Ústav slovanských studií

Jan Petr

[Reviews and reports]

(pdf)

-

V rámci organizační struktury filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a jejích útvarů (kateder), zaměřených na studium a výuku jazyků, literatur a kulturních dějin slovanských národů, zaujímá zvláštní postavení Ústav slovanských studií UK (dále ÚSS). S bohemistickými katedrami má ÚSS společný předmět výzkumu a výuky, český jazyk (popř. českou literaturu a kulturní dějiny), avšak přistupuje se zde k jeho zkoumání, popisu a výuce jako k cizímu jazyku. Takové pracovní pojímání češtiny tvoří odbornou a pedagogickou náplň ÚSS a zdůvodňuje také oprávněnost jeho osamostatnění v rámci vědních oborů pěstovaných na filozofické fakultě UK.

ÚSS byl zřízen rozhodnutím rektora UK ke dni 1. února 1978 jako univerzitní účelové zařízení a byl organizačně začleněn do soustavy filologických pracovišť na filozofické fakultě UK. Dostalo se mu zvláštního organizačního řádu, v němž se mj. uvádí, že jeho posláním je šířit znalost českého jazyka, literatury, historie a kultury vůbec mezi zahraničními slavisty a bohemisty, seznamovat zahraniční slavisty a bohemisty se současným životem naší socialistické společnosti, popularizovat a propagovat československou bohemistiku v zahraničních vědeckých, odborných a kulturních kruzích a účast[38]nit se mezinárodní vědecké spolupráce v oblasti bohemistiky. ÚSS jako mezioborové pracoviště spolupracuje s bohemistickými katedrami, s katedrou českého a slovenského jazyka a katedrou české a slovenské literatury, s katedrou slavistiky, s historickými katedrami a dalšími pracovišti na filozofické fakultě. Má zastoupení ve vědecké radě filozofické fakulty a v dalších vědeckoorganizačních orgánech resortu ministerstva školství ČSR. O vědeckou úroveň a náplň pečuje rada ÚSS, jmenovaná děkanem filozofické fakulty. Její působnost se také vztahuje na Letní školu slovanských studií (dále LŠSS).

ÚSS pořádá vlastní vědecká setkání, zaměřená na stěžejní úkoly, které řeší v rámci základního a aplikovaného výzkumu (viz dále).

ÚSS zajišťuje různé formy výuky češtiny pro cizince a podílí se na přípravě lektorů češtiny v zahraničí. Po celý rok probíhá v jeho rámci podle stanovených studijních plánů výuka češtiny pro vysokoškolské zahraniční studenty nebohemistických oborů (filologických a nefilologických) a zajišťuje se bohemistika jako úplný studijní vysokoškolský obor (diplomní nebo nediplomní) pro zahraniční studenty, pokud se nerozhodnou vzhledem k předchozí připravenosti studovat český jazyk a literaturu podle studijních plánů na bohemistických katedrách. Pracovníci ÚSS provádějí mezi zahraničními studenty politickovýchovnou a osvětovou činnost, která je zaměřena na prohlubování znalostí o naší zemi a jejím současném životě. Do rámce výuky češtiny pro cizince také patří každoročně pořádaná LŠSS, která zaujímá v rámci obdobných domácích a zahraničních letních škol významné místo.

ÚSS je především bohemistické pracoviště, avšak již v jeho názvu se poukazuje na to, že se čeština v rámci jeho činnosti zkoumá a vyučuje s přihlédnutím k ostatním slovanským jazykům (zvláště k ruštině, kterou zahraniční studenti obvykle znají jako jediný slovanský jazyk), že se čeština s ohledem na zahraničního odběratele výsledných výzkumů ÚSS a vyučovaného studenta jeví jako jeden ze slovanských jazyků. Na LŠSS je možné navštěvovat nejen kursy češtiny a slovenštiny, ale také (podle individuálního výběru) dalších slovanských jazyků. V minulých letech využívalo této možnosti dosti účastníků, zvláště pokud šlo o tzv. malé slovanské jazyky.

