Časopis Naše řeč
en cz

Paralelní vývoj českého a slovenského názvosloví mluvnického

Miroslav Roudný

[Články]

(pdf)

-

Až do druhé poloviny osmnáctého století bylo české a slovenské jazykovědné názvosloví často i u jednotlivých autorů rozkolísané, takže je dosti obtížné najít opěrné body k jeho zkoumání a hodnocení. Proto se nejeví vhodné sledovat rozdílnosti a vzájemné vlivy českého a slovenského názvosloví v jazykovědných oborech dříve než teprve od vydání Štúrovy Nauky reči slovenskej v r. 1846. V té době ovlivňovaly jazykovědnou práci obou národů teoreticky i pojmoslovně práce Josefa Dobrovského a zároveň též některé významné práce o jazycích jiných evropských národů vydávané v té době v zahraničí. Čeština měla tehdy již druhé vydání Hankovy Mluvnice českého jazyka na základě soustavy Dobrovského. Hankovo názvosloví navazovalo na starší tradice a rovněž Štúrova terminologie se opírá o starší slovenské tradice. Bude proto jistě velmi užitečné začít sledovat vývoj českého a slovenského jazykovědného názvosloví v jejich vzájemném vztahu právě od tohoto vývojového rozmezí.

Jazykověda je obor, jehož názvosloví vznikalo převážně uměle, i když se ustalovalo a dotvářelo v konkrétních textech přirozeným vývojem odborného jazykovědného dorozumívání. V jiných vědních oborech bylo možno a nutno se opřít při vytváření odborné terminologie v českém a slovenském jazyce více o živý mluvený jazyk. V některých oborech mohla být přímým pramenem místní nářečí (např. v zemědělských naukách a v některých přírodních vědách). V jazykovědě se však dalo využít těchto zdrojů jen v mizivém počtu, a proto je zde vzájemný kontakt obou jazyků při tvoření vědecké terminologie větší než jinde. Její vývoj je více závislý na vzájemných stycích jazykovědců obou národů než na rozdílnosti lexika místních nářečí.

Tento článek si klade za úkol sledovat vývoj jazykovědné terminologie v češtině a slovenštině od poloviny minulého století do dnešní [137]doby ve třech stupních. V prvním z nich bude porovnáno názvosloví Štúrovo a Hankovo, v druhém Gebauerovo a Czambelovo a ve třetím soudobé názvosloví v rukopisu právě připravovaného slavistického lingvistického slovníku. Velkou překážkou při porovnávání vývoje názvosloví v rozmezích delších časových úseků je jeho postupné pojmové rozmnožování, diferencování a zpřesňování, jakož i myšlenkové obohacování během tohoto vývoje. Proto bylo nutno zvolit omezený okruh pojmů, které zůstaly v průběhu sledovaného období relativně stálé. Proto též nebylo možné sledovat v jednom článku celé názvosloví, nýbrž pouze některé malé úseky. Bylo vybráno několik desítek slov a názvů z terminologie druhů slov a větných členů a některých dalších pojmů, které s nimi souvisí. Předmětem naší úvahy jsou tedy pouze názvy těchto ustálených pojmů. Hlubší studie srovnávající významové a pojmové rozdíly by přesáhla názvoslovný rámec a týkala by se spíše srovnání českého a slovenského jazykovědného myšlení v několika časových úsecích. Použité prameny jsou uvedeny na konci článku.

Velmi obtížným úkolem je zvolit metodu vzájemného srovnávání českých a slovenských názvů a určování míry jejich blízkosti nebo rozdílnosti. Pro zjednodušení problému jsou názvy rozděleny pouze na dvě skupiny: 1. na názvy, které si jsou po formální stránce vzájemně blízké a 2. na názvy z tohoto hlediska rozlišné. Na drobnější rozdílnosti, zvláště jen hláskoslovného rázu, se při tom nebere zřetel. Také dobové rozdílnosti v obsahu a pojetí, pokud nemají zásadní kvalitativní charakter, nejsou brány v úvahu. Takový případ, kde jsou dva nebo několik názvů synonymních domácího původu, z nichž alespoň jeden odpovídá některému názvu téhož pojmu v druhém jazyce, řadíme do první skupiny názvů formálně blízkých.

Kritéria zařazení názvů do první nebo druhé skupiny nejsou a ani nemohou být přesná, přesto však je možno názvy takto dělit, i když se třídění bude někdy opírat o dosti volné uvážení.

 

[138]Srovnání Hankovy a Štúrovy terminologie

Podstatně se lišící názvy jsou označeny hvězdičkou.

 

HANKA

ŠTÚR

1.

