Časopis Naše řeč
en cz

Monitor, monitorování, monitorovat

Věra Vlková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V literatuře zabývající se problematikou životního prostředí a čistoty ovzduší se často setkáváme se spojeními jako komplexní (globální apod.) monitorování znečištění životního prostředí. Ne každý čtenář má však zcela jasnou představu, v čem je skryta povaha této činnosti.

Substantivum monitorování, jehož frekvence v poslední době značně vzrůstá nejen v textech odborných, ale i v textech publicistických, je latinského původu. Do českého jazyka se dostalo prostřednictvím anglického termínu monitoring a je charakteristické především pro oblast meteorologie a čistoty ovzduší (srov. např. multi-media monitoring of environmental pollution — komplexní monitorování znečištění životního prostředí, global integrated monitoring of air pollution — globální integrované monitorování znečištění ovzduší apod.). Pro objasnění významu těchto spojení však bude lépe vycházet od slovesa.

Websterův slovník[1] uvádí pro sloveso monitorovat — to monitor, z něhož je slovesné substantivum monitorování (monitoring) odvozeno 5 významů:

1. kontrolovat, ověřovat a někdy též upravovat (např. rozhlasový, televizní signál, kanál, program) kvalitu nebo přesnost přijímače; kontrolovat vysílání nebo telefonní hovory pro vojenské, politické nebo trestní účely;

2. testovat, měřit intenzitu radioaktivního záření;

3. kontrolovat, ověřovat, sledovat nebo pozorovat — pro speciální účely (kontrolovat přístroje, chod zařízení; sledovat a zaznamenávat určité údaje — např. z tisku, rozhlasu, televize apod.);

4. sledovat, kontrolovat nebo provádět regulaci — užívá se zvláště pro automatická elektronická zařízení;

5. kontrolovat nebo upravovat objem nebo kvalitu zvuku.

České výkladové slovníky sloveso monitorovat neuvádějí. Čtyřdílný Slovník spisovného jazyka českého[2] uvádí pouze substantivum monitor se dvěma významy:

1. voj. — druh pobřežních a říčních válečných lodí;

2. sděl. tech. — kontrolní a přijímací zařízení instalované u rozhlasového nebo televizního vysílače; odposlouchávací [218]rádiová stanice.

Nový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 1978, s. 231) pak uvádí pouze druhý, běžnější význam substantiva monitor pro sdělovací techniku: ‚zařízení ke kontrole vysílaných signálů‘. Také Slovník cizích slov[3] uvádí pouze substantivum monitor s různými významy v pěti oborech (vojenství, elektrotechnika, jaderná fyzika, rozhlasová a televizní technika a radiofonie).

Sloveso monitorovat je pro českého mluvčího patrně nejznámější ze slangového užití ve sdělovací technice ve významu ‚odposlouchávat‘ a do jisté míry tak nese s sebou i určitý pejorativní přídech. K tomu, abychom pochopili uvedené spojení komplexní monitorování znečištění životního prostředí, nám však tento vztah příliš užitečný nebude.

Východisko je tedy třeba hledat buď v anglicko-českých překladových slovnících, anebo ve výkladových slovnících anglických. Anglicko-český technický slovník (Praha 1969, s. 571) překládá heslo monitoring jako ‚kontrola, monitorování‘. Lepší a rozsáhlejší poučení o významu tohoto substantiva poskytuje Websterův slovník — především význam 3) — ‚kontrolovat, ověřovat, sledovat, pozorovat — pro speciální účely‘.

Zastavme se však ještě u otázky výběru vhodného českého ekvitvalentu anglických termínů monitor, monitoring, to monitor. V soustavě odborné terminologie lze sledovat dvě protichůdné tendence: tendenci užívat domácích termínů a proti ní tendenci k užívání termínů mezinárodních. Při současném rozvoji vědeckotechnické spolupráce je pro každý jazyk výhodou, má-li termín stejný zdroj jako termín mezinárodně rozšířený. Je však třeba, aby takto vzniklý termín byl v souladu se systémem daného jazyka a nelze podceňovat ani jazykové povědomí uživatelů tohoto jazyka.

Je proto třeba zamyslet se nad tím, zda a v kterých případech je vhodné užívat v českém jazyce termínů monitor, monitorování, monitorovat. K jejich užití vede v přírodních a technických vědách potřeba tento nově se ustalující význam terminologizovat. Vedle jednoznačnosti takto utvořených termínů je výhodou i jejich jednoslovnost a z toho plynoucí ekonomičnost vyjádření a dále jejich nosnost (tj. schopnost tvořit další termíny od téhož odvozovacího základu, především tak, aby bylo možno obsáhnout všechny potřebné slovní druhy — sloveso, substantivum, adjektivum, adverbium), což v případě domácích ekvivalentů (kontrolovat, sledovat, pozorovat, měřit, ověřovat — v závislosti na kontextu) není vždy zaručeno.

Nově pronikající a ustalující se termíny monitor, monitorování, monitorovat lze nejlépe osvětlit touto krátkou zprávou z Mladého světa (48/1978, s. 29): „V USA vyvinuli monitor, který na principu obdobném radiolokátoru měří znečištění vzduchu. Využívá laserového zářiče s měnitelnou délkou vlny a pomocí dalekohledu (40 cm) a počítače změří znečištění atmosféry až na vzdálenost 15 km.“ — Tento význam termínu monitor pak pravděpodobně vedl i k vytvoření slovesa a slovesného substantiva v terminologickém významu. Jistou nevýhodou těchto termínů z hlediska běžného čtenáře je jejich neprůhlednost, která ve spojitosti s asociacemi, které v povědomí uživatelů českého jazyka [219]existují, ztěžuje porozumění (především v případě slovesa a slovesného substantiva). Pro odborné vyjadřování jsou však tyto termíny nesporným přínosem.

Je běžnou praxí, že domácích a mezinárodních termínů se užívá jako synonym (srov. radioaktivní znečištění/kontaminace, turbulentní vazkostlviskozita apod.). Tato praxe se jistě s výhodou uplatní i v našem případě. Bude přitom vhodné sledovat míru odbornosti textu a podle ní řídit užití mezinárodního (v textech s vysokou mírou odbornosti) nebo domácího termínu (v textech s nižší mírou odbornosti, popularizačních a publicistických textech apod.).

[1] Webster’s Third New International Dictionary of the English Language, Springfield, Massachusetts, USA 1969, s. 1460.

[2] Slovník spisovného jazyka českého I, Praha 1960, s. 1272.

[3] L. Rejman, Slovník cizích slov, Praha 1969, s. 571.

Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 4, s. 217-219

Předchozí Eva Müllerová, Zdeněk Müller: Asad — „Asád“ — Sádát — „Sadat“ — Šádilí — „Šadlí“

Následující Eva Macháčková: Tekutá drátěnka, tekuté řetězy