Ve své vědeckovýzkumné činnosti se ÚSS zaměřuje na lingvodidaktickou teorii a praxi vyučování češtině jako cizímu jazyku, a to především ve vztahu k ostatním slovanským jazykům. Spolupodílí se na rozvoji tohoto specifického bohemistického oboru, který se při popisu češtiny soustřeďuje na zkoumání shod a rozdílů v jejím systémovém uspořádání ve srovnání se systémovým uspořádáním druhého jazyka. Tento popis našeho mateřského jazyka se provádí pro předem vytčené a v praxi očekávané cíle (jeho odběratelem je cizinec, Nečech), je synchronní a je zaměřen ponejvíce na celonárodní psaný a mluvený spisovný jazyk. Přihlíží se však přitom také k útvarům nespisovným, resp. k některým jejich jevům (ovšem jen v rámci potřeb popisu běžně mluveného jazyka), a k jejich využívání v umělecké literatuře. [39]Výchozí metodický princip tohoto oboru je synchronní srovnávání češtiny s druhým jazykem.

Kromě tohoto základního úkolu se ÚSS podílí na výzkumu současné češtiny. Ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český ČSAV (dále ÚJČ) se zpracovává velký slovník české frazeologie a idiomatiky. Jeho první díl již vyšel (srov. jeho recenzi v NŘ 68, 1985, s. 249—253) a druhý je v tisku; nyní se připravuje třetí díl. Současně s tím se propracovává teorie frazeologie, která nabývá aktuálnosti právě v souvislosti s činností komise pro slovanskou frazeologii při Mezinárodním komitétu slavistů. Kromě toho se část pracovníků ÚSS podílí na výzkumu vertikální stratifikace celonárodního českého jazyka, který se provádí jako stěžejní výzkumný úkol na léta 1986—1990 v ÚJČ. Při plnění všech těchto úkolů se nespouští ze zřetele nutnost soustavně rozvíjet obor čeština jako cizí jazyk a obohacovat jej o nové poznatky, vyplývající ze zmíněného výzkumného úkolu (také s ohledem na vyučovací praxi).

ÚSS je specifickým bohemistickým pracovištěm především s jazykovědným zaměřením, avšak kromě toho zahrnuje ve své pedagogické a výzkumné činnosti také literárněvědnou, kulturní, kulturně historickou a široce pojatou vlastivědnou bohemistiku. Na úseku literární vědy se zde zkoumají metodologické otázky vyučování české literatury v srovnávacím měřítku, a to pro potřeby výuky cizinců — bohemistů. Těmto potřebám se také podřizuje uspořádání výuky teorie literatury. Ta má nezbytně srovnávací povahu a vykládá se v bezprostřední návaznosti na vývoj evropských literatur a ideových směrů, které také ovlivnily literární formy. Při pěstování ostatních, nefilologických oborů, vystupuje v rámci ÚSS do popředí metodika výuky českých reálií, kulturně politický (včetně literárního) zeměpis, dějepis a národopis, tedy široce pojatá vlastivěda, soubor poznatků o naší zemi, které chceme na základě propracované metodiky zprostředkovat zahraničním studentům v rámci jejich bohemistického vzdělávání.

V rámci činnosti ÚSS se zpracovává větší počet bohatě diferencovaných učebnic českého jazyka a čtení o české literatuře; podle nich se vyučuje jak na LŠSS, tak také v kursech češtiny pořádaných mimo její rámec. Postupně se mají učebnice vypracovat pro všechny bohemistické obory, které se vyučují v rámci činnosti ÚSS. Proto se v jejich zpracování a vydávání (knižním nebo formou skript pro potřeby vysokých škol) stále soustavně pokračuje a některé starší učebnice se nahrazují novějšími učebními texty.

Významnou součást ÚSS tvoří LŠSS,[1] která se poprvé pořádala v r. 1948, podruhé v r. 1949 a po desetileté přestávce se pravidelně každoročně koná od r. 1959. V r. 1986 se uskuteční již její třicátý běh. Úkolem LŠSS je zprostředkovat účastníkům znalosti českého jazyka, literatury, historie a kultury, s důrazem na vztahy k jazykům, literaturám, historii a kultuře dalších slovanských národů, zejména slovenského a ruského, a obeznámit je s výsled[40]ky současného bádání v těchto vědních oborech. V jejím průběhu se účastníci také seznamují se současným životem našeho lidu, s jeho materiální a duchovní kulturou, s naší vnitřní a zahraniční politikou, s rozvojem a dosaženým stavem vědeckého výzkumu (především na úseku společenských věd) a s naší současnou literární a uměleckou tvorbou. Tyto záměry LŠSS příznivě podporují možnost zahraničních účastníků navštívit příslušná specializovaná vysokoškolská pracoviště a ústavy ČSAV a navázat pracovní styky s jejich pracovníky. Význam má jejich setkání s našimi předními spisovateli, které pro ně každoročně pořádá vedení Svazu čes. spisovatelů.

