vztahu jako výraz podřazenosti členu závislého na členu řídícím. Pravidla o mluvnické shodě přísudku s podmětem jsou v češtině jasná: přísudek vyjádřený příčestím nebo přídavným jménem má být v tom čísle a jmenném rodě, v jakých je podmět, srov. Otec napsal, ale Matka napsala. Jistou dobu však dochází v jazykové praxi k pohybu a k porušování tohoto pravidla u shody přísudku s podmětem obsahujícím kvantitativní přívlastek.[4]

Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvanti[187]tativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta zmizela, Dlouhá řada odešla. Zde číslovka tři a přídavná jména udávají rys syntaktického podstatného jména jako jiná příd. jména hodnotící (nová řada). Mluvnická shoda přísudku s podmětem je tu jednoznačná. Stranou necháváme i typ Sem se nahrnulo lidí!, v němž jde o expresívní vyjádření obsahů mnoho, spousta apod.

Pokusíme se ukázat, jak obsahová stránka podmětu s kvantitativním přívlastkem působí na přísudek tak, že přísudek přestává vyjadřovat shodu v rodě a čísle se syntaktickým podst. jménem a začíná vyjadřovat shodu neutrálním tvarem (místo Tisíce lidí zhlédly je Tisíce lidí zhlédlo aj.). Nad tímto jevem se zamyslíme z hlediska vztahu normy a kodifikace.

2. Kv. Hodura vyžadoval u podmětu obsahujícího kvantitativní přívlastek zachovávání shody v čísle a jmenném rodě jen se syntaktickým podstatným jménem v 1. pádě, které je základem podmětu pouze po stránce formální a které z hlediska obsahového je kvantitativním přívlastkem, jak později dokázal Fr. Kopečný. Kv. Hodura uváděl souvětí (1) Stovky pěstitelů vinné révy navštívily naši expozici na Pražských veletrzích, aby koupily naše ovocnářské stříkačky a zdůvodňoval psaní tvrdého -y v příčestích tak, že „formální souvislost podmětu stovky s přísudkem je příliš jasná a blízká. Že nelze dobře podstatné jméno stovka pokládat za pouhou číslovku, je patrné z toho, že nemůžeme užít věty bezpodměté jako u číslovek sta, tisíce, kde bychom mohli říci: sta pěstitelů navštívilo stánky a podobně tisíce pěstitelů navštívilo stánky.“[6]

Vedle původního vyjádření typu Tisíce lidí zhlédly, srov. doklad (2) Tisíce komunistů byly zatčeny a mučeny (Rudé právo 5. 4. 1974, s. 6), připouštějí platná Pravidla českého pravopisu (Praha 1983, s. 21) i vyjádření typu Tisíce lidí zhlédlo, které vyjadřuje neutrálním tvarem přísudku shodu přísudku s celým podmětem, tj. z hlediska obsahového se spojením kvantitativního přívlastku a počítaného jevu, který je obsahovým základem podmětu,[7] srov. doklady (3) Tisíce demonstrantů v ulicích Bangkoku vyjadřovalo v pondělí svou nedůvěru (Rudé právo 16. 10. 1973, s. 1), (4) Tisíce jich bylo přijato za kandidáty a členy strany (Rudé právo 17. 4. 1976, Haló sobota, s. 14), (5) Tisíce a snad milióny domů v této válce shořelo (Rudé právo 2. 11. 1974, Haló sobota, s. 11). [188]V uvedených dokladech označoval podmět neurčité velké množství jevů,[8] neutrální tvar přísudku bývá ovšem i u podmětu označujícího přesně určené množství, srov. Tři tisíce demonstrantů přišlo.

V dokladu (2) je zachováno staré pravidlo o shodě přísudku s podmětem, jímž je jméno v 1. pádě: tvrdé -y v přísudku byly zatčeny a mučeny vyjadřuje formální shodu jen se syntaktickým podst. jménem tisíce. V dokladech (3), (4) a (5) se přísudek naproti tomu shoduje s celým podmětem, tj. z hlediska obsahového se spojením kvantitativního přívlastku tisíce a počítaných jevů (demonstranti, oni, domy), které jsou obsahovým základem podmětu. Tyto doklady jsou ve shodě s kodifikací Pravidel českého pravopisu. Pravidla uvádějí, jak známo, ještě další variantu tehdy, je-li věta typu Tisíce lidí zhlédlo rozvita další větou. Pak podle nich může být i shoda podle smyslu, tedy koncovka -i, srov. (6) Tisíce lidí přišlo, aby se zúčastnili slavnostního projevu (Pravidla českého pravopisu, Praha 1983, s. 21).

