Radíme a kritizujeme

EP (= Eva Pokorná)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Cizí místní jména v sportovní publikaci

Cizí místní jména i jiná zeměpisná jména se v našem prostředí vyskytují ve dvou podobách. První je podoba původní, převzatá bez úpravy z jazyka, v němž jméno vzniklo (New York, Innsbruck aj.), druhá je adaptovaná do češtiny (Řím, Paříž) a je takto v našem prostředí pevně zakotvena. Je sice pravda, že některá jména v současné době kolísají a toto kolísání není v kodifikaci zachyceno; to ovšem nezbavuje autory i redakce povinnosti, aby u jmen nekolísajících užívali podoby u nás ustálené, a to v celé publikaci jednotně.

Nakladatelství Olympia vydalo v roce 1976 knížku Josefa Dědiče nazvanou Světové piruety. Autor v ní zaznamenává některé důležité události z historie krasobruslení a své vlastní zážitky a dojmy z bohaté dlouholeté činnosti v tomto sportovním odvětví. Na konci publikace jsou přehledy soutěží v jednotlivých disciplínách se jmény závodníků. Z místních jmen jsou uvedena většinou taková, která jsou u nás díky různým sportovním soutěžím běžně známá a jejichž podoby obvykle nikde nekolísají (například Squaw Valley, Colorado Springs, Sv. Mořic aj.). Přesto však musíme upozornit na odchylky u dalších běžně známých jmen. Jméno Curych je uvedeno správně v textu publikace) (např. na straně 64, 87), ale v rejstříku jsou podoby Curich (str. 125, 128, 133 aj.) a Zurich (str. 126, 129, 130 aj.). Vedle vžité a správné adaptované podoby Milán (it. Milano) je v rejstříku na str. 128 podoba Miláno, tedy smíšení české a původní podoby. Jméno japonského hlavního města píšeme Tokio, v textu však je psáno Tókjo (str. 97, 103). Francouzské jméno Grenoble (takto správně psané na str. 98, 129, 131 aj.) je zaznamenáno na jiném míste v podobě Grenobl (str. 126, 148, 149 aj.). Jméno finského hlavního města je psáno v podobě původní — Helsinki (str. 52) místo obvyklého způsobu Helsinky; jestliže se u ostatních jmen zachová psaní podoby adaptované, bylo by vhodné zachovat ji i zde. Jméno rakouského města Salzburg je u nás vžité v podobě Salcburk, v publikaci je však zachována podoba původní (str. 51).

Vedle jmenovaných odchylek od kodifikace i úzu podob cizích místních jmen nacházíme i odchylky od zásad čes. skloňování. Japonské jméno Sapporo (na str. 148 psáno Saporo) se v textu sice skloňuje, ale v popisu fotografií (mezi str. 96 a 97) zůstává neskloněno: v Sapporo 1972. Také jméno švédského města Vasteras zůstává v publikaci neskloněno, přestože se svým zakončením automaticky řadí do skupiny jmen skloňovaných podle tvrdého mužského vzoru a bylo by tedy náležité skoňovat je.

Jména Curych, Helsinky, Milán, Grenoble a Salcburk jsou uvedena v rejstříku Pravidel českého pravopisu (v akademickém nebo v školním vydání), o Sapporu se často psalo v době zimních olympijských her v tomto japonském městě.

[224]Při užívání cizích zeměpisných jmen naráží uživatel občas na otázky, které by zasluhovaly soustavnějšího výkladu na základě širšího materiálu; u některých typů jmen by bylo možno uvažovat i o určité korekci dosavadní kodifikace. Samotné podoby obecně známých cizích místních jmen však problémem nejsou a zachovávání zásad stanovených Pravidly českého pravopisu v tomto případě je jedním z požadavků kladených na redakci kterékoli publikace.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 4, s. 223-224

Předchozí Eva Macháčková: Kvalimetrie

Následující Bohuslav Havránek: Retrospektivní pohled na jazykovou kulturu