Dvacátý osmý běh Letní školy slovanských studií

Jiří Hasil

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Ve dnech 28. července až 24. srpna 1984 se konal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dále FF UK) v Praze již 28. běh Letní školy slovanských studií (dále LŠSS), který připravilo a řídilo vedení Ústavu slovanských studií (dále ÚSS) a sekretariát LŠSS ve složení: prof. dr. J. Tax, CSc. — ředitel, prof. dr. J. Petr, DrSc., člen korespondent ČSAV — zástupce ředitele a předseda rady ÚSS, doc. dr. J. Porák, DrSc. — vedoucí tajemník, PhDr. J. Kuklík, CSc., PhDr. P. Mareš, V. Škubalová, J. Hasil — tajemníci, PhDr. J. Holub — vedoucí lektorského sboru a 11 doprovodných tlumočníků — studentů FF UK.

LŠSS je určena pro zahraniční vysokoškolské učitele slavistiky a bohe[104]mistiky, studenty těchto oborů a pro překladatele a kulturní pracovníky, kteří si chtějí zdokonalit své znalosti češtiny.[1]

Letošního běhu se zúčastnilo celkem 138 interních a 20 externích posluchačů ze 24 zemí čtyř světadílů, a to Evropy, Asie, Afriky i Ameriky.

Přednášky konali přední odborníci FF UK, ČSAV i Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ, výuku v lektorských kursech zajišťovali učitelé FF UK, dalších vysokých škol a pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV.

Společné přednášky letošního běhu LŠSS byly věnovány významným kulturně politickým výročím roku 1984. O Slovenském národním povstání jako začátku národní a demokratické revoluce v Československu promluvil M. Bouček. K 150. výročí narození Jana Nerudy přednášel V. Rzounek. Přednášku k Roku české hudby přednesl J. Černý.

V jazykovědném cyklu vyslechli účastníci LŠSS tyto přednášky: O stylu prózy Jana Nerudy (K. Hausenblas), K vztahu normy a kodifikace současné češtiny (M. Čechová), K problematice neslovesných vět v češtině (O. Šoltys), Charakteristika jazyka českých publicistických projevů (K. Kučera), Tvoření pojmenování a úprava pojmenování — v češtině (J. Hrbáček), Nové tendence ve výzkumu osobních jmen (M. Knappová), Vývoj slovotvorných typů českých místních jmen (I. Lutterer), Metodologické vývojové izomorfie mezi lingvistikou, sociologií a psychologií (J. Kořenský), Postavení a charakter jazyka hromadných sdělovacích prostředků (Z. Hlavsa), Jazykovědné dílo Václava Jana Rosy (V. Petráčková), O společenské podmíněnosti jazyka (J. Petr), Vznik obecné češtiny (J. Porák).

Do cyklu literárněvědného a historického byly zařazeny tyto přednášky: Májová generace ve vývoji čs. společnosti a literatury (V. Štěpánek), Osvobození Československa (Č. Amort), České umění 14. století (J. Homolka), Česká literatura v boji proti fašismu (F. Buriánek), Neruda jako vykladač světové četby pro mládež (J. Voráček), Česká etnografie a folkloristika — 1945—1984 (A. Robek), Skupovy loutky Spejbl a Hurvínek (F. Černý), Česká barokní historiografie a Bohuslav Balbín (J. Haubelt), 15. březen 1939 (J. Kuklík), Vztah lyriky a epiky v díle Jiřího Wolkra (J. Tax), České národní obrození (M. Hroch), Česká literatura přelomu 70. a 80. let 20. století jako výraz umělcova postoje k aktuálním otázkám současného světa (J. Nejedlá).