Uvedenou tendenci vyjadřovat shodu neutrálním tvarem přísudku nacházíme i u tisíců vyššího řádu, srov. (7) Desetitisíce obyvatel Dillí pozdravilo čs. hosty (Rudé právo 4. 12. 1973, s. 1). Dávno je v jazykové normě spojení typu (8) Sta světel ji žehlo a klidnilo duši (F. X. Šalda, Loutky a dělníci boží I, Praha 1917, s. 76).

Tendence vyjadřovat shodu neutrálním tvarem přísudku proniká nově i k podstatným jménům desítka, stovka aj., srov. (9) Desítky miliónů izraelských liber bylo vytaženo ve formě přímých daní z kapes arabských chudáků (Rudé právo 13. 10. 1973, s. 7), dále k rozvité určité číslovce milión v množném čísle, srov. (10) Ve Velké vlastenecké válce zahynulo dva milióny dvě stě tisíc občanů Bílé Rusi (Magazín Co Vás zajímá 1975, č. 7, s. 13). Vedle těchto konstrukcí zůstává ovšem v češtině i jejich varianta s -y v přísudku, tedy zachovává se pravidlo o mluvnické shodě přísudku s podmětem. V dokladu (11) Stovky vědeckých populárních statí, studií, polemik, nadšených ód i románů se zabývalo životem a dílem Bedřicha Smetany (Rudé právo 2. 3. 1974, s. 5) jde o zesílení obsahového jádra podmětu několikanásobným genitivem, což vede k neutrálnímu tvaru přísudku; nevhodná by byla věta Stovky statí se zabývalo.

[189]U složených určitých číslovek v češtině, obsahujících dva, tři a čtyři, je dnes v přísudku obvyklejší neutrální tvar, srov. (12) Přišlo dvacet čtyři osob a (13) Dva tisíce turistů přijelo do Prahy, než shoda v rodě a čísle (12’) Přišly dvacet čtyři osoby a (13’) Dva tisíce turistů přijely do Prahy. U přísudku s neutrálním tvarem se vychází z toho, že v podmětu jde o číslovku vyšší než pět a číslovka a počítaný jev se berou jako celek ve vztahu k přísudku; působí zde model Pět osob přišlo.

3. Poněkud odlišná situace ve shodě mezi podmětem obsahujícím kvantitativní přívlastek a přísudkem je ve větách, v nichž kvantitativním přívlastkem jsou syntaktická i morfologická podstatná jména, která označují neurčité množství. Většina těchto podst. jmen zachovává pravidlo o mluvnické shodě přísudku s podmětem v rodě a čísle, srov. (14) Hrst poznatků ze Státního statku v Křivoklátu nemohla pochopitelně o tomto podniku říci vše (Rudé právo 19. 4. 1974, s. 5), (15) Část pozemku stála 100 Kčs.[9]

Zajímavá je situace u podstatných jmen spousta a řada. U obou se projevuje tendence vyjadřovat shodu s celým podmětem, tj. z hlediska obsahového se spojením kvantitativního přívlastku (spousta, řada) a počítaného jevu, a to neutrálním tvarem přísudku, srov. doklady (16) V přeplněném autobuse jelo spousta lidí do práce (Mladý svět 1977, č. 48, s. 19), (17) Sedělo tam spousta mladých lidí (Mladý svět 1979, č. 26, s. 19), (18) Bylo jich spousta (I. Skála, Co si beru na cestu, Praha 1975, s. 137), (19) Na závody se sjelo spousta lidí (překlad A. Novákové knihy Č. Lodojdamby Průzračný Tamir, Praha 1976, s. 59), (20) V rámci závazků k osmému všeodborovému sjezdu sešlo se řada dárků i peněz na adresu vedení domova (Zemědělské noviny 11. 12. 1972, s. 1), (21) Objevilo se řada kritických připomínek a postřehů (Televizní noviny 22. 5. 1979), (22) V minulosti se nám ztratilo řada věcí (Čs. televize 3. 10. 1984), (23) Vidělo ji tam již řada tisíců diváků (Čs. televize 22. 3. 1981).

