Časopis Naše řeč
en cz

Sedmdesátiny univ. prof. Františka Svěráka

František Cuřín

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

8. února 1976 se dožil 70 let dr. František Svěrák, donedávna profesor pedagogické fakulty UJEP v Brně. O podnětnosti jeho díla podala svědectví vědecká konference, již k jeho pětašedesátinám uspořádala v únoru roku 1971 jeho fakulta (viz sborník Jazykovědné sympozium 1971, Brno 1973).

Životní vědecká a organizační práce prof. Svěráka se týká hlavně tří oblastí: historie českého jazyka, jeho nářečního rozvrstvení a jeho výuky v české škole. V tom všem se František Svěrák projevuje jako věrný žák svého univerzitního učitele (a krajana) Františka Trávníčka. Úcta k předchůdcům a k vědecké práci je vůbec celoživotním znakem Svěrákovy činnosti. Svědčí o ní i jeho články nejen o Fr. Trávníčkovi, ale i o Adolfu Kellnerovi, Fr. Bartošovi, Pavlu Vášovi aj. Svědčí o ní i jeho výzkumná práce vlastní.

Jak ukázalo zmíněné sympozium, zkoumal Fr. Svěrák starší období jazyka zpravidla ve vztahu k současnosti. Vždy si byl vědom, že mnohé jevy dnešní češtiny bez historického zkoumání vysvětlit nelze a že leckteré vývojové tendence současného jazyka mají základ v minulosti. Z jeho prací věnovaných staršímu období je nejrozsáhlejší Rýmová tradice ve staročeských skladbách, otištěná v Ročence pedagogické fakulty MU v Brně roku 1948.

Knižní publikace věnoval Svěrák druhé své vědecké lásce, dialektologii. Ani nářečí nevidí Svěrák staticky, ale zachycuje nebo aspoň konstatuje v něm pohyb, vývoj. Jasně to jako jeden z prvních ukázal v článku Starší a mladší vrstva nářečí svatobořického, SaS 12, 1950, s. 152—160. Jako knihy Svěrák postupně vydal r. 1941 Boskovické nářečí, r. 1957 Karlovické nářečí, r. 1966 Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví a v roce svých pětašedesátin knihu Brněnská mluva. Touto knihou — zase jako jeden z prvních — dosvědčil své pochopení pro současné potřeby a úkoly české jazykovědy.

Velké úsilí věnoval František Svěrák škole. V bibliografii jeho prací čteme dlouhou řadu učebnic, na nichž se podílel; šlo o učebnice pro všechny stupně škol od národní po vysokou. Mimoto napsal mnoho metodických článků a organizačně se podílel na řízení výuky českému jazyku, účastnil se přípravy plánů i osnov a účinně zasahoval do přípravy textů.

[27]Františka Svěráka ctí, že se nevyhýbal ani práci popularizační. Psal nejčastěji o zásadních otázkách jazykovědných hlavně do moravských časopisů, i místních, jako do Zdaru a Naší pravdy. Nejvíc psal pro brněnskou Rovnost.

Pro svoji práci čerpal František Svěrák podněty ze svého venkovského domova, z působení na venkovských středních školách a z přilnutí k pokrokovým myšlenkám sociálně politickým.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 1, s. 26-27

Předchozí Emanuel Michálek: Z dějin předobrozenecké češtiny

Následující AS: Skon Oldřicha Králíka