Časopis Naše řeč
en cz

O postavení podmětu po členech úvodních

Václav Ertl

[Články]

(pdf)

-

Část další.

Ve shodě s tímto obecným zákonem slovosledným bývá u Palackého ve větách o členu úvodním sloveso určité za podmětem (pořádek přímý), je-li přísudek grammatický zároveň přísudkem psychologickým. Na př.: Následkem ohlášení toho utrakvismus v Čechách i v Moravě teprv hluboce a široce se zakořenil 267, 14 (cituji stránku a řádek, na němž je gram. podmět věty). O tři dni později, 22. dubna 1418… sbor Konstanský konečně rozveden a rozpuštěn 273, 3. Od té doby zajisté, co universita Pražská byla založena, poměry počtu národův na ní značně se byly změnily 101, 14. Mezitím co válka v Čechách takto se připravovala, král Sigmund sněmoval ve Vratislavi[1], 353, 24. Tak bývá zejména, když se spisovatel s novými ději vrací k podmětu, od něhož se výkladem o jiných věcech odchýlil, anebo když na podmětě zvláště nezáleží. Na př.: Když se toto všecko dálo, dědic trůnu českého již dávno uznaný, král Sigmund bavil se v Uhřích 314, 11 (co dělal zatím Sigmund?). Tehdáž Sigmund strojil se byl právě k válce Turecké 314, 19. Když sbor pokračoval v jednání svém, Hus z rozkazu falckrabova veden jest z kostela i z města na popravistě 230, 24 (co se dělo zatím s Husem?). Mezitím Konstancie již počala byla hemžiti se hosty 185, 6 (co se dělo zatím v Konstancii?). Když počali také zboží… odvážeti, kdosi z Žateckých mimo vědomí a vůli předních svých podložili oheň 378, 26 (podmět významu podřízeného). Za dne Husova uvěznění nikdo nechtěl podívati se [110]na glejt 211, 6. Kdykoli z příhody který Čech v ruce jejich padl, každého hned… upalovali 390, 9… to, co za naší doby mnozí nazývají zásadou revoluční 143, 16. Na to arcibiskup Rýžský odvedl vězně opět do žaláře 220, 14 (byl odveden do žaláře; kdo jej odváděl, je tu věc významu podřízeného). Když ale nazejtří (Hus s přáteli svými)… do arcibiskupova dvoru puštěn býti žádal, maršálek arcibiskupův, rytíř Oldřich Šváb ze Švabenic, odbyl ho u vchodu tím, že důstojné shromáždění… nesmělo rušeno býti 178, 33. Psychologickým přísudkem bývá také grammatický přísudek záporný (vlastně negace se slovesem určitým spojená). Na př.: Jemu Hus za to nestál 196, 1 (Stál mu Hus za to? Nestál.) Neb té doby hlas obecný mezi lidmi učenými, jak na universitě Bononské, tak i na dvoře Římském vůbec, nezatracoval byl Wiklefa ještě tak ouplně a rozhodně, jako v Anglii 117, 19. Za branou městskou lid obecný ale nesměl doprovázeti ho dále 231, 1. To se vztahuje i na další přísudek kladný, vyjadřující jeho opak. Na př.: V odpovědi dlouhé a důkladné Hus nezapíral řečí svých, ale vykládal nezávadný smysl jejich 98, 15 a j.

Grammatický podmět je v případech takových podmětem psychologickým (nebo částí jeho),[2] a jsa méně přízvučný, stává ovšem před slovesem. Psycholog. podmětem bývá grammat. podmět také tehdy, opakuje-li se z předchozí souvislosti slovně nebo věcně, blíže se platností podmětu zájmennému nebo formálnímu (slovně nevyjadřovanému). Na př.: I ačkoli oni také měli horlivé zástupce své u sboru…, přece sbor byl by ouředně proti nim zakročil 257, 24 (slovo »sbor« je tu spíše podmětem formálním, bez něhož by srozumitelnost neutrpěla). Brzy na to vloudiv se do síně staroušek řeholy Minoritské (vyptával se Husa, učí-li o transsubstanciaci tak, jak se tvrdí). Když Hus odepřel, mnich zdál se býti zaražen 190, 27. Pamětihodný toho důkaz podává bulla… o kacířství té doby v Čechách povstalém. Praví se v ní, že mezi [111]Čechy kacířská nepravost takové nabyla síly, že… 16, 12 (= že nabylo, t. j. kacířství). Toto vzácné dílo náleží ke spisům nejvýtečnějším…; byla také doba, kde mělo účinek nad míru znamenitý, ačkoli později, jakmile totiž křesťanstvo se skutečně rozdvojilo, spis ten již za nevhodný považován 36, 6 (= bylo považováno, t. j. to dílo). Od té doby přibývalo do Oustí den ode dne obyvatelstva…; Hromádkovi však brzy to město, jakožto nedosti pevné ani bezpečné, znelíbilo se 349, 13 (= Hromádkovi se však znelíbilo jakožto nedosti pevné)… že byla věc nerozumná, páliti knihy o logice, filosofii…; že i tenkráte, kdyby skutečně bludy v nich se nacházely, zničení jejich bylo by neslušné 121, 15 (= bylo by to neslušné, t. j. páliti, ničiti je) atp.