Jak se dívat na tyto doklady? Z hlediska platné kodifikace je jasná situace u typu spousta lidí. Protože výraz spousta je kodifikován nejen jako podst. jméno, ale i jako příslovce ve významu ‚hodně, mnoho‘,[10] je možno vyjádření shody neutrálním tvarem přísudku považovat za náležité, srov. typ sjelo se spousta lidí.[11] Zčásti jiná je situace u typu řada věcí. Výraz řada je kodifikován jen jako podstatné jméno; postavíme-li se na toto stanovisko, doklady 20—23 jsou odchylkami od ko[190]difikace, jsou to chyby. Je zde ovšem něco, co ukazuje na to, že tyto konstrukce pronikají do normy spisovného jazyka a že časem by za jistých podmínek mohly být kodifikovány. Je to především fakt, že výraz řada nemá z hlediska obsahového jen charakter podstatného jména, ale stává se i příslovcem; ve významu neurčitého množství je zde asociace s výrazem mnoho. Mezi výrazy spousta a řada je však několik rozdílů, např. v jejich distribuci: jestliže výraz spousta bývá zpravidla kvantitativním přívlastkem živých substancí (spousta lidí), výraz řada bývá zpravidla u neživých substancí (řada věcí). Okamžitá kodifikace typu Ztratilo se nám řada věcí není dnes možná, protože doklady jsou jen z mluvených (méně z psaných) projevů hromadných sdělovacích prostředků. Tyto projevy však mají — jak známo — v dnešní komunikační praxi z hlediska působení na spisovnou normu význam centrální.[12]

Tendence vyjadřovat shodu neutrálním tvarem přísudku má u výrazů spousta a řada v podmětu následujících asi pět omezení:

/1/ Přísudek nevyjadřuje shodu neutrálním tvarem zejména tehdy, jsou-li výrazy spousta a řada jasně určeny jako podstatná jména, srov. (24) Přitom strašná spousta lidí by ráda něco podnikala (Mladá fronta 12. 3. 1973, s. 3), (25) Této diskuse se zúčastnila celá řada odborníků ze zemědělství (Zemědělské noviny 23. 3. 1973, s. 3); zde výrazy spousta a řada jsou rozvity shodnými přívlastky a jde tedy mluvnicky o podstatná jména. Jako nespisovné je možno hodnotit věty mluvených projevů, a to dirigenta brněnského tanečního orchestru G. Broma (28) Bylo zde i celá řada písniček (Čs. televize 25. 8. 1974) a hlasatelky Čs. televize M. Polákové (27) Od prvního příběhu uplynulo už dlouhá řada let (Čs. televize 11. 12. 1983); jsou to extrémní přehodnocení.

/2/ Přísudek nevyjadřuje shodu neutrálním tvarem tehdy, je-li výraz řada nebo spousta součástí několikanásobného podmětu, srov. (28) Všechny světové i řada národních agentur referovaly o opětném zvolení armádního generála Ludvíka Svobody (Zemědělské noviny 23. 3. 1973, s. 1).

/3/ Přísudek nevyjadřuje shodu neutrálním tvarem tenkrát, je-li výraz řada v úloze podmětu zdrobnělý, srov. (29) Už uplynula řádka let (Čs. sport, 15. 3. 1973, s. 5).

/4/ Přísudek nevyjadřuje shodu neutrálním tvarem, předchází-li výraz řada jako podmět svému přísudku, srov. (30) Řada českých klubů [191]z druhé největší soutěže byla z měst (Gól 15. 3. 1973, s. 2), nebo pozitivně řečeno, přísudek může vyjádřit shodu neutrálním tvarem tehdy, předchází-li tento přísudek podmětu řada, srov. 20—23. Ojedinělé (nespisovné) je (31) Celá řada příspěvků bylo konkrétních (Rozhlasové noviny 17. 4. 1976).

/5/ Jestliže je přísudek vyjádřen opisným tvarem trpným, pak neutrální tvar přísudku není vhodný, srov. (32) Do soutěže bylo přihlášeno řada kolektivů (z rozhlasového pořadu A léta běží 4. 7. 1973), (33) Bylo do toho zapojena řada příslušníků (z televizního pořadu Písničky pro správné chlapy 5. 10. 1974).

4. Závěrem se pokusme náš výklad o mluvnické shodě podmětu obsahujícího kvantitativní přívlastek a přísudku shrnout a zobecnit.

Ke změnám v mluvnické shodě uvedeného typu dochází za jistých podmínek a ty se často kombinují. Záleží především na syntaktickosémantických rysech spojení podmětu a přísudku; důležitý je druh kvantitativního výrazu, jeho nerozvitost shodným přívlastkem, jednoduchost (ne několikanásobnost a ne množné číslo), svou roli mají i vlastnosti přísudku (jednoduchý, ne složený slovesný tvar). V neposlední řadě jsou důležité i komunikačně situační momenty, především aktuální členění věty a druh jazykového projevu (textu).

