Požadavky na zvýšení kvalifikace, nebo požadavky zvýšení kvalifikace?

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Podstatné jméno požadavek je odvozeno od slovesa požadovat, u něhož se obvykle vyjadřují tři sémantické role: Podnik požadoval na některých pracovnících náhradu škody (aby škoda byla nahrazena). V této větě je „konatelem“ podnik — podmět v nominativu, „adresátem“ je předmět v předložkovém pádě (na některých pracovnících, po některých pracovnících, od některých pracovníků); „cíl“ volní činnosti — to, co se požaduje — se vyjadřuje předmětem v akuzativu: požadoval náhradu škody, popř. vedlejší větou.

Při změně slovesa v dějové jméno můžeme vyjadřovat konatele shodným (adjektivním) nebo neshodným (genitivním) přívlastkem: Pavlův požadavek, požadavek podniku. Vyjádření adresáta je nejobvyklejší předložkovým pádem na + akuzativ (požadavek na hospodářské oddělení). V souhlasu s obvyklou změnou akuzativu v genitiv vyjadřuje se cíl děje genitivem, zatímco u slovesa byla vazba akuzativní: požadovat zvýšení kvalifikace — požadavek zvýšení kvalifikace. Genitivní vazba je však řidší než vazba předložková (na + akuzativ): požadavek na zvýšení kvalifikace. Předložková vazba umožňuje vyhnout se dvěma genitivům; jedním by se vyjadřoval konatel, jedním cíl: *požadavek podniku zvýšení kvalifikace.

Jak to, že má podstatné jméno požadavek předložkovou vazbu, když základové sloveso takovou vazbu nemá? Odpověď na otázku najdeme, když si uvědomíme, že předložkovým pádem na + akuzativ se [224]často vyjadřuje tzv. přívlastek účelový.[1] Bývají jím rozvíjena (blíže určována) především nedějová podstatná jména jako konvice (na čaj), poukázka (na peníze), látka (na šaty). V těchto případech je v předložkovém pádě podstatné jméno nedějové, avšak v pozadí je vždy nějaká činnost: konvice na vaření čaje, látka na ušití šatů. Místo předložkového pádu se může užít i přídavného jména (čajová konvice), popř. se spojem slovotvorně univerbizuje: šatovka. (Pojmenování činnosti se může objevit i v slovotvorném základu nástroje: struhadlo na mrkev, tj. nástroj na strouhání mrkve. Jindy je v slovotvorném základu obsaženo naopak podstatné jméno nedějové: cukřenka = nádobka na cukr.) V některých případech není „zkratkovité“ vyjadřování bez pojmenování děje zcela obvyklé, užívá se ho spíše ironicky: prášek na hlavu (tj. proti bolení hlavy, na odstranění bolesti hlavy); říká se však i prášek na bolení hlavy, protože předložka na má obecnější účelový význam než předložka proti.

S přívlastkem vyjádřeným předložkovým pádem na + akuzativ se můžeme setkat i u podstatných jmen dějových, a to někdy i u takových, jejichž základová slovesa vazbu s předložkou na nemají: návrh na povýšení, plán na rozvoj ekonomiky (vedle plán rozvoje ekonomiky), posudek na nové pracovníky, popř. i u jiných abstraktních podstatných jmen: právo na práci, nárok na dovolenou. Také u podstatného jména požadavek užijeme přívlastku v předložkovém pádě, kterým se vyjadřuje cíl, účel činnosti: požadavek na koupi nábytku, zkráceně požadavek na nábytek.

Protože se předložka na může objevit i v určení času, mohlo by se stát, že by vedle sebe stály tři větné členy, všechny vyjádřené stejným předložkovým pádem: Požadavky pracujících na materiál na hospodářské vedení na příští rok. Takové spojení je lépe přestylizovat např. takto: požadavky na materiál předložené hospodářskému vedení pro příští rok.

Závěrem můžeme říci, že u podstatného jména požadavek se obvykle vyjadřuje cíl volní činnosti (tj. to, co se požaduje) předložkovým pádem (požadavek na zvýšení kvalifikace). Vazba genitivní je méně obvyklá; asi proto, že se genitivem zpravidla vyjadřuje konatel.

---

[1] Srov. F. Daneš, Účelové přívlastky s předložkami pro, na, k, NŘ 58, 1975, s. 173—179.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 4, s. 223-224

Předchozí Miroslav Roudný: Terciární, kvartární

Následující Karel Kučera: K vokalizaci neslabičných předložek v současné češtině