Je-li však grammatický podmět výrazem představy nově se vynořující anebo nejvíce pozornosti na se soustřeďující, je grammatický podmět psycholog. přísudkem a přesouvá se blíže ke konci věty, buď na samý konec, anebo — nevyzní-li věta nejsilnějším přízvukem — co nejblíže k němu, v každém případě ovšem za sloveso. Na př.: Zdá se, že i jakási ačkoli marná jednání k míru v těchto dnech skutečně předsebrána jsou. Aspoň přisvědčuje domnění tomu psaní od legata papežského Fernanda 391, 5 (= to, co domněnku tu potvrzuje, jest…). Přízní Václavovou povýšen jest na jeho místo… Vyšehradský kanovník Aleš 258, 12. Do tohoto kvašení myslí českých uvrhla podnět nový a velmi oučinný krále Sigmundova zápověď, dne 9. srpna 1403 k náměstníkům českým daná 65, 9. Podnikavějšími nežli Hus, ukázali se v těchto dnech nepřátelé jeho 18, 4. Neb již prvé byli jemu dali o něm věděti řeholní jeho bratří z Prahy 29, 5. Mezi sektami z takové příčiny… povstalými poutá pozor náš zvláště sekta Waldenská 12, 16 (psych. přísudkem je tu vlastně pouze přívlastek podmětu). Nejsnažněji podporoval Sigmunda národ německý 269, 30 (před tím se praví, že národ německý a anglický byl v Kostnici na straně Zikmundově). Podivnou změnou osudu dostal se týž den na jeho místo ve tvrzi… tentýž Balthasar Kossa co vězen, který… 212, 17.

Novost a závažnost jest důvodem, že podmět grammatický bývá psychologickým přísudkem v popisech, kde jde o předměty, v líčení poměrů a situací (při slovesech býti, panovati, jeviti se a p.), [112]jakož i všude tam, kde přísudek grammatický nemá jiného účelu než uváděti za jistých okolností na jeviště osoby nebo věci (při slovesech objeviti se, přijíti, státi se a jiných slovesech podmětných). Na př.: Uprostřed chrámu vynikalo malé lešeníčko, a na něm kůl obvěšený ornátem mešním 228, 5. Nejvýše proti hradu samému leželi vlastní lidé královi 389, 10. Na hradě byl vrchním velitelem pan Jan Šembera z Boskovic 416, 26. Mezi nimi však nacházel se takořka květ šlechty české i moravské 421, 18. V Čechách panovala vesměs větší osobní svoboda nežli v zemích jiných 306, 25. V tom hned jevil se rozdíl mezi ním a reformatory Českými 56, 24. Po svatém Janě zjevili se v Čechách první zástupové křižákův 386, 28. Ihned přichvátal M. Jan z Jičína 149, 1. Bez odkladu na to následovalo vykonaní nálezu 230, 23. Z toho povstávaly nepokoje a bouře v lidu 284, 11. Mezitím ale udály se v Praze téhož dne zjevy povážlivé 147, 17. Od té doby musely minouti ve křesťanstvu všeliké o tom pochybnosti a rozpaky 234, 8. Pod správou biskupův měla držeti se provincialní synoda 158, 1 a j.

Psychologickým přísudkem jest grammatický podmět také v těch případech, kde se obsah grammatického přísudku jeví z předchozí souvislosti věcí známou. Na př.: (M. Matěj z Janova musel jako bludař na synodě sv. Lukáše r. 1389 odvolati). S ním spolu činili odvolání dva jinak cele neznámí jeho přívrženci, kněží Jakub a Ondřej 42, 5. V též době, když Hus musel opustiti Prahu, vzdálil se odtud také přítel jeho M. Jeronym 168, 14 (opustiti Prahu = vzdáliti se odtud). Kališníci… nepřestávali předce přiznávati se podstatně ku katolictví… v tom širším smyslu, ve kterémž i za našich dnův počítají se k němu vyznavači sjednocené církve řecké 310, 9. (Klášter dominikánský v Písku byl zapálen a zbořen.) Brzy potkaly se s osudem podobným také v Klatovech klášter jeden, v Plzni a ve Králové Hradci po dvou 314, 6. Ve všech těchto a podobných případech jest gram. přísudek ku gram. podmětu v poměru psychologického podmětu.

