Časopis Naše řeč
en cz

Zajímavý příspěvek korespondenční praxe jednacímu stylu

Jiří Kraus

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Jazyk a styl administrativních textů se stávají častěji předmětem kritiky než předmětem odborného popisu a rozboru. Vinu na tom nemají pouze nedostatky korespondenční praxe — a to nejen současné —, ale i to, že základní a velmi nápadnou vrstvu jednacího (administrativního) vyjadřování tvoří ustálená až stereotypní spojení, která namnoze ztrácejí svůj původní lexikální význam a stávají se pouhými signály určitého typu hospodářských písemností a jejich vnitřního členění. Tato stereotypnost není sama o sobě ovšem jevem záporným, nebo alespoň výhradně záporným, ale napomáhá snadnější čtenářské orientaci v administrativním textu a pochopení jeho kompozičních zákonitostí. Stylizační dovednost v korespondenční praxi je pak možno charakterizovat jako umění spojovat ustálené obraty, které nedávno zesnulí průkopníci teorie hospodářského vyjadřování Z. Vančura a L. Kopeckij[1] nazývali konstantními prvky funkčního stylu, s prvky potenciálními, tj. s lexikálními a gramatickými prostředky sdělování vlastního věcného obsahu příslušných písemností.

Osobitost jednacího stylu pochopitelně nespočívá v tom, že ustálené obraty, které tvoří jeho hlavní stylovou vrstvu, jsou zde zastoupeny daleko početněji, než je tomu u mimouměleckých stylů jiných (u běžně dorozumívacího, publicistického a částečně i odborného). Mění se i sama funkce těchto obratů. Vzhledem k neustále se rozvíjející specializaci jednotlivých žánrových útvarů hospodářských písemností přestávají se tyto obraty omezovat jenom na úlohu kompozičních signálů, např. začátku a konce dopisu a jeho dílčích obsahových úseků, ale pronikají i do vlastní věcné stránky sdělení. Stereotypnost situací a témat obsažených v jednotlivých administrativních žánrech dospěla tak daleko, že každá písemnost se vlastně stává souhrnem stavebnicových celků, ať už těmito celky jsou větné úseky, věty nebo větná spojení. Tento jev je důsledkem postupné specializace všech oborů našeho hospodářského života a z hlediska stylistického jej nemůžeme hodnotit ani [212]kladně, ani záporně, pouze jej lze vykládat a v omezené míře i usměrňovat. Z této vzrůstající úlohy ustálených obratů v celé soustavě projevů jednacího stylu vycházejí i autoři zajímavé a užitečné učebnice Stavebnicová obchodní korespondence česko-německá Dušan Závada, Antonín Dynda a Eva Dyndová (Praha, 1975, 423s.). V tomto hodnocení ponecháváme stranou vlastní praktický cíl učebnice, jímž je racionalizace písemného hospodářského styku s německy mluvícími oblastmi, a povšimneme si některých jejích vlastností metodických. V učebnici se důsledně a na základě pečlivé a rozsáhlé excerpce zajímavě uplatňují postupy dvou oborů matematické lingvistiky, a to rozbor kvantitativní stránky jazykových jevů a aplikace elementární teorie grafů. Kvantitativní rozbor učebnicového materiálu nevychází přímo z administrativních textů, ale z častosti výskytu jednotlivých obchodních případů (poptávka, stanovení ceny, nabídka, objednávka, expedice, fakturace, placení, reklamace). Pro tyto případy učebnice uvádí paralelní česko-německé textové úseky, jejichž uspořádání a číslování umožňuje utvořit konkrétní text, a to i na základě velmi omezených znalostí němčiny. Častost výskytu obchodních situací se odráží i v počtu dílčích variant textu. Nejvíce příkladů se uvádí na objednávku /926/, dále na stanovení ceny /910/, na nabídku /903/ atd. Teorie grafů se uplatňuje při větvení textových úseků na dílčí varianty. Např.

Tyto varianty jsou v učebnici uspořádány pod sebe, očíslovány a doprovázeny odpovídajícím německým textem v následující podobě:

 

3619

Ve skladě našeho závodu došlo

Im Lager unseres Werkes kam es zu

3620

— k havárii, při níž

— einer Havarie, bei der

3621

— k požáru, při němž bylo

— einem Brand, bei dem die für diese Bestellung bestimte Ware

3622

— úplně

— vollkommen

3623

— částečně

— teilweise

 

zničeno zboží určené pro tuto objednávku.

vernichtet wurde.

Díky této přehledné úpravě se zřetelně projevuje jedna zvláštnost, jíž se jednací styl odlišuje od současných funkčních stylů ostatních, a to rozho[213]dující úloha tématu pro vymezení žánru (proto jsou také administrativní žánry jako nabídka, poptávka, reklamace, faktura atd. velmi přesně charakterizovány a mění se pouze v důsledku přeměn v samotné oblasti hospodářského života), závazná přítomnost určitých jazykových obratů v těchto žánrech a omezení administrativních žánrů pouze na jediný funkční styl. V ostatních funkčních stylech se od dob klasicismu tato jednota tématu, jazyka a žánru téměř úplně rozpadla.

Po jazykové stránce má Stavebnicová obchodní korespondence dobrou úroveň, i když snaha o co největší souhlas mezi českým a německým zněním leckde skýtala četná úskalí. Až příliš často se setkáváme s nepravými větami vztažnými, se sdělením, že k tomu a tomu došlo (es kam), ale jinak věříme, že i pro sestavování českých textů může být učebnice přínosem.

Ve své závěrečné části obsahuje příručka poučení o umění stylizace administrativních projevů. Bohužel, právě zde se autoři téměř výhradně soustřeďují na požadavek telegrafické stručnosti textu, zvláště v souvislosti s problematikou kódování v zahraničním obchodě, a poněkud opomíjejí výklad požadavků ostatních. K učebnici je připojen věcný index. Jeho výhodou je, že neobsahuje pouze hospodářské termíny, ale i charakteristická slova administrativních textů (slovesa balit, činit, dodat, dotázat se atd., adjektiva dostatečný, důvěrný, intenzívní atd., slovní spojení informační kancelář, dodací lhůta atd.).

Učebnice je uspořádána tak, že může významnou měrou ovlivnit racionalizaci administrativy v té složce, která vždy kladla značné nároky na čas i na kvalifikaci pracovníků. Postup, který se zde uplatňuje, může sehrát značnou úlohu i při sestavování dopisů pomocí stroje, do jehož vstupu by se vložily pouze informace o základních vlastnostech obchodního případu. Vysokým stupněm standardizovanosti jsou administrativní texty vhodným materiálem pro tento pokus; recenzovaná učebnice (připravují se i verze pro angličtinu a španělštinu) je pak dobrou ukázkou tematického, žánrového a jazykového utřídění textů určité stylové oblasti.


[1] Z. Vančura, The Study of the Language of Commerce (Studium obchodního jazyka), TCLP 6, Praha 1936, a L. Kopeckij, O lexikálním plánu hospodářského jazyka, SaS 1, 1935, s. 120n.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 4, s. 211-213

Předchozí Karel Svoboda: Ještě o obojetných souhláskách a písmenech

Následující Alena Polívková: Jazyková poradna v Leningradě