dalaman airport transfers
Časopis Naše řeč
en cz

K slangu studentů právnické fakulty

Petr Mareš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Studentskému slangu je v pracích zabývajících se slangem tradičně věnována velká pozornost, stejně tradičně se ovšem tato pozornost soustřeďuje především na slang studentů středoškolských, zatímco vyjadřování studentů vysokých škol (jakož i žáků škol základních) zůstává mimo centrum zájmu, je obecně pokládáno za méně rozvinuté a propracované.[1] Lumír Klimeš konstatuje: „Na vysoké škole se slangu příliš nedaří. Je chudý a celkem nevynalézavý.“[2]

Náš drobný příspěvek chce ukázat, že i v oblasti vysokoškolského slangu lze nalézt zajímavé způsoby lexikálních aktualizací. Náš materiál ovšem pochází ze sféry, která se pro tvoření slangových výrazů přímo nabízí a u níž je také slangová tvořivost vysokoškolských studentů obecně známa; jde o slangová pojmenování specifických učebních předmětů. Slangové výrazy byly získány na pražské právnické fakultě Univerzity Karlovy; jsou to pojmenování značně ustálená, která se přenášejí z ročníku na ročník.

Názvy učebních předmětů na právnické fakultě, které jsou v mnoha případech současně názvy odborných disciplín, se vyznačují značně jednotným charakterem. Většinou se subst. právo spojuje s nějakým dalším určením (určeními); tyto názvy proto bývají relativně obsáhlé. Slangová pojmenování jsou v první řadě projevem potřeby univerbizovaného vyjádření; krátkost výrazu vede k zvýšení ekonomičnosti komunikace v rámci studentského kolektivu. Ve větším či menším stupni se při tvoření slangových pojmenování uplatňuje expresivita, jazyková hra apod.

V uvedeném souboru slangových výrazů se uplatňují především dva pojmenovávací (onomaziologické) postupy:

/1/ Slangové výrazy jsou utvořeny pomocí metonymického přenášení významu, užité pojmenování je explicitně nebo implicitně obsaženo ve spisovném názvu. Přitom značná část slangových výrazů označuje ve svém běžném významu lidské bytosti (vedle jmen obyvatelských, jež jsou ve slanzích využívána k metonymickému přenášení významu dosti často, se zde vyskytují i případy jiné, rozhodně méně obvyklé). Ve slangových pojmenováních se tak uplatňuje nápadná pojmenovávací aktualizace a v souvislosti s tím i expresivita: /a/ hospodář — hospodářské právo, občan (též hmota, resp. dokonce hmotný občan) — občanské právo hmotné, pastevec — zemědělsko-družstevní právo, říman — římské právo, /b/ čech — dějiny státu a práva v Československu, sovět — dějiny státu a práva socialistických zemí. Dále je uvedený pojmenovávací postup použit u těchto výrazů: finance — finanční právo, proces — občanské právo procesní, [165]rodina — rodinné právo, správa — správní právo, trest — trestní právo.

/2/ Některá slangová pojmenování se tvoří odvozováním pomocí přípony středního rodu -ko (ve spisovném názvu je neutrum právo), často ve spojení s mechanickým krácením: mezinárko (též mezináro) — mezinárodní právo, pracko — pracovní právo, státko — státní právo. Obdobně se uplatňuje přípona -ka: teorka — teorie státu a práva, teorie řízení, resp. v plurálu -ky: obecky — obecné dějiny státu a práva.

Vidíme, že v některých případech by bylo možno použít i metonymického přenášení (tj. práce, stát); ve studentském kolektivu se ovšem plně vžila pojmenování uvedená sub /2/.[3]

Na uvedeném souboru slangových pojmenování stojí za pozornost mj. to, že jednotnému charakteru původních názvů odpovídá v podstatné míře i jednotnost slangových výrazů, využití malého počtu pojmenovávacích postupů.


[1] Relativně nejvíce k němu přihlíží Jaroslav Hubáček, O českých slanzích, 2. vyd., Ostrava 1981.

[2] Slang plzeňských studentů, in: Sborník pedagogického institutu v Plzni. Jazyk a literatura V, Praha 1964, s. 111. K obdobnému závěru dochází Josef Hubáček v čl. K dnešnímu stavu studentského slangu, NŘ 48, 1965, s. 88—89.

[3] Uveďme ještě další, ovšem ojediněle tvořený výraz: krimina — základy kriminalistiky (mechanické krácení).

Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 3, s. 164-165

Předchozí Alena Polívková: Nový sborník o problémech sémantiky textu (Větněsémantické komponenty a vztahy v textu)

Následující Otto F. Babler: Názvy divizny