Časopis Naše řeč
en cz

Dvacátý sedmý běh Letní školy slovanských studií

Petr Mareš

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 29. 7.—26. 8. 1983 se v Praze konal již 27. běh Letní školy slovanských studií (LŠSS), která je určena pro zahraniční bohemisty a slavisty a kterou organizuje Ústav slovanských studií při filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[1] Tohoto běhu se zúčastnil rekordní počet posluchačů — 141 řádných a 18 externích — z 26 států a tří kontinentů; k tradičním účastnickým zemím přibylo několik nových, jako je Čínská lidová republika, Turecko a Brazílie. Jak je v posledních letech obvyklé, převažovali posluchači, jejichž znalost českého jazyka je na úrovni začátečnické nebo střední (mírně pokročilí), nemalé procento účastníků tvořili ovšem i pokročilí, mezi nimiž nechyběli renomovaní badatelé v oblasti bohemistiky, překladatelé, tlumočníci apod.; jmenujme alespoň sovětského literárního vědce S. V. Nikolského, předního znalce tvorby Karla Čapka, který na LŠSS přijel jako host filozofické fakulty UK (srov. rozhovor s ním uveřejněný v Rudém právu 13. 8. 1983).

Výuka se skládala — obdobně jako v minulých ročnících LŠSS — ze dvou základních složek: praktických jazykových kursů, diferencovaných podle stupně znalosti účastníků, a dvou přednáškových cyklů, cyklu jazykovědného a cyklu literárněvědného a kulturně historického. Oba cykly jsou koncipovány tak, aby zahraničním bohemistům a slavistům podávaly obraz současného stavu bádání v daných oborech. Zvláštní pozornost byla v přednáškách věnována významným kulturním a historickým výročím: 35. výročí Vítězného února (ve vztahu k literární tvorbě — V. Rzounek), 80. výročí narození Julia Fučíka (H. Hrzalová), 100. výročí narození Jaroslava Haška (R. Pytlík), Roku českého divadla spojenému s oslavami 100. výročí [152]otevření Národního divadla a 200. výročí otevření dnešního Tylova divadla (F. Černý); v souvislosti se 100. výročím úmrtí Karla Marxe byla proslovena přednáška J. Petra o Marxově filozofii jazyka, J. Porák věnoval svou přednášku 450. výročí vydání první mluvnice češtiny. V jazykovědném cyklu se dále pozornost soustředila na otázky syntaktické (Z. Hlavsa, J. Hrbáček) a onomastické (M. Knappová, I. Lutterer) i na problematiku jazyka současné literatury (K. Hausenblas), jazykové kultury (M. Sedláček) apod. Několik přednášek bylo též věnováno širším otázkám slavistickým a problematice konfrontační (H. Běličová, Z. Hauptová, V. Hrabě). Do druhého cyklu byly mj. zařazeny přednášky o různých aspektech naší kulturní historie — příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy (J. Petráň, A. Skýbová), výklady týkající se díla Bohuslava Balbína (J. Haubelt) a antifašistických tradic české kultury (J. Kuklík) — a přednáška o československo-sovětském spojenectví (Č. Amort); dále posluchači vyslechli přednášky o problémech novodobé české literatury (V. Štěpánek, J. Tax, J. Voráček), o etnografické slavistice (A. Robek) apod.; značnému zájmu se těšila — stejně jako v minulých letech — přednáška hudebního skladatele P. Ebena doplněná praktickými ukázkami.

Vedle účasti v jazykových kursech a na přednáškách využívali někteří posluchači svého pobytu v Praze k návštěvám odborných knihoven a archívů a k individuálním konzultacím s badateli z vysokých škol a vědeckých ústavů. LŠSS je pro zahraniční bohemisty rovněž příležitostí seznámit se s nejnovější odbornou i krásnou literaturou, též prostřednictvím knižních darů (hlavně pokud jde o univerzitní publikace). Pro stipendisty Svazu českých spisovatelů byla uspořádána beseda se spisovateli a kritiky o problémech současné literární tvorby.

Tradiční a integrální součástí programu LŠSS je intenzívní mimovýuková kulturní a společenská činnost, jejímž cílem je obeznámit účastníky LŠSS s důležitými obdobími a místy české historie a dějin české kultury i se současným životem a kulturou socialistického Československa. Vedle exkurzí po Praze, návštěv muzeí, výstav, koncertů apod. se uskutečnila řada výletů, z toho čtyři celodenní. Podstatně se uplatnil zvláště aspekt literárně místopisný, též v souvislosti s významnými výročími (Lipnice nad Sázavou); dále šlo např. o Havlíčkův Brod, Hronov, Litoměřice, o lokality spjaté se životem Boženy Němcové, Karla Čapka apod. Stranou ovšem nezůstala ani místa, která hrála výraznou roli v našich dějinách (např. Kutná Hora, Tábor), ani místa vyznačující se turistickou atraktivností (Karlovy Vary, Mariánské Lázně). Důležitou složku programu představovaly pietní návštěvy Lidic a Terezína.

Průběh 27. běhu LŠSS znovu plně potvrdil, že LŠSS účinně přispívá — v souladu se závěrečným dokumentem helsinské konference — k rozvíjení mezinárodní spolupráce, výměně kulturních hodnot a vzájemnému poznávání [153]jednotlivých národů a podílí se tak na úsilí našeho lidu o prosazování politiky mírového soužití.


[1] K celkovému charakteru, organizaci a poslání LŠSS i k jejím uplynulým ročníkům srov. J. Porák, Některé otázky výuky češtiny jako cizího jazyka v Letní škole slovanských studií, in: Materiály ze sympozia o bohemistice v zahraničí. Praha 1979, s. 146—151; R. Kosová, Jubileum Letní školy slovanských studií, SaS 43, 1982, s. 174—175; J. Petr, Letní škola slovanských studií, NŘ 66, 1983, s. 45—51.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 151-153

Předchozí Věra Petráčková: Sborník Letní školy slovanských studií

Následující Josef Štěpán: Jubilejní mezinárodní konference Varšavské univerzity a Univerzity Karlovy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1