Časopis Naše řeč
en cz

Kulajda

MR

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na mnoha místech v jižních Čechách se připravuje velmi oblíbená bramborová polévka s mlékem nebo smetanou zahuštěnou moukou. Říká se jí kulajda. O tom, jak vznikl její název, kolují různé dohady. Nejzajímavější z nich tvrdí, že to je vlastně zkomolené jméno kdysi známé jihočeské lidové kuchařky paní Adelajdy Kuhové, nar. r. 1805, zemř. r. 1898, která byla původem Němka, takže se její jméno podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde, a z něho bychom pak měli, po vypuštění některých slabik, slovo kulajda. To tvrdí rodinná tradice podle sdělení p. Víta Korce z Trutnova.

Pravděpodobnější však je, že jméno kulajda souvisí s nářečním slovesem zakulat nebo zakudlit (zakudlená polévka je např. na Chodsku každá, která je zahuštěná moukou). Jméno polévky kulajdy má též různé krajové obměny, např. na Vysočině kudlavka a u Milevska kulimajda. V dialektologické kartotéce Ústavu pro jazyk český je název kulajda doložen ze Sušicka, Táborska a Pelhřimovska.

K nářečnímu slovesu zakudlit ještě podotýkáme, že vzniklo pravděpodobně obměnou původního zakvedlat, zakverlat, které svým původem souvisí s německým slovesem quirlen, tj. kvedlat. Vyplývá to z výkladu v Etymologickém slovníku jazyka českého prof. V. Machka u hesla kvedlati.

Naše řeč, ročník 57 (1974), číslo 3, s. 168

Předchozí Dagmar Přidalová: Ještě „O slovese chtíti“

Následující Bohuslav Havránek: Květen, máj