Časopis Naše řeč
en cz

Monitor, monitorování, monitorovat

Věra Vlková

[Short articles]

(pdf)

-

V literatuře zabývající se problematikou životního prostředí a čistoty ovzduší se často setkáváme se spojeními jako komplexní (globální apod.) monitorování znečištění životního prostředí. Ne každý čtenář má však zcela jasnou představu, v čem je skryta povaha této činnosti.

Substantivum monitorování, jehož frekvence v poslední době značně vzrůstá nejen v textech odborných, ale i v textech publicistických, je latinského původu. Do českého jazyka se dostalo prostřednictvím anglického termínu monitoring a je charakteristické především pro oblast meteorologie a čistoty ovzduší (srov. např. multi-media monitoring of environmental pollution komplexní monitorování znečištění životního prostředí, global integrated monitoring of air pollution globální integrované monitorování znečištění ovzduší apod.). Pro objasnění významu těchto spojení však bude lépe vycházet od slovesa.

Websterův slovník[1] uvádí pro sloveso monitorovat to monitor, z něhož je slovesné substantivum monitorování (monitoring) odvozeno 5 významů:

1. kontrolovat, ověřovat a někdy též upravovat (např. rozhlasový, televizní signál, kanál, program) kvalitu nebo přesnost přijímače; kontrolovat vysílání nebo telefonní hovory pro vojenské, politické nebo trestní účely;

2. testovat, měřit intenzitu radioaktivního záření;

3. kontrolovat, ověřovat, sledovat nebo pozorovat — pro speciální účely (kontrolovat přístroje, chod zařízení; sledovat a zaznamenávat určité údaje — např. z tisku, rozhlasu, televize apod.);

4. sledovat, kontrolovat nebo provádět regulaci — užívá se zvláště pro automatická elektronická zařízení;

5. kontrolovat nebo upravovat objem nebo kvalitu zvuku.

České výkladové slovníky sloveso monitorovat neuvádějí. Čtyřdílný Slovník spisovného jazyka českého[2] uvádí pouze substantivum monitor se dvěma významy:

1. voj. — druh pobřežních a říčních válečných lodí;

2. sděl. tech. — kontrolní a přijímací zařízení instalované u rozhlasového nebo televizního vysílače; odposlouchávací [218]rádiová stanice.

Nový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 1978, s. 231) pak uvádí pouze druhý, běžnější význam substantiva monitor pro sdělovací techniku: ‚zařízení ke kontrole vysílaných signálů‘. Také Slovník cizích slov[3] uvádí pouze substantivum monitor s různými významy v pěti oborech (vojenství, elektrotechnika, jaderná fyzika, rozhlasová a televizní technika a radiofonie).

Sloveso monitorovat je pro českého mluvčího patrně nejznámější ze slangového užití ve sdělovací technice ve významu ‚odposlouchávat‘ a do jisté míry tak nese s sebou i určitý pejorativní přídech. K tomu, abychom pochopili uvedené spojení komplexní monitorování znečištění životního prostředí, nám však tento vztah příliš užitečný nebude.

Východisko je tedy třeba hledat buď v anglicko-českých překladových slovnících, anebo ve výkladových slovnících anglických. Anglicko-český technický slovník (Praha 1969, s. 571) překládá heslo monitoring jako ‚kontrola, monitorování‘. Lepší a rozsáhlejší poučení o významu tohoto substantiva poskytuje Websterův slovník — především význam 3) — ‚kontrolovat, ověřovat, sledovat, pozorovat — pro speciální účely‘.

Zastavme se však ještě u otázky výběru vhodného českého ekvitvalentu anglických termínů monitor, monitoring, to monitor. V soustavě odborné terminologie lze sledovat dvě protichůdné tendence: tendenci užívat domácích termínů a proti ní tendenci k užívání termínů mezinárodních. Při současném rozvoji vědeckotechnické spolupráce je pro každý jazyk výhodou, má-li termín stejný zdroj jako termín mezinárodně rozšířený. Je však třeba, aby takto vzniklý termín byl v souladu se systémem daného jazyka a nelze podceňovat ani jazykové povědomí uživatelů tohoto jazyka.

Je proto třeba zamyslet se nad tím, zda a v kterých případech je vhodné užívat v českém jazyce termínů monitor, monitorování, monitorovat. K jejich užití vede v přírodních a technických vědách potřeba tento nově se ustalující význam terminologizovat. Vedle jednoznačnosti takto utvořených termínů je výhodou i jejich jednoslovnost a z toho plynoucí ekonomičnost vyjádření a dále jejich nosnost (tj. schopnost tvořit další termíny od téhož odvozovacího základu, především tak, aby bylo možno obsáhnout všechny potřebné slovní druhy — sloveso, substantivum, adjektivum, adverbium), což v případě domácích ekvivalentů (kontrolovat, sledovat, pozorovat, měřit, ověřovat — v závislosti na kontextu) není vždy zaručeno.

Nově pronikající a ustalující se termíny monitor, monitorování, monitorovat lze nejlépe osvětlit touto krátkou zprávou z Mladého světa (48/1978, s. 29): „V USA vyvinuli monitor, který na principu obdobném radiolokátoru měří znečištění vzduchu. Využívá laserového zářiče s měnitelnou délkou vlny a pomocí dalekohledu (40 cm) a počítače změří znečištění atmosféry až na vzdálenost 15 km.“ — Tento význam termínu monitor pak pravděpodobně vedl i k vytvoření slovesa a slovesného substantiva v terminologickém významu. Jistou nevýhodou těchto termínů z hlediska běžného čtenáře je jejich neprůhlednost, která ve spojitosti s asociacemi, které v povědomí uživatelů českého jazyka [219]existují, ztěžuje porozumění (především v případě slovesa a slovesného substantiva). Pro odborné vyjadřování jsou však tyto termíny nesporným přínosem.

Je běžnou praxí, že domácích a mezinárodních termínů se užívá jako synonym (srov. radioaktivní znečištění/kontaminace, turbulentní vazkostlviskozita apod.). Tato praxe se jistě s výhodou uplatní i v našem případě. Bude přitom vhodné sledovat míru odbornosti textu a podle ní řídit užití mezinárodního (v textech s vysokou mírou odbornosti) nebo domácího termínu (v textech s nižší mírou odbornosti, popularizačních a publicistických textech apod.).


[1] Webster’s Third New International Dictionary of the English Language, Springfield, Massachusetts, USA 1969, s. 1460.

[2] Slovník spisovného jazyka českého I, Praha 1960, s. 1272.

[3] L. Rejman, Slovník cizích slov, Praha 1969, s. 571.

Naše řeč, volume 62 (1979), issue 4, pp. 217-219

Previous Eva Müllerová, Zdeněk Müller: Asad — „Asád“ — Sádát — „Sadat“ — Šádilí — „Šadlí“

Next Eva Macháčková: Tekutá drátěnka, tekuté řetězy