Terciární, kvartární

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Přídavná jména prvotní a druhotný mají už dávno své pevné místo v české slovní zásobě. Po významové stránce tvoří jakousi protikladnou dvojici obdobně jako cizí slova primární a sekundární. Význam obou adjektiv je v takovémto případě zpravidla odborného rázu. Tak např. při klasifikaci znaků nějakých jednotlivin rozlišujeme [223]znaky prvotní a druhotné nebo např. též prvotní a druhotné funkce orgánů. V elektrotechnice rozeznáváme např. u transformátorů primární a sekundární vinutí. Také v jazykovědě se někdy rozdělují významy slov na prvotní a druhotné, tj. na významy základní a odvozené nebo též vedlejší.

V některých oborech se však projevila potřeba odstupňovat vztah odvozených prvků k výchozímu nebo základnímu prvku ve větším počtu stupňů než pouze ve dvou. Názvy těchto stupňů se pak opisovaly dalšími výrazy, jako např. znak prvního řádu, znak druhého řádu, znak třetího řádu atd. Ve snaze zkrátit tato složitá označení objevily se pokusy využít i slova cizího původu, např. v souslovích primární funkce, sekundární funkce, terciární funkce, kvartární funkce atd.

V poslední době se při označování takovéto řady stupňů užívá často i kombinace domácích slov s cizími výrazy latinského původu, např. prvotní (nebo i prvotné) znaky, druhotné znaky, terciární znaky, kvartární znaky atd. Dokonce se v tomto významu oživuje i poněkud zastaralá podoba prvotný s tvrdým zakončením, zřejmě vlivem zakončení adjektiva druhotný. Při využití výrazů cizího původu se volí jednotné tvary s příponou -ární podle výrazů primární a sekundární; tedy terciární, kvartátní, kvintární atd. Přípona -ální u pojmenování čtvrtého stupně by totiž měla tu nevýhodu, že slovo kvartální je už obsazeno jiným významem. Uvedený způsob s příponou -ární se jeví u odborných názvů jako nejvhodnější.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Miloslava Knappová: Orlickoústecko

Následující Eva Macháčková: Požadavky na zvýšení kvalifikace, nebo požadavky zvýšení kvalifikace?