Časopis Naše řeč
en cz

Ke zkratkám názvů národních výborů

Miloslav Churavý

[Drobnosti]

(pdf)

-

Do jazykové poradny docházejí čas od času dotazy na tvoření zkratek národních výborů. Tvoří se jako ostatní graficko-fonické zkratky souslovných názvů států, institucí, organizací ap. z prvních hlásek psaných verzálkami, velkými písmeny, a čtou se buď v nezkrácené formě (to se doporučuje zvláště v oficiálnějším mluveném projevu), nebo hláskované, ve vokalizované podobě, s přízvukem na poslední slabice (to dává projevu ráz pracovní; čtení po izolovaných hláskách nevokalizovaných se považuje za slangové).

V českých zemích je téměř 5 000 místních národních výborů, které s více než 400 městských výborů a s 13 obvodními národními výbory v Brně, Plzni a Ostravě tvoří první stupeň orgánů státní moci a správy. Kdybychom striktně tvořili zkratky jen z iniciálních, počátečních písmen, nemohli bychom rozlišit místní a městský NV, což sice není tak zásadní problém, protože jde o stejný stupeň soustavy, ale přec tu nejspíše doznívají tradiční patriotické pocity, které psychicky působí na odlišování měst od menších obcí, snad i s ohledem na počet volených zástupců. Proto zpracovatelé Pravidel českého pravopisu užili k rozlišení zkratky městského národního výboru od zkratky místního národního výboru první slabiky, v duchu zásady platící pro čistě grafické zkratky, podle které se zkracuje slovo slabikou, „vždy však tak, aby se zkratka končila souhláskou“, tedy MěstNV. Praxe sama ale ukázala, že dvě písmena st — ostatně se vyskytující i v odlišovaném slově místní — jsou ve zkratce nadbytečná, a přibývalo „nepravopisných“ podob MěNV, kde rozlišujícím znakem bylo jen písmeno ě, které v druhém slově není. Týmž způsobem byly rozlišovány zkratky Mongolské lidové republiky (MoLR) a Maďarské lidové republiky (MLR), o nichž se Pravidla nezmiňovala. Prokázalo se tedy za plně dostačující rozlišení kterýmkoli z písmen zkracovaného slova odlišným od písmen slov zkracovaných podobnou zkratkou, např. FMZVž ‚federální ministerstvo zemědělství a výživy‘ — FMZV ‚federální ministerstvo zahraničních věcí‘; MSv ‚ministerstvo stavebnictví‚ — MS ‚ministerstvo spravedlnosti‘ (zdá se tu užitečnější užít rozlišovacího písmene t, které by jako druhá souhláska zkracovaného slova lépe signalizovalo jeho plnou formu, ale složení zkratky je přímo závislé na úzu, na její vžitosti).

Druhý stupeň v soustavě národních výborů tvoří 72 okresních národních výborů s národními výbory města Brna, Plzně a Ostravy a s 10 obv. národ. výbory v Praze. Tentokrát zřejmě pominuly příčiny, které vedly k rozlišování městských a místních institucí, takže okresní i obvodní národní výbor je možné zkracovat stejnou zkratkou ONV. Jistá potíž je tu v rozlišení obvodních národních výborů v Praze a obvodních národních výborů v Brně, Plzni a Ostravě, neboť jde o rozdílný stupeň zastupitelských institucí. Proto pro první stupeň byla zvolena zkratka ObvNV, a to jistě z obdobných důvodů jako u zkratky MěstNV, ačkoli by tu stačilo jen rozlišující písmeno b. Kdysi rozdílné označení ústředního národního výboru v Praze a [266]jednotných národních výborů v Brně, Plzni a Ostravě bylo odstraněno a u všech těchto čtyř měst zůstalo jen označení Národní výbor města  … (ve zkratkách NVP pro Národní výbor hlavního města Prahy, u ostatních jen NV se jménem města např. NV města Plzně), takže systémový stupeň je tu rozlišen explicitně.

Ačkoli krajský národní výbor má jednoznačnou zkratku KNV, vyskytuje se tu problém v označení jeho územního určení. Užívá se tu zpravidla nezkráceného vlastního názvu Středočeský KNV, Jihomoravský KNV, ale v současné době se, zvláště v interně administrativních písemnostech, pociťuje potřeba zkracování i tohoto slova.

Z důvodů rozlišení jižních a severních krajů českých a moravských je nesporný jen typ složené zkratky iniciální, v níž se uplatňují začáteční písmena obou komponentů složeného slova. Na vybranou máme ale druh zkratky, a to bud grafický (např. tzv. ‚takzvaný‘), nebo graficko-fonický, jako je i zkratka KNV. Rozdíl mezi nimi je v psaní i ve čtení. Grafická zkratka se vždycky čte svou nezkrácenou formou, graficko-fonická se může číst sice také jako plná forma pojmenování „krajský národní výbor“, ale i slabičnou výslovností počátečních hlásek („káenvé“). Grafická zkratka má ovšem nevýhodu v tom, že se v ní dodržuje pravopis malých nebo velkých písmen, zkracuje-li obecné nebo vlastní jméno (sb. ‚sborník (statí)‘ — Sb. ‚Sbírka zákonů a nařízení‘) a že vyžaduje na konci tečku, tedy Jč. KNV, Sm. KNV, ale jč. KV KSČ, sm. KV SČSP. Graficko-fonická zkratka je psána vždy verzálkami. V našem případě by se mělo celé sousloví psát dohromady, analogicky podle zkratek ČSPB, ČVTS a ČSSPB, ČSVTS rozlišujících české a československé organizace Svazu protifašistických bojovníků a vědeckotechnických společností, protože oddělenými sdruženými graficko-fonickými zkratkami jsme si zvykli psát jen vnitřní organizační jednotky nebo součásti institucí, např. ÚV NF ČSSR, ČÚV SSM, PO SSM, PS VB. Konkrétně máme tedy alternativy: Zč. KNV, Jm. KNV nebo ZČKNV, JMKNV. U Středočeského krajského národního výboru je však třeba volit rozlišující písmeno t, která se nevyskytuje ve slově severočeský, tedy Stč. KNV (ale stč. KV …) nebo StČKNV.

I když jsou oba způsoby krácení v zásadě možné, pro první způsob mluví to, že v opačném případě by bylo možné nelibozvučné čtení „estéčékáenvé“ (proti tomu přece jen trochu lépe zní „Středočeský káenvé“) a že už ustálená, dávno vžitá a dobře známá zkratka KNV je v podobě StČKNV poněkud zastřena.

Závěrem je třeba zdůraznit, že naše výklady o zkracování územního určení krajských národních výborů se týkají jen vnitřně administrativních písemností, kdežto ve veřejných tištěných projevech bude i nadále vhodnější, aby zkratku KNV doprovázelo plné, nezkrácené pojmenování. Stejně i v oficiálnějších projevech mluvených, např. v rozhlasových a televizních pořadech, při vítání zástupců na schůzi ap., raději vždy čteme i zkratku KNV v její nezkrácené podobě jako krajský národní výbor.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 5, s. 265-266

Předchozí Lumír Klimeš: Veterinář o mluvě zaměstnanců v jatečnictví a masném průmyslu

Následující Antonín Tejnor: Osvojování přírodních zdrojů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1