Domníváme se, že forma se opožďuje za obsahem.[13] Začne-li spojení kvantitativního přívlastku, jímž bývá číslovka nebo podstatné jméno, a počítaného jevu jako celek označovat množství předmětů, jevů, pak již působí formální shoda slovesných tvarů jen s kvantitativním výrazem v 1. pádě rušivě. Vzniká tak rozpor mezi obsahem a formou, mezi sémanticky mluvnickou a formálně mluvnickou stavbou věty. Vývoj vede k překonání tohoto rozporu změnou formy, ruší se formální shoda slovesných tvarů v přísudku jen s kvantitativním výrazem v 1. pádě a u přísudku se uplatňuje taková koncovka, jakou vyžaduje spojení kvantitativního přívlastku a počítaného jevu jako celek. Protože toto spojení označuje z hlediska obsahového množství předmětů, jevů, proto jako model při výběru koncovky v přísudku působí obsahově blízké spojení příslovce míry s významem ‚hodně‘ a počítaného jevu, jež také jako celek označuje množství. Vzniká tak nová forma, nová shoda přísudku s podmětem: přísudek dostává neutrální zakončení -o, jde-li ovšem o příčestí nebo přídavné jméno. Působnost shody typu Pět jablek [192]leželo se rozšiřuje na vysoké číslovky, které mají částečně substantivní charakter, popř. na spojení se substantivy kvantitativního významu (spousta jablek) z důvodů sémantických (jde o spojení významově obdobná). Stará forma (shoda přísudku v rodě a čísle jen s kvantitativním výrazem v 1. pádě) se však udržuje dále jako varianta. Taková vývojová tendence se v současném jazyce prosazuje postupně a u různých výrazů probíhá s rozdílnou intenzitou. Silnější je u výrazů tisíce a spousta, u nichž vyjadřování shody neutrálním tvarem přísudku je již v normě spisovného jazyka, je kodifikováno, slabší je u výrazu řada, u něhož takovéto vyjadřování shody nelze ještě hodnotit jako plně spisovné.

---

[1] Za připomínky k první verzi článku děkuji doc. dr. J. Hrbáčkovi, CSc.

[2] Jinou změnu v mluvnické shodě pozorujeme u výrazu jaktěživ (jakživ), srov. J. Štěpán, NŘ 68, 1985, s. 213—214.

[3] J. Petr, Mluvnická shoda členů rozvíjejících názvy výtvorů slovesných, NŘ 65, 1982, s. 225—233.

[4] Kvantitativního přívlastku se týkala diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost, které se v letech 1955—7 zúčastnili Fr. Kopečný, K. Svoboda a I. Poldauf. Bibliografické údaje uvádějí B. Havránek — Al. Jedlička, Česká mluvnice, Praha 1981, s. 218.

[5] Fr. Kopečný, Základy české skladby, Praha 1962, s. 165.

[6] Kv. Hodura, Stovky pěstitelů vinné révy navštívily náš stánek, Jazykový koutek Československého rozhlasu, 1. výběr, Praha 1951, s. 251.

[7] Psal o něm již J. Zima, Tisíce lidí zhlédlo…, Jazykový koutek Československého rozhlasu, 2. výběr, Praha 1955, s. 304—307.

[8] K lexikální, morfologické a syntaktické stránce neurčitých číslovek v češtině a v jiných slovanských jazycích srov. J. Štěpán, K dynamice tzv. neurčitých kvantitativ, AUC, Slavica Pragensia 19, 1976, s. 251—262. Dále M. Formánková, Vyjadřování kvantity u různých slovních druhů v současné ruštině v porovnání s češtinou, Praha 1978.

[9] O odlišné situaci v jiných slovanských jazycích, např. v polštině, srov. J. Štěpán, d. c. v pozn. 8, s. 258n.

[10] Srov. Slovník spisovné češtiny, Praha 1978, s. 510.

[11] Srov. také Fr. Kopečný, d. c. v pozn. 5, s. 232.

[12] Srov. Al. Jedlička, Spisovný jazyk v současné komunikaci, Praha 1974, s. 61.

[13] V tomto příspěvku užívám termínu obsah v širším slova smyslu. O užitečnosti rozlišovat termíny obsah (v užším smyslu) a význam srov. nejnověji J. Štěpán, Ke kategorii posesivity a jejímu ztvárnění v jazycích, SaS 46, 1985, s. 20—27.

Naše řeč, volume 69 (1986), issue 4, pp. 186-192

Previous Marie Čechová: Dynamika frazeologie

Next Rudolf Šrámek: Jak užívat místních jmen