Zdeňka Hrušková
[Posudky a zprávy]
-
V polovině roku 1974 se objevila v knihkupectvích opět Pravidla českého pravopisu, která vydalo nakladatelství ČSAV Academia. Je to vydání v pořadí už šesté. Není to však vydání nové, nýbrž pouze fotografický přetisk vydání předchozího. To znamená, že nepřináší revizi pravopisných zásad; nebylo ani možné doplnit nebo revidovat pro toto vydání např. názvy institucí nebo označení jiných skutečností ve shodě se současným stavem, ani zde nejsou uvedeny skutečnosti nové. Je tu však přece zaznamenána jedna úprava: až dosud jsme „v několika slovech humanistické tradice“, jak se říká v § 99 všech dosavadních vydání, psali podle starého úzu slova filosofie, gymnasium, president, presidium, universita a jejich odvozeniny pouze se s, ačkoli zde vyslovujeme [z]. Tato malá skupinka se tak vymykala z celého velkého množství slov stejného typu, kde se psané s vyslovuje jako [z] a kde v češtině toto vyslovené [z] buď také jako z píšeme (např. ve slovech dóza, fáze, fréza, gejzír, inzerát, kombinéza, krize, protéza, sezóna, traverza, váza), nebo kde se vedle dnes pravidelně užívané grafické podoby se z připouští ještě i podoba se s (je tomu tak ve většině případů), např. analýza i analysa, buržoazie i buržoasie, fúze vedle fuse, dezinfekce vedle desinfekce, exploze vedle explose, konzerva vedle konserva atd. Pouze s píšeme ovšem i nadále v těch případech, kde [s] je náležité i ve spisovné výslovnosti, např. ve slovech diskuse, agrese, mise, glosa, komise, renesance, resekce, resort, režisér ap. Případy, kdy vyslovované [z] píšeme pouze s, byly tedy výjimkou. Proto pravopisná komise vědeckého kolegia jazykovědy ČSAV rozhodla, aby se i oněch pět jednotlivých slov (a jejich odvozeniny) začlenilo do velké skupiny slov, u nichž je možná grafická podoba dubletní, a aby tak byly odstraněny neodůvodněné výjimky. Můžeme tedy nyní psát filozofie i filosofie, gymnázium i gymnasium, prezident i president, prezídium i presidium, univerzita i universita (s výslovností samozřejmě vždy se [z]). Z technických důvodů, které jsou uvedeny v úvodní poznámce na s. 8 šestého vydání (jde o fotografický přetisk, nikoli o novou sazbu, a proto mohla být opravena jen tisková nedopatření), nebylo možné provést tuto úpravu ve slovníku Pravidel [263]ani v úvodní kapitole o psaní přejatých slov v češtině; proto je uvedena v poznámce na s. 8 jen informace o této úpravě. Přibližně ve stejné době jako toto tzv. akademické vydání vyšlo i školní vydání Pravidel českého pravopisu (SNP, 1973, vyd. 7.). Toto vydání bylo na rozdíl od akademických Pravidel vytištěno z nové sazby, a proto mohla být do jeho pravopisného slovníku a ovšem i do úvodních výkladů (s. 44) příslušná úprava pojata. Najdeme tam tedy tato slova už ve dvojí psané podobě, se z i se s.
Obecná zásada psát v přejatých slovech vyslovované [z] nikoli jen původním způsobem se s, nýbrž alespoň způsobem dvojím, tedy se z i se s, nebyla zatím uplatněna u přípony -ismus. Zde zůstává nadále výjimka. Je tomu tak proto, že by důsledné uplatnění této zásady znamenalo pro uživatele změnu grafické podoby u velkého množství slov, a to často u slov velmi běžných, a tedy v povědomí uživatele pevně fixovaných. Pravopisná komise usoudila, že bude zatím lépe ponechat provedení této úpravy na dobu pozdější, do skutečně nového zpracování Pravidel českého pravopisu, které bude moci obsahovat i jiné pravopisné změny ve smyslu další racionalizace českého pravopisu. Pak bude ovšem důslednější a racionálnější uzavřít přechodnou etapu v psaní přejatých slov tohoto typu, to znamená obecně zavést pouze psaní se z ve shodě s výslovností. Byla by tak i důsledněji uplatněna zásada fonologizace grafiky, jíž se v podstatě český pravopis v oblasti slov přejatých řídí.
Naše řeč, ročník 57 (1974), číslo 5, s. 262-263
Předchozí Jiří Damborský: Slovenská lexikológia II
Následující Josef Filipec: Zemřel Alois Získal