Eva Macháčková
[Drobnosti]
-
V inzerátě Hledáme organizaci s volnou stavební kapacitou pro rekonstrukci školebního a rekreačního střediska jsme se setkali s poněkud nezvyklým adjektivem školební. Ve slovnících toto slovo uvedeno není; existuje však celá řada podobně utvořených slov jako stavební, cvičební, plavební, učební, léčebný, prosebný. Všechna tato přídavná jména se vztahují k dějovým podstatným jménům utvořeným od sloves příponou -ba: léčit — léčba, plavit — plavba, prosit — prosba, orat — orba. Podstatná jména na -ba vyjadřují buď děj (tavba, služba, orba), nebo výsledek děje: stavba, hradba, popř. místo: chodba. K řadě těchto substantiv můžeme utvořit adjektiva, avšak ne vždy stejným způsobem. Všechna jsou utvořena vsunutím vkladné samohlásky -e-: některá příponou -ný (hanebný, hrozebný, toužebný), jiná příponou -ní (honební, volební, těžební, dlažební a např. odborný termín hasební). Adjektiva mohou mít proti substantivům význam posunutý; tak je tomu např. u slova malebný. K některým substantivům se mohou vztahovat adjektiva na -ní i -ný; někdy se významem téměř nerozlišují (skladebný — skladební), jindy došlo k významovému rozlišení (služební — služebný). To platí ovšem o adjektivech na -ní a -ný vůbec.
Adjektiva těchto typů se mohou vyskytovat i tehdy, jestliže se substantiv, k nimž se vztahují, téměř neužívá. Tak např. potřebujeme adjektiva cvičební, učební, zkušební, i když jsou substantiva cvičba, zkušba, učba zastaralá. Nemohly by tedy proti v inzerátě užitém adjektivu školební být námitky, kdybychom takovéto slovo potřebovali. Nemuselo by vadit, že substantivum školba snad ani neexistuje. Pro označení místa, kde se školí, kde probíhá školení, máme však již vhodné adjektivum školicí; slovo školební tedy nepotřebujeme. V inzerátě tedy mělo být napsáno: Hledáme organizaci pro rekonstrukci školicího střediska.
Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 164
Předchozí Milada Nedvědová: Staročeské adjektivum plachý
Následující Naděžda Fuková: Jak psát Hvězdné Městečko?