Časopis Naše řeč
en cz

Poradna učitelů, pro učitele, nebo učitelská poradna?

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Poradna je ‚instituce pro poskytování odborných rad‘. Slovo poradna je odvozeno od slovesa poradit a význam tohoto slovesa předpokládá tři, někdy čtyři účastníky děje: první účastník je ten, který rady poskytuje, druhý je dostává, třetí je vlastní informace, výsledek radění (někdo poradil někomu něco). Vedle těchto tří účastníků může být vyjádřen ještě obor, kterého se rady týkají (poradit někomu ve věcech právních). U názvu instituce poradna zůstává možnost vyjádřit 1. a 2. účastníka a obor zájmu, nikoliv však vlastní informaci.

K vyjádření účastníků máme k dispozici různé jazykové prostředky: přídavné jméno, 2. pád podstatného jména a předložku pro + podst. jméno (event. obrat ve věcech právních apod.). Tyto prostředky nejsou však rozlišeny tak, že by každý účastník pojmenování měl svůj vlastní, odlišný výrazový prostředek.

Tak vezměme přídavné jméno: advokátní poradna je poradna, kde advokáti poskytují rady (vyjádřen je 1. účastník), manželská poradna radí manželům (jde o 2. účastníka) a konečně jazyková poradna je instituce, kde dostanete rady týkající se jazyka (obor, kterého se rady týkají).

Předložkou pro + podst. jménem ve 4. p. se může vyjádřit buď účastník, který dostává rady — poradna pro matky s dětmi, nebo obor, o kterém poradna informuje — poradna pro volbu povolání.

Ani další výrazový prostředek, totiž 2. p. podst. jména, není významově jednoznačný. V názvu poradna marxismu-leninismu je vyjádřen obor, o kterém se chceme poradit. Naproti tomu poradna poslanců, lékařů by mohla být jak instituce, kde poslanci nebo lékaři rady udílejí, tak i instituce, kde rady dostávají.

Zpravidla sám věcný obsah naznačuje, o který významový vztah jde. Dvojznač[54]nost vzniká především tam, kde se v názvu vyskytují pojmenování osob: poradna učitelů. Někdy však ani v takových případech dvojznačnost nevadí: poradna zahrádkářů, zahrádkářská poradna. Všimněme si však, že pouze tam, kde jde o vyjádření 2. účastníka, můžeme užít spojení předložky pro + podst. jména (poradna pro učitele), a proto bychom měli této možnosti v případě potřeby využít.

Jak je tomu u jiných podobných názvů? Zatímco u názvu instituce poradna mohl být důležitý pokaždé jiný účastník, u jiných názvů může být situace jednodušší; tak např. u názvu půjčovna nevyjadřujeme, komu kdo půjčuje, ale pouze co: půjčovna sportovních potřeb, loděk nebo podobně — úschovna zavazadel. V názvech typu poslanecká sněmovna, sněmovna poslanců nemůže zase dojít k dvojznačnosti proto, že u slova sněmovna (odvozeného od slovesa sněmovat) vyjadřujeme 1. účastníka, nikoliv však 2. účastníka — adresáta. 3. účastník, — obor (sněmovati o čem) se u názvu instituce nevyjadřuje.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 1, s. 53-54

Předchozí Anna Jirsová: Konkurs

Následující Miroslav Roudný: Novákovi, Pokorných

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1