Časopis Naše řeč
en cz

Mezistátní — mezinárodní

JK

[Drobnosti]

(pdf)

-

Federální ministerstvo spojů připravuje čas od času filatelistické výstavy, na nichž vystavují dva státy, např. Československo a Sovětský svaz. Naskytla se otázka, zda se výstavy tohoto druhu mají označovat jako mezistátní, nebo jako mezinárodní.

Podíváme-li se, s jakými podstatnými jmény se přídavné jméno mezistátní spojuje, zjistíme, že je jeho užívání značně omezeno. Lze ho vlastně užít jen tehdy, odpovídá-li opisnému spojení s předložkou mezi: tak mezistátní hovor je telefonní hovor, který se vede mezi dvěma státy, mezistátní smlouva je smlouva uzavřená mezi státy, mezistátní utkání je utkání mezi reprezentačními družstvy dvou nebo více států. Ale už do značných rozpaků bychom se dostali, kdybychom měli spojit výraz mezistátní třeba se jmény kongres, shromáždění, festival a také ovšem výstava, i kdyby šlo o podniky s účastí dvou nebo více států. Taková spojení totiž nelze jazykově opsat pomocí předložky mezi: spojení kongres mezi státy, popř. festival nebo výstava mezi státy jsou jazykově nevhodná, neužívá se jich.

Naproti tomu rozsah užívání přídavného jména mezinárodní je značně širší, bohatší a užívání není omezeno pravidlem, které jsme uvedli. Proto můžeme mluvit a vskutku mluvíme jak o mezinárodních stycích (toto pojmenování lze jazykově převést na styky mezi národy, popř. státy), tak třeba o mezinárodním kongresu, festivalu nebo o mezinárodní výstavě (kde takové převedení možné není). Je tedy z hlediska svého tvoření, své slovotvorné struktury výraz mezistátní plně průzračný, motivovaný, kdežto výraz mezinárodní je značně zastřený, lexikalizovaný. To má pro jazykovou praxi některé výhody, ale také nevýhody. Výrazem mezinárodní se zpravidla označuje, že se týká několika nebo i většího počtu národů nebo států, a užívá-li se ho o styku nebo účasti jen dvou států (národů), může být takové užití považováno za nadsazené. Proto je lépe v takových případech vyjadřovat se konkrétně. Lépe než o mezinárodní, nebo dokonce mezistátní výstavě je mluvit o československo-sovětské výstavě známek (a právě tak třeba o československo-sovětském sympoziu, festivalu atp.), popř. o československé výstavě známek se sovětskou účastí nebo nějak podobně. To už záleží na celém rázu výstavy, na podílu na jejím uspořádání apod.

Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 4, s. 224

Předchozí AS (= Alexandr Stich): K obecné češtině v současné krásné próze (Ota Pavel)

Následující Josef Filipec: Cesta k českému jednosvazkovému slovníku