Vaší žádosti nebylo nevyhověno

JK (= Jaroslav Kuchař)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Touto větou obsahující dva zápory odpověděla poněkud neobvykle na podanou žádost kterási veřejná instituce.

Po přečtení této věty nás v první chvíli napadnou obdobné příklady vyjádření se dvěma zápory, které se už do značné míry staly frazeologickými obraty: např. nemohu vás neupozornit na nedostatky, což vlastně — poněkud zdvořileji — znamená ‚musím vás upozornit‘; podobně větu takové řešení není nerozumné užíváme někdy, chceme-li jemněji naznačit, že jde o řešení docela rozumné. Má tedy kladný smysl i věta — ostatně málo obvyklá —, kterou jsme uvedli na začátku? Znamená vyjádření o tom, že žádosti nebylo nevyhověno, že jí vyhověno bylo?

Takový výklad se sice nabízí jako prvotní, ale vedle něho je nutno připustit i jiné možné interpretace. Vycházíme-li z čistě jazykového významu oné věty bez dalšího kontextu, popírá se tu vlastně jen skutečnost „nevyhovění žádosti“, nelze z ní však jednoznačně vyvodit smysl kladný, totiž že žádosti vyhověno bylo. Překročíme-li pouhý jazykový význam věty a budeme-li se snažit zjistit, jaký smysl se za onou výpovědí skrývá, nabízí se možnost i jiných doplňujících výkladů; třeba se pisatel nechce k žádosti vyjádřit, popř. rozhodnutí prozatím odsouvá apod. V každém případě jde tedy o vyjádření nejednoznačné, připouštějící různé možnosti výkladu. Vyloučena je vlastně jen jediná interpretace, a to že žádosti nebylo vyhověno, že byla zamítnuta.

Proti takovému způsobu „sofistické“ odpovědi jako v uvedené větě můžeme mít námitky z hlediska společenské etiky. Skutečností však zůstává, že jazykové prostředky mohou sloužit a někdy také slouží k podobným významově nejedno značným, poněkud mlhavým vyjádřením. Dost takových příkladů bychom našli třeba v řeči diplomatické.

Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 3, s. 167

Předchozí Jaromír Spal: Votipera

Následující MR (= Miroslav Roudný): Prostor / prostora