Časopis Naše řeč
en cz

Josef Vachek sedmdesátiletý

František Daneš

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Tak jako šedesátiny[1] zastihly univ. prof. dr. Josefa Vachka, DrSc, i sedmdesátiny uprostřed pilné a soustavné práce badatelské a zčásti i učitelské. A čtenáře Naší řeči může jen potěšit, že ani v tomto desítiletí nezůstala jazykovědná bohemistika stranou jubilantových zájmů. V navázání na své starší práce, zejména pak na významnou monografii Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny (z r. 1968) si povšiml některých jevů české a slovenské fonologie, ať v článcích samostatných, anebo v souvislostech konfrontačních (zejm. v konfrontaci s angličtinou). Pozornost věnoval i některým zajímavým otázkám české gramatiky (srov. Glosa k novočeskému vždyť, NŘ 55 (1972), s. 94—97, a Ještě k osudu českých posesívních adjektiv, SaS (1972), s. 146—148). Pro bohemistiku mají ovšem význam i Vachkovy práce z oblasti teorie spisovného jazyka (zejm. česky psaná stať K materiálovým prostředkům stylistiky psané jazykové normy, SaS (1977, s. 329—335) a Poznámky k fonologické stylistice jazykových variet, tamže, s. 81—89). K otázce psaného jazyka se Vachek vrátil zajímavou kritickou úvahou v Slově a slovesnosti (Přece jen priorita písma? (1973), s. 104—109); v této souvislosti je vhodné dodat, že starší i novější průkopnické práce Vachkovy z této tematické oblasti vyšly souborně v cizině jednak pod titulem Written Language. General Problems and Problems of English (The Hague — Paris 1973), jednak v 1. díle souboru pražských statí z oblasti teorie jazyka a jazykové kultury Grundlagen der Sprachkultur (Berlin (NDR), 1976). Otázkami jazykové praxe, které Vachek, přes své výrazně teoreticko-metodologické zaměření, nikdy neopomíjel, věnoval v posledních letech pozornost především v rozsáhlejší práci nazvané Poznámky k překladům jazykovědnych textů (vyšla v Bulletinu Odboru prekladateľstva a tlmočníctva, Bratislava 1974, s. 25—48).

[214]I v našem časopise je na místě se zmínit o Vachkově záslužné činnosti vědeckoorganizační a ediční. Jeho zásluhou byla uvedena v život ediční řada malotirážních textů „Prameny české a slovenské lingvistiky“, v níž vyšly dosud dva svazečky (jejichž editorem a zčásti i překladatelem byl Vachek), totiž U základů pražské jazykovědné školy a Z klasického období pražské školy, zpřístupňující dnes obtížně dostupné jazykovědné texty (svazek 3., výklady J. Zubatého o českém slovese, s rozsáhlým úvodem B. Havránka, je v tisku). Rovněž péčí Vachkovou bylo připraveno komentované vydání Mathesiova Obsahového rozboru současné angličtiny na základě obecně jazykovědném v anglickém překladu (ten pořídila L. Dušková; vydalo pražské nakl. Academia v koedici s nakl. Mouton, 1970).

Smyslem dnešní naší jubilejní vzpomínky není však výčet nových Vachkových prací (práce anglistické a obecně jazykovědné — a je jich hezký počet[2] — musili jsme tu pochopitelně nechat stranou). Chtěli jsme spíše bohemistické veřejnosti připomenout, že se letos dožil významného životního jubilea jeden z předních reprezentantů moderní české jazykovědy, příslušník první generace žáků Mathesiových, Trnkových a Havránkových, uprostřed neochabující badatelské i pedagogické činnosti. Ti, kdož vyslechli v březnu t. r. v přeplněné posluchárně filozofické fakulty Karlovy univerzity Vachkovu „jubilejní“ přednášku v Jazykovědném sdružení (jehož byl, mimochodem, jubilant po několik let vynikajícím předsedou), odcházeli s radostným dojmem, že v tomto velkém vědci, skvělém učiteli a moudrém a vzácném člověku bude mít československá jazykověda ještě v mnoha budoucích letech svého významného spolutvůrce a inspirátora i nositele a šiřitele jejích nejlepších tradic.


[1] Srov. K šedesátinám Josefa Vachka, NŘ 52 (1969), s. 59—61.

[2] Jejich reprezentativní výběr vyšel r. 1975 pod titulem Selected Writtings in English and General Linguistics v nakl. Academia v koedici s nakl. Mouton.

Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 4, s. 213-214

Předchozí A. S.: K stylizaci současné historické prózy

Následující Jaroslav Porák: K životnímu jubileu prof. Vladimíra Skaličky