Časopis Naše řeč
en cz

Přírodní, nebo přírodová péče?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Před časem se na nás obrátili pracovníci Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody se žádostí o posouzení výrazu přírodová péče. Vytvořili ho analogicky podle památková péče v souvislosti s prací na projektovém úkolu a používají ho jako pracovního termínu pro označení druhého oboru, jímž se zabývají, totiž oboru ochrana přírody. K zavedení nového termínu je vedlo to, že dosavadní název nevystihuje plně celou problematiku tohoto oboru, resp. ji zužuje; nejde tu totiž (a zejména v budoucnosti nepůjde) jen o činnost směřující k odvracení negativních vlivů na přírodu, ale uplatňuje se především aktivní působení na její celkový zdárný vývoj. Vzhledem k takovému zaměření zmíněné činnosti je pak výraz péče skutečně výstižnější. Je zcela běžný (někdy i terminologizovaný) i v jiných oblastech, srov. např. zdravotní péče, péče o mládež (státní péče o sociální otázky mladistvých; název orgánu s touto působností při národních výborech), péče o matku a dítě aj.

Podívejme se nyní na druhou složku nově navrhovaného pojmenování, na přídavné jméno přírodový. Především je zcela neobvyklé, a působí proto značně strojeně a uměle; nedokládá je ani žádný ze slovníků spisovného jazyka českého. Přesto ze slovotvorného hlediska proti němu nemůžeme mít zásadní námitky; po stránce čistě formální totiž neexistují překážky proti jeho utvoření. Adjektivum přírodový se řadí mezi přídavná jména odvozená od základových substantiv, v tomto případě ženského rodu na -a, jako jsou např. doba dobový, dráha dráhový, nehoda nehodový aj. Vedle adjektiv na -ový existuje k mnohým substantivům (nejen ženského rodu) též obecně vztahové adjektivum na -ní (-ný). U některých je tato podoba považována za základní, zatímco podoba na -ový je z hlediska frekvenčního nebo stylistického příznaková, srov. střecha střešní, řidč. střechový, kniha knižní, [165]zast. knihový; jindy se užívá obou podob bez jakéhokoli rozlišení, např. podlaha podlažní i podlahová (krytina), tráva — travní i trávové (semeno), přehrada přehradní i přehradové (jezero), stůl stolní i stolová (deska) aj. Častěji se mezi oběma adjektivy uplatňuje tendence po významovém rozlišení; nejsou to jen dvojice, v nichž podoba na -ný má zřetelný význam hodnotící, jako vrcholný (výkon) vrcholový (sport, družstvo), hodnotný (pořad) hodnotový (systém), ale diferencovaly se i mnohé dvojice další, srov. např. lední (hokej) — ledová (stěna), základní (výzkum, vzdělání) — základové (zdivo), vodní (zdroje) — vodová (barva, malba), popřípadě jsou členy těchto dvojic různě využívány v odborném názvosloví; máme potrav. stolní víno, olej, ale zeměp. stolovou horu, fyz. stolovou busolu nebo ekon. zbožní hospodářství, ale obch. zbožový katalog.

Vraťme se však nyní k naší úvodní otázce: přírodní nebo přírodová péče? Na jedné straně je třeba vzít v úvahu, že k podstatnému jménu příroda už obecně vztahové adjektivum existuje a je plně vžité. Pojmenovává nejen všechno, co s přírodou souvisí bezprostředně, tj. to, co v ní existuje, působí, ale i to, co se přírody dotýká vzdáleněji, zprostředkovaně. Mále tedy nejen přírodní zdroje, přírodní rezervace, přírodní živly, přírodní jevy, přírodní zákony, ale a to je pro tuto úvahu důležité, též přírodní vědy, přírodní film atd. Na druhé straně však nelze zanedbat fakt, že adjektivum přírodní je významově zúženo, lexikalizováno a že spojení přírodní péče může být koneckonců interpretováno i jako ’přirozená péče‘. Obdobná situace vedla např. i k diferenci závodní závodový (závodová doprava). Domníváme se tedy, že jako pracovního termínu lze adjektiva přírodový ve spojení přírodová péče užívat. Praxe i čas mohou ukázat, do jaké míry by toto adjektivum bylo přijatelné obecněji.

Máme-li posoudit pojmenování přírodová péče jako celek, obraťme pro porovnání pozornost k jiným podobným spojením. Podstatné jméno péče jako významově neúplné vyžaduje doplnění svého významu přívlastkem (podobně i sloveso pečovat vyžaduje předmětné doplnění, pečovat o koho, co); ten vyjadřuje, koho nebo čeho se péče týká (péče o mládež, sociální péče) nebo toho, kdo je jejím vykonavatelem, eventuálně kde se vykonává (mateřská, rodičovská péče; nemocniční, ústavní péče). Přívlastek může být shodný (adjektivní), zdravotní, preventivní péče, nebo neshodný (substantivní), péče o chrup, péče o nemocné. Volba té nebo oné formy přívlastku záleží mj. také na tom, jde-li o výraz jednoslovný, nebo víceslovný. V prvním případě dáváme přednost zpravidla přívlastku adjektivnímu, srov. léčebná, jazyková, bytová, a tedy i památková a přírodová péče (stejně dobře by se však zmíněné obory mohly nazývat péče o památky, péče o přírodu), v opačném případě je nutný přívlastek neshodný, např. péče o matku a dítě, péče o čistotu vod aj. Pro spojení přírodová péče mluví v našem případě už vžitý adjektivní přívlastek v názvu příbuzného oboru, památková péče.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 3, s. 164-165

Předchozí Petr Nejedlý: Hvozd

Následující Igor Němec: Sednout a lehnout

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1