Jak psát Hvězdné Městečko?

Naděžda Fuková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V souvislosti s výzkumy vesmíru a také s letem čs. občana V. Remka do kosmu jsme se mohli setkat se souslovím hvězdné městečko. Pokud jsme je slyšeli v rozhlase či televizi, neznepokojoval nás jeho [165]pravopis. Máme-li je však zapsat, vyvstane otázka velkých a malých písmen.

V jakých podobách se objevuje dané sousloví v literatuře? Velká sovětská encyklopedie (Bolšaja sovětskaja enciklopedija, Moskva 1970—1981) heslo hvězdné městečko neuvádí, v publikacích psaných česky a českými autory je v psaní značná nejednotnost. Např. v knize S. Kužela (Já Sojuz volám Prahu, Praha 1979, s. 14. 18) se užívá pro město s názvem Leninsk označení Zvězdograd, na dalších stranách publikace čteme však již jen o Hvězdném městečku. V této podobě se sousloví objevilo i ve sborníku Věda a lidstvo (1980, s. 197—201) a v denním tisku (Rudé právo 23. a 25. 11. 1982). Ve dvou nových knížkách z konce roku 1982 jsme našli v jedné publikaci (M. Codr, 100 hvězdných kapitánů, Praha 1982, s. 434, 413, 414) opět podobu Hvězdné městečko vedle jednoslovného výrazu Hvězdné, v druhé publikaci (V. Remek, Pod námi planeta Země, Praha 1982, s. 12, 46) podobu Hvězdné Městečko.

Uvedené sousloví se tedy vyskytuje ve dvou pravopisných podobách: buď má první slovo na začátku písmeno velké a druhé slovo písmeno malé, nebo jsou počáteční písmena obou slov velká. Připojit bychom mohli ještě třetí variantu, a to psaní obou slov s malými počátečními písmeny. Tu bychom užili v případě, že by šlo pouze o obrazné pojmenování, ale oficiální název města by byl jiný. Podobně se například označují Klatovy jako město karafiátů.

Ve skutečností je však sousloví Hvězdné Městečko vlastním zeměpisným jménem osady určené pro výcvik kosmonautů, a proto budeme — ve shodě s českými pravopisnými zásadami — psát uvedené sousloví, stejně jako jména jiných našich osad, s oběma počátečními písmeny velkými (srov. Nové Město, Karlovy Vary).

Vývojem pravopisu velkých a malých písmen se totiž v češtině ustálil u názvů osad způsob psaní s velkými písmeny jak u významového jádra vlastního názvu (např. Ves, Hora), tak i u jeho bližšího určení (Nová, Kutná) bez ohledu na to, je-li toto jádro nebo jeho určení samo o sobě jménem vlastním nebo obecným. Naproti tomu v zeměpisných názvech hor, vodstev a rovin, které obsahují druhové jméno (např. moře) a jeho určení shodným nebo neshodným přívlastkem (Středozemní), píšeme s velkým počátečním písmenem jen tento rozlišující přívlastek. V písmu se tak zřetelně odlišují např. názvy hor od názvů osad (známá vyvýšenina u Prahy Bílá hora × osada Bílá Hora, pohoří na jihu Čech Český les × osada Krásný Les apod.).

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 164-165

Předchozí Eva Macháčková: Školicí, nebo školební středisko?

Následující Věra Vlková: Pojmenování vzniklá z písmenných zkratek