MR (= Miroslav Roudný)
[Drobnosti]
-
Nahlédnutím do Slovníku spisovného jazyka českého zjišťujeme, že významy těchto dvou slov se od sebe v jistých souvislostech liší. Slovem prostor označujeme prostředí, místo žádnými rozměry blíže neomezené, neohraničené, nevymezené. Říkáme např. zvuk se šíří prostorem, nesmírnost hvězdného prostoru. V odborném vyjadřování najdeme termín meziplanetární prostor [168]a rovněž v odborném fyzikálním a filozofickém smyslu mluvíme o času a prostoru jako o základních formách existence hmoty. V těchto případech se podoby prostora neužívá.
Prostora je totiž prostředí, místo omezené třemi nebo alespoň dvěma rozměry anebo vůbec nějak blíže vymezené. Velmi často mluvíme o obytných prostorách, nezastavěných prostorách, o pracovních prostorách podniků atd. V tomto významu se však dosti často objevuje, zvláště v jednotném čísle, i slovo prostor. Najdeme zcela běžně slovní spojení obytný prostor budovy, nezastavěný prostor mezi domy, pracovní prostor, vnitřní prostor budovy, spalovací prostor kamen atd. Název prostor má tedy dva významy, označuje totiž místo vymezené i nevymezené, kdežto prostora označuje pouze místo nějak omezené nebo blíže vymezené. Uvedená významová rozdílnost se projevuje i tím, že podstatné jméno prostor se velmi zřídka vyskytuje v množném čísle na rozdíl od slova prostora, kterého se naopak v převážném počtu případů v množném čísle používá.
Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 3, s. 167-168
Předchozí JK (= Jaroslav Kuchař): Vaší žádosti nebylo nevyhověno
Následující MR (= Miroslav Roudný): Stroj — mechanismus