Psychologickým přísudkem může však býti i kterýkoliv rozvíjecí výraz slovesa sám o sobě (nikoli jen jako další člen složeného přísudku psychologického), je-li právě tímto výrazem a pouze jím vyjádřeno vlastní jádro (novum) věty. V takových případech je buď [113]všecek ostatní obsah věty psychol. podmětem (na př.: I přišlo mu jet velkým lesem a tím lesem jel pořád, Erb.), anebo je jím velmi často grammatický podmět sám a sloveso určité jest pouze pojítkem, sponou, sprostředkující spojení [3] mezi psychologickým podmětem a psychologickým přísudkem (na př. Vožice i s hradem octla se v moci Táborské, Pal. = Vožice i s hradem — v moci Táborské). Sloveso určité, jsouc pak buď méně přízvučné nežli grammatický podmět, posouvá se v obyčejném stoupavém rytmu větném před něj, anebo nelišíc se od něho tuze přízvukem, podléhá snadno - není-li tu jiných vlivů — konstantnímu sklonu k inversi, který je posouvá na totéž místo. Na př.: Po tuhém boji… sklonilo se pod večer vítězství ku Pražanům 335, 18 (kdo zvítězil? Pražané). Nicméně konal Hus tu cestu (do Kostnice) na svůj vlastní, nikoli na královský neb zemský groš 181, 4. Po ní pak… zůstalo jméno to (t. j. Žižkov) hoře samé až po dnešní den 397, 7. Co do smýšlení politického, směřovala demokratická tato strana patrně k republice 322, 16. S mnichy žebravými octnul se Milič ve sporech ještě větších 31, 13. Pak přišla řada na při Husovu 228, 19. Pro nesmírnou tlačenici lidu kráčel celý pochod jen z povolna 230, 31. V soumrak večerní hnul se skutečně celý tábor v tu stranu ku Podlažicům 385, 8. Takto počal blížiti se osud Husův rozřešení svému 197, 15. (Na zprávu o smrti králově chátra pražská vybíjela kostely a kláštery.) Třetího dne obořil se lid zvláště na domy veřejných nevěstek 312, 32. Zjevným nezdařením výpravy tak veliké… uvržen jest zármutek veliký nejen na krále Sigmunda i dvořanstvo jeho, ale i na celou stranu katolickou v Čechách 408, 17. Tam poslali jemu bratří z Oustí žádanou posilu 352, 13. Dle králova rozkazu podaly nejprv obě strany písemně svá zdání, kterakby 158, 21. Po mnohém jednání prohlásila se většina, a s ní také Mohucký arcibiskup, pro neutrálnost a pro sbor Pisanský 112, 9. Přiznáním se duchovenstva Českého k novému papeži utrpělo postavení Husovo vůbec změnu důležitou 117, 8. Jakkoli vtíral se feudalismus do země již ode dávna, měl předce staroslovanský duch demokratický vždy [114]ještě rozhodné působení ve společnosti české 305, 8 a j. Pozorování zde učiněné se týká nejčastěji sloves vyjadřujících pohyb nebo činnost s pohybem spojenou (poslati, podati) a sloves významem chudých; jejich vzor působí pak nezřídka i na slovesa jiná.[4]

Příště dále.


[1] Je-li přísudek vícečlenný a jsou-li oslovenému všechny jeho součásti stejně nové, jako v příkladě shora uvedeném, lze větu členiti tím způsobem, že k psych. podmětu »Sigmund« druží se psych. přísudek »sněmoval ve Vratislavi«, anebo zevrubněji tak, že k psych. podmětu »Sigmund« pojí se psych. přísudek »sněmoval« a k tomuto pak jakožto psych. podmětu zase psych. přísudek »ve Vratislavi«.

[2] Součástí psychologického podmětu bývají i rozličné výrazy určovací, které vyjadřují představy známé nebo nezávazné a které stávají při svém slabém přízvuku zpravidla v čele věty, navazujíce obyčejně její spojení s předcházejícím textem. Na př.: Těmi a takovými skutky roztržka v Čechách (= psych. podm.) nejen utužila se, ale i nezacelitelnou se stala (= psych. přís.). Toho způsobu jest právě valná část t. zv. členů úvodních.

[3] Spona (ve smyslu psychologickém) může býti ovšem provázena i jinými členy. které jen způsob spojení rozličně určují.

[4] O jejich podřízeném významu i slabém přízvuku, který jest jeho důsledkem, svědčí častá úspora (elipsa) těchto sloves. Na př.: »A oni ne ze vsi do vsi, ale pořád mimo, polem, samotou« (Jirásek, Proti všem, 15.). »Pojednou před samými žněmi zpráva na kancelář, že nový jejich pán je v Praze« (Jirásek, Písničky, 29.) a j.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 4, s. 109-114

Předchozí František Táborský: O překládání uměleckém

Následující Jaroslav Vlček: Několik slov o Blahoslavově mluvnici české

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1