částka řeči (tj. druh slova) *

článok reči, rad slov

2.

jméno statné *

samostatnuo meno

3.

jméno přídavné

prídavnuo meno

4.

náměstka *

všemeno

5.

číslo (tj. číslovka) *

počot

6.

sloveso

sloveso

7.

příslovka

príslovka

8.

předložka

predložka

9.

spojka

spojka

10.

vykřičník (tj. citoslovce)

vykrikník

11.

sklonění (tj. ohýbání)

skloňuvaňja

12.

počet (tj. mluvnické číslo)

počot

13.

jednotný počet

jednotní počot

14.

množný počet

množní počot

15.

skloňování

skloňeňja

16.

pád

pád

17.

pohlaví (tj. mluvnický rod)

pohlavja

18.

mužské

mužskje

19.

ženské

ženskje

20.

střední *

nijakje

21.

životné

životnje

22.

bezživotné *

neživotnje

23.

časování, sklonění *

skloňuvaňja

24.

osoba

osoba

25.

čas

čas

26.

přítomný

prítomni

27.

budoucí

budúci

28.

minulý

(ňeúplňe) minulí

29.

předminulý *

úplňe minulí

30.

způsob, spůsob

spusob

31.

oznamovací *

ukazuvací

32.

rozkazovací

rozkazujúci

33.

žádací, spojovací

žiadajúci

34.

nedominulý (tzn. kondicionál) *

prítomný

35.

minulý

minulí

36.

neurčitý spůsob

ňeurčití

37.

stupňování

stupňuvaňja

38.

skladna, syntaxis *

spojna

39.

průpověď, sada (tj. věta) *

vípoveď

[139]40.

slovosled

rad slov, slovosled

41.

podmět

podstavník, subjectum

42.

přísudek, praedicat

prímet

43.

(trpný) předmět

predmet

44.

praedicat, (tj. doplněk n. jmenný přís.) *

prímet

Poměr počtu odlišných názvů ke shodným je 15 : 29.

 

Srovnání Gebauerovy a Czambelovy terminologie (viz Prameny)

 

GEBAUER

CZAMBEL

1.

druh slov *

čiastky reči

2.

podstatné jméno

podstatné meno

3.

přídavné jméno

prídavné meno

4.

zájmeno, náměstka

zámeno

5.

číslovka

číslovka

6.

sloveso

sloveso

7.

příslovce *

príslovka

8.

předložka

predložka

9

spojka

spojka

10.

citoslovce, mezislovce

citoslovce

11.

ohýbání, flexe

ohýbání

12.

číslo, numerus

číslo

13.

jednotné číslo, singulár

jednotné číslo

14.

množné číslo, plurál

množné číslo

15.

skloňování, deklinace

skloňovanie, deklinácia

16.

pád, casus

pád

17.

grammatický rod

mluvnický rod, pohľavie

18.

mužský rod (mascul.)

mužský rod

19.

ženský rod (femininum)

ženský rod

20.

střední rod

stredný rod

21.

životný

životné meno

22.

neživotný

neživotné meno

23.

časování, konjugace

časovanie

24.

gramatická osoba, persona

osoba

25.

čas, tempus

čas

26.

čas přítomný, praesens

prítomný čas, präsens

27.

čas budoucí, futurum

budúci čas, futurum

28.

čas minulý, perfektum

minulý čas, perfectum

29.

čas předminulý, plusquamperfektum *

dávnominulý čas, plusquamperfectum

[140]30.

grammatický způsob, modus

spôsob

31.

indikativ, způsob oznamovací

oznamovací sp.

32.

imperativ, způsob rozkazovací

rozkazovací sp.

33.

kondicionál, zp. podmiňovací n. spojovací

podmieňovací sp.

34.

kondicionál času přítomného

podmieňovací sp., prítomný čas

35.

kondicionál času minulého

podmieňovací sp., minulý čas

36.

infinitiv, zp. neurčitý *

neurčitok, infinitív

37.

stupňování (tvoření komp. a superl.)

stupňovať

38.

skladba *

náuka o vetách a ich skladaní

39.

věta, výraz větný

veta

40.

slovosled *

poriadok slov

41.

podmět, subjekt

podmet

42.

přísudek, výrok, predikát

prísudok

43.

předmět, objekt

predmet,

44.

doplněk

predmetný doplnok

Poměr počtu odlišných názvů ke shodným 6 : 38.

 

Srovnání současné lingvistické terminologie v češtině a slovenštině podle rukopisu připravovaného Slovníku slovanské lingvistické terminologie.

 

ČEŠTINA

SLOVENŠTINA

1.

druh slova, slovní druh, pars orationis

slovný druh, pars orationis

3.

podstatné jméno, substantivum

podstatné meno, substantívum

3.

přídavné jméno, adjektivum

prídavné meno, adjektívum

4.

zájmeno, pronomen

zámeno, pronomen

5.