Účastníci byli obdobně jako v minulých letech rozděleni na základě stup[105]ně znalosti češtiny do kursů pro začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé. Začátečníci se věnovali výuce češtiny pět hodin denně, mírně pokročilí absolvovali každý den tříhodinový jazykový kurs a dále dvě hodiny podle vlastního výběru (buď kurs čtení literárních textů, nebo kurs české konverzace), pokročilí navštěvovali dvouhodinový kurs a dále hodinu podle vlastní volby — konverzaci, seminář českého jazyka či české literatury nebo jazykový kurs slovenštiny (vedl J. Jacko z Prešova) a jeden z přednáškových cyklů. Při výuce se používalo učebnic češtiny a učebních pomůcek, jejichž autory jsou pracovníci ÚSS a které se plně osvědčily.

Na vlastní výuku navazoval kulturní a společenský program LŠSS. Účastníci navštívili výstavu věnovanou Janu Nerudovi v Památníku národního písemnictví, Muzeum V. I. Lenina, Muzeum Antonína Dvořáka, zhlédli sbírky pražských galerií, byl pro ně ve spolupráci s Československým filmovým ústavem uspořádán cyklus filmových adaptací významných českých uměleckých děl. Velkému zájmu se těšily i výlety, z nichž zde uvádíme zájezd do Karlových Varů, Plzně, Jabkenic, Tábora, Litoměřic, Kutné Hory, na Sázavu, Karlštejn, do jižních a východních Čech. Zvláštní zmínku si zaslouží pietní návštěva Lidic a Terezína. Do programu exkurzí také byla zařazena návštěva JZD v Přerově nad Labem, při níž se účastníci seznámili s některými úseky našeho družstevního zemědělství. Pro literárně zaměřené účastníky a překladatele bylo uspořádáno setkání s pracovníky agentury DILIA a setkání s představiteli Svazu českých spisovatelů.

28. běh LŠSS přispěl k propagaci Československa v zahraničí, prohloubil jazykové a kulturní znalosti našich zahraničních bohemistů a slavistů a umožnil jejich spolupráci s našimi předními odborníky. Poskytl také dobré informace o současném stavu rozvoje společenských věd u nás a o vydávané vědecké literatuře. Některé publikace dostali účastníci darem, zvláště ty, které bezprostředně souvisely s jejich odbornými zájmy nebo výzkumnými tématy.

Je třeba říci, že pražská LŠSS se stále těší mimořádnému zájmu v zahraničí. Má již dlouholetou tradici, ustálený kolektiv zkušených učitelů a vypracované metody, podle nichž se vyučuje čeština jako cizí jazyk. Uvedené metody se na základě získaných zkušeností každoročně zdokonalují také tím, že se navazuje na základní výzkum v oblasti lingvodidaktiky, která patří ke stěžejním vědeckým úkolům ÚSS. V tomto směru umožňuje LŠSS každoročně bezprostřední uplatnění dosažených výzkumných výsledků v pedagogické praxi.

Letošní běh LŠSS proběhl v pracovním a přátelském ovzduší, splnil stanovené cíle pořadatelů i očekávání účastníků. Velký zájem mu věnovaly i naše hromadné sdělovací prostředky, televize, rozhlas a denní tisk.

---

[1] Bližší informace o úkolech a poslání ÚSS a LŠSS viz článek J. Petra, Letní škola slovanských studií, NŘ 66, 1983, s. 45—51, zprávu P. Mareše Dvacátý sedmý běh Letní školy slovanských studií, NŘ 67, 1984, s. 151—153, V. Petráčkové Sborník Letní školy slovanských studií, NŘ 67, 1984, s. 148—151; dále srov. R. Kosová, Jubileum Letní školy slovanských studií, SaS 43, 1982, s. 174—175, a J. Porák, Některé otázky výuky češtiny jako cizího jazyka v Letní škole slovanských studií, in: Materiály ze sympozia o bohemistice v zahraničí, Praha 1979, s. 146—151.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 2, pp. 103-105

Previous Eva Hošnová: Příspěvek k otázkám komunikace

Next Miroslav Roudný: Aktuální otázky chmelařského odborného názvosloví a vyjadřování