Životní jubileum K. K. Trofimoviče

Jan Petr

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Na vývoji bohemistiky se podílejí nejen jazykovědci v Československu, ale také zahraniční slavisté v slovanských i neslovanských zemích. V minulosti jsme byli nejednou svědky toho, že se tito naši spolupracovníci výrazným způsobem účastnili pěstování oboru a že jejich práce pronikavým způsobem ovlivnily rozvoj bohemistiky. Obvykle byla tato vědeckovýzkumná činnost spojena s neúnavnou propagací české řeči a kultury v zahraničí, což přinášelo pro náš národ nemalé hodnoty. Obdobně je tomu také v současnosti, kdy ve srovnání s minulostí značně vzrostl počet zahraničních bohemistů zvláště v slovanských socialistických zemích.

K nim se také řadí profesor lvovské univerzity a děkan její filologické fakulty Konstantin Konstantinovič Trofimovič, který se 1. dubna 1983 dožívá šedesáti let. Naši bohemisté jej znají z jeho návštěv v Československu, z vědeckých konferencí, z prací zaměřených na vývoj češtiny a mnozí též ze svých návštěv lvovské univerzity. Trofimovičův vřelý vztah k českému jazyku a národu se také projevuje v osobních stycích a v jeho společenské angažovanosti. Již dlouhá léta je členem vedení Svazu sovětsko-československého přátelství Lvovské oblasti a neúnavným propagátorem družby našich národů.

K. K. Trofimovič se narodil v městě Pinsku v Brestské oblasti Běloruské SSR. Zde a v městečku Sarny (Rovenská oblast) také prožil své dětství a první [103]školní léta. Jeho otec (za války byl nacisty popraven) se mu snažil od mládí vštěpovat lásku k rodné zemi a k pracujícím všech národů. Léta 2. světové války prožil mladý Trofimovič na práci v Rovně a poté v řadách Sovětské armády na frontě a v zázemí (v Almě-Atě). Účastnil se osvobození pobaltských republik a přitom utrpěl těžké zranění. Za účast v bojích mu byly uděleny dvě medaile, a to Za válečné zásluhy a Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce.

Po porážce hitlerovských vojsk se vrátil v prosinci 1940 do civilního života a od té doby až dodnes žije ve Lvově. V letech 1947—1952 vystudoval na tamní univerzitě I. Franka bohemistiku, 1952—1954 byl zaměstnán ve slovanském oddělení filologické fakulty jako vědeckotechnický pracovník, 1954—1964 zde konal přednášky a cvičení jako učitel, v r. 1961 obhájil v Kyjevě kandidátskou disertaci Složená slova v českém jazyce v období Bílé hory, v r. 1964 se stal docentem katedry slovanské filologie, r. 1968 byl jmenován vedoucím této katedry, r. 1978 obhájil v Minsku doktorskou disertaci (DrSc.) a v říjnu 1981 byl jmenován profesorem na katedře slovanské filologie lvovské univerzity. R. 1979 se stal děkanem filologické fakulty tamní univerzity.

Těžiště jeho bohemistických zájmů tvoří práce věnované struktuře složených slov ve staré a současné češtině. V nich analyzuje charakteristické a produktivní typy skládání slov, zpracovává jejich klasifikaci a morfologickou, syntaktickou a sémantickou charakteristiku (1955, 1958). V historických výkladech se opírá o excerpci památek z 13.—17. století, pro starší období ze spisů T. Štítného, J. Husa a z Klaretova slovníku. Na tyto práce, které byly příznivě přijaty českými jazykovědci, navazují jeho studie o tvoření složených a nesložených slov příponami (1958), o tvoření kalkovaných složenin v češtině (1958) a o spojovacích morfémech v složených českých slovech (1960). Všechny tyto stati vyšly ve vědeckých ukrajinských časopisech vydávaných ve Lvově. Je spoluautorem studie upozorňující na neznámou českou listinu z 15. století (1965). K těmto původním pracím se řadí recenze bohemistických knih, které K. K. Trofimovič uveřejňoval v sovětských časopisech.

Z populárních článků u nás vydaných zde uvedeme zprávu o studiu českého jazyka a literatury na lvovské univerzitě (Slovanský přehled 1957) a stať o pravopisných chybách, jichž se dopouštějí Rusové při studiu češtiny (RJ 1956).

Od 60. let se K. K. Trofimovič vědecky zabývá také lužickou srbštinou. Snad k tomu částečně přispěla i jeho účast na IV. běhu Letní školy slovanských studií v Praze r. 1960, kde vedle bohemistických přednášek a cvičení pilně navštěvoval fakultativní kurs lužické srbštiny. V r. 1963 zahájil o tomto jazyce přednášky na lvovské univerzitě, jemu také věnoval svou doktorskou disertaci (Vytváření a vývoj hornolužického spisovného jazyka, 1978) a četné studie otištěné v sovětských časopisech a sbornících. Rovněž [104]je autorem rozsáhlého hornolužicko-ruského slovníku (1974). Celkem otiskl 120 vědeckých prací, z toho 75 se sorabistickou tematikou.

Přestože se těžiště Trofimovičových zájmů přeneslo z bohemistiky na sorabistiku, nezapomíná na český jazyk ve své pedagogické činnosti. Přednáší o něm vedle kursů staroslověnštiny a srovnávací slovanské mluvnice. Po řadu let také vedl bohemistický jazykový seminář a vůbec se významně podílel na rozvoji bohemistiky na lvovské univerzitě. Dnes tento obor zaujímá významné místo mezi slavistickými obory pěstovanými na sovětských vysokých školách. Jeho mnohostranná činnost byla oceněna medailí Za pracovní úspěchy a čtyřmi dalšími jubilejními medailemi.

Vzpomínáme zde zásluh děkana filologické fakulty lvovské univerzity prof. K. K. Trofimoviče, DrSc., o rozvoj sovětské slavistiky, zvláště bohemistiky, u příležitosti jeho významného životního jubilea. Chtěli jsme přiblížit jeho vědeckou činnost českému čtenáři také proto, že má bezprostřední vztah k studiu našeho mateřského jazyka. Jubilantovi přejeme do dalších let pevné zdraví a hodně pracovních úspěchů v oblasti slavistiky, která se stala náplní jeho života.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 2, s. 102-104

Předchozí Jaroslav Kuchař: K šedesátce dr. Antonína Tejnora

Následující Slavomír Utěšený: O činnosti záhřebského jazykového ústavu