Výuka na LŠSS probíhá ve třech formách: /1/ odborné bohemistické a slavistické přednášky jazykovědného, literárněvědného nebo kulturně historického zaměření, /2/ praktická jazyková cvičení rozdělená podle dosaženého stupně znalostí českého jazyka a /3/ vycházky po pražských pamětihodnostech a vlastivědně zaměřené výlety po Čechách s výrazným výchovným a vzdělávacím zaměřením. Účastníci LŠSS mají možnost navštěvovat pražské knihovny a archívy nebo se setkat s našimi předními vědeckými pracovníky, spisovateli a kulturními pracovníky. Těchto možností využívají především bohemisté, kteří připravují své vědecké práce (disertace), nebo jsou překladateli z české literatury v zahraničí. Těmto účastníkům se LŠSS snaží všestranně pomáhat v jejich pracovních záměrech. Pořádá např. pracovní setkání s představiteli agentury Dilia.

ÚSS také organizuje sympozia o bohemistice a o výuce češtiny v zahraničí. Na ně jsou zváni učitelé českého jazyka, literatury a historie, kteří působí na zahraničních univerzitách. Ve spolupráci s našimi předními bohemisty dochází zde k výměně zkušeností získaných při pěstování oboru, při tvorbě vysokoškolských učebnic a při vzdělávání budoucích bohemistů, vědeckých a kulturních pracovníků. Dosud se konala dvě sympozia, první v r. 1976 a druhé v r. 1979. Třetí se bude konat v srpnu 1986 a bude spojeno s jubilejním třicátým během LŠSS.

Přednášky z LŠSS se pravidelně každoročně vydávají jako sborník (srov. o tom NŘ 67, 1984, s. 148—151). Vydané sborníky poskytují ještě po letech dobrý obraz obsahové náplně a tematického zaměření přednášek z každého běhu LŠSS. Některé z nich slouží jako doplňující literatura při studiu bohemistiky nebo slavistiky. Kromě toho se vydávají sborníky přednášek a vystoupení z výše zmíněných již bohemistických sympozií. V nich může zájemce mj. najít poučné údaje o české filologii na četných zahraničních univerzitách v minulosti i v současnosti. K pěstování oboru čeština jako cizí jazyk má přispět v r. 1984 nově založená řada sborníkové povahy (s postupným číslováním). První dva svazky jsou již v tisku.

Činnost ÚSS je vskutku mnohostranná. Stále se rozšiřuje na nové pracovní úseky, spojené s výukou češtiny jako cizího jazyka doma i v zahraničí. Rozvíjí se také vědeckovýzkumná činnost ústavu; její výsledky byly přijaty naší veřejností s uznáním a oceněním. Základní a aplikovaný výzkum ústavu [41]je perspektivně zajištěn do budoucnosti, mj. také díky plodné spolupráci s ÚJČ. Tato vzájemná spolupráce obou ústavů na několika úsecích jejich činnosti se uskutečňuje na základě dohody podepsané v r. 1983. Pracovníci ÚJČ se také podílejí na odborné přípravě mladých asistentů a aspirantů ÚSS, na LŠSS konají část přednášek a jazykových cvičení a provádějí zde také záslužnou konzultační činnost.

Plněním zmíněných úkolů přispívá ÚSS k šíření znalostí českého jazyka a kultury v zahraničí. Děje se tak v souladu se záměry zahraniční politiky socialistického Československa, která je zaměřena k podpoře mírové koexistence všech států na světě a k hlubšímu porozumění mezi všemi národy. ÚSS rozvíjí mezinárodní vědecké styky na úseku bohemistiky a slavistiky a přispívá k odborným mezinárodním setkáním bohemistů působících v zahraničí. V tomto smyslu činnost ÚSS plně odpovídá záměrům a liteře závěrečného dokumentu helsinské konference.

---

[1] J. Petr, Letní škola slovanských studií, NŘ 66, 1983, s. 45—51. Zde je také uveden úplný soupis učebnic češtiny, kterých se používá při výuce na LŠSS.

Naše řeč, volume 69 (1986), issue 1, pp. 37-41

Previous Jitka Hladíková: Studia Bohemica III

Next Jiří Hasil: Dvacátý devátý běh Letní školy slovanských studií