Zvěř — zvířata

MR (= Miroslav Roudný)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ve Slovníku spisovného jazyka českého se významy těchto slov rozlišují asi takto:

Zvíře je větší živočich, zvl. savec. Mluvíme například o divokých zvířatech, o domácích zvířatech, o tažných zvířatech nebo též o cizokrajných zvířatech a tak podobně. Někdy můžeme slovem zvíře nahradit trochu nepřesně i slovo živočich. Známé populární zoologické dílo Brehmův život zvířat pojednává o živočiších bez ohledu na to, zda jsou velcí nebo zda jde právě jen o savce.

Podstatné jméno zvěř je jméno hromadné, odkazující sice k základu zvíře, ale neznamená soubor jakýchkoli (všech) zvířat, nýbrž označuje divoká čtvernohá zvířata nebo divoké ptáky. V mysliveckém pojetí jsou všechny druhy zvířat, které tento pojem v sobě zahrnuje, jmenovitě uvedeny v zákoně o myslivosti. Mluvíme o hájení zvěře, o zvěři černé, vysoké, pernaté atd. V běžné (neodborné) mluvě je slovo zvěř expresívně zabarveno, zpravidla hanlivě, a proto se nehodí k označování zvířat v zoologické zahradě. Toto zabarvení se objevuje i ve spojení krmení dravé zvěře a potom ovšem i v různých přirovnáních, např. ve větě počínají si jako divá zvěř.

Slova zvěř tedy používáme v souvislosti s volnou přírodou a lovem, jinak je lépe užívat širšího označení zvířata.

Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 5, s. 270

Předchozí MR (= Miroslav Roudný): Injektovat — injikovat

Následující Alena Polívková: Neživotaschopný — životanechopný