číslovka, numerale

číslovka, numerale

6.

sloveso, verbum

sloveso, verbum

7.

příslovce, adverbium (*?)

príslovka, adverbium

8.

předložka, prepozice

predložka, prepozícia

9.

spojka, konjunkce

spojka, konjunkcia

10.

citoslovce, interjekce

citoslovce, interjekcia

11.

ohýbání, flexe

ohýbanie, flexia

12.

mluvnické číslo, gramatické číslo

gramatické číslo

13.

jednotné číslo, singulár

jednotné číslo, singulár

14.

množné číslo, plurál

množné číslo, plurál

15.

skloňování, deklinace

skloňovanie, deklinácia

16.

pád, casus

pád, casus

[141]17.

mluvnický rod, gramatický rod

gramatický rod

18.

mužský rod, maskulinum

mužský rod, maskulínum

19.

ženský rod, femininum

ženský rod, feminínum

20.

střední rod, neutrum

stredný rod, neutrum

21.

životnost

životnosť

22.

neživotnost

neživotnosť

23.

časování, konjugace

časovanie, konjugácia

24.

mluvnická osoba, gramatická osoba

gramatická osoba

25.

mluvnický čas, gramatický čas

gramatický čas

26.

přítomný čas, prézens

prítomný čas, prézent

27.

budoucí čas, futurum

budúci čas, futúrum

28.

minulý čas, préteritum

minulý čas, préteritum

29.

předminulý čas

dávnominulý čas, predminulý čas

30.

gramatický způsob, modus

gramatický spôsob

31.

oznamovací způsob, indikativ

oznamovací spôsob, indikatív

32.

rozkazovací způsob, imperatitv

rozkazovací spôsob, imperatív

33.

podmiňovací způsob, kondicionál

podmieňovací spôsob, kondicionál

34.

kondicionál přítomný

prítomný kondicionál

35.

kondicionál minulý

minulý kondicionál

36.

infinitiv

infinitív, neurčitok

37.

stupňování, gradace, komparace

stupňovanie, gradácia, komparácia

38.

skladba, syntax

skladba, syntax

39.

větná výpověď, věta

vetná výpoveď, veta

40.

slovosled, pořádek (slov)

slovosled, poradie

41.

podmět, subjekt

podmet, subjekt

42.

přísudek, predikát

prísudok, predikát

43.

předmět, objekt

predmet, objekt

44.

doplněk, verbální atribut

doplnok, verbálny atribút

 

Kromě některých synonym (popř. kromě názvů příslovce príslovka) zde vlastně vůbec není podstatných odlišností.

Z uvedených přehledů je patrno, že v období kolem poloviny 19. století (Štúr, Hanka) bylo české a slovenské mluvnické názvosloví dosti rozdílné. Ze 44 zvolených názvů je možno 29 označit jako názvy formálně blízké nebo shodné a 15 jich je rozdílných, tedy zhruba jedna třetina.

Názvy týchž pojmů u Gebauera a Czambela ukazují daleko větší sblížení. 38 názvů můžeme pokládat za názvy shodné a jen šest názvů je rozdílných, tedy asi jedno a půl procenta. Znamená to, že integrace jazykovědného názvosloví značně pokročila v obou jazycích.

[142]Ještě dále pokročila tato tendence v dnešní době. Názvy týchž pojmů v připravovaném Slovníku slovanské lingvistické terminologie jsou si tak blízké, že jen u názvů příslovce a príslovka můžeme zaznamenat jistou rozdílnost. Lze říci, že v dnešní době není v této oblasti mezi češtinou a slovenštinou větších rozdílností.

Celkově možno tedy pozorovat, že vývoj vzájemného působení české a slovenské jazykovědy za posledních 120 let přinesl velmi markantní sblížení mluvnického názvosloví v obou našich jazycích.

 

Prameny:

1. Ľudovít Štúr: Nauka reči slovenskej, 1846.

2. Václav Hanka: Mluvnice českého jazyka na základě soustavy Dobrovského, Praha 1849.

3. Jan Gebauer: Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé, Praha 1900.

4. Rukoväť spisovnej reči slovenskej. Napísal Dr. S. Czambel, Tretie vydanie, Martin 1919.

5. Připravovaný Slovník slovanské lingvistické terminologie (Academia 1976).

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 3, s. 136-142

Předchozí Zdeňka Sochová: Nová pravopisná úprava předložek s(e) a z(e)

Následující Teresa Z. Orłośová, Miloslav Sedláček: Polská ženská příjmení v češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1