Staré svědectví o východočeském nářečí

František Cuřín

[Drobnosti]

(pdf)

-

V literární historii je dobře znám „všeobecný zábavník“ Čechoslav, jejž v letech 1830—1831 vydával královéhradecký nakladatel J. H. Pospíšil a v jehož redakci pracoval bohdanečský rodák Jaroslav Langer (tehdy se ještě nepodpisoval Josef Jaroslav). Časopis byl orgánem mladé básnické generace, z níž podle Jana Jakubce do Čechoslavu přispívalo asi 30 spisovatelů (mně se ten údaj jeví příliš nadnesený). Časopis věnoval velkou pozornost překladům z ruštiny a zvláště z polštiny. Tak například J. Sl. Tomíček sem překládal z Karamzina stati o Slovanech, z Puškina část Cikánů; vedle mnohých překladů z polštiny se referuje o polském životě, otiskují se dopisy z Polska apod.

Jak mě upozornil vřelý milovník starých knih a svého rodného východočeského nářečí Boh. Malotín, člen orchestru ND, byl zde r. 1830 otištěn i dopis poslaný roku 1816 prostým českým člověkem ze St. Thomasu (v Karibském moři); odesilatel podle vlastních slov česky mnoho zapomněl. Podle redakční poznámky J. V. Franty (na s. 63 IV. čísla) dal psaní k dispozici P. Norbert Vaněk. Bylo vydáno také jako zvláštní tisk pro svou obsahovou, nikoli jazykovou stránku. Bylo adresováno do „Berchelis“, tj. do Bürglitz neboli Vřešťova u Hořic a pro nejasnou adresu bylo v Praze otevřeno. My zde dopis přetiskujeme tak, jak si jej opsal a dal vytisknout Vaněk.

Herr Herr Matias Homolka in Berchelis In Böhmen

Naleží Dobřeštova Kmatějoj Homolkoj. Numerem 40.

America Sanntomas Ten 30 Septebr. 816 Muj milej Tatičku a Milá Matičko A moje mily Bratři, a Moje Sestřičky, Já troufam Bohu všemohoucimuže já vás s tema parma řatkama vobveselím. Pomyslete si, kde sem já se teď vocejtil, já sem si něco juž skusil, chci vám taky psat, jak sem dycky doma povidal, že já vám dřiv psát nebudu.bis 10 Roku přiije.ale teď to pozoruju, že to trošku dlouho je; já sem juž lidi poznal v Ruslantu tak v Polsku a v Prajsku a v holantu a ve francousky. Nebylo na tom dost šel sem pryč a šel sem do Hamburku, Tam se mně taky zle vedlo. ale byl sem tam 2 roky. Ty časy, když ti Ruse před Hamburkem byli a ti Francouzi v městě, to sem někerou hodinu na vás pomyslil, když ty kule do města lítaly a z města ven; to nešla jedna. a le na sta že sme mohli kazdej špendlík zdvihnout. Když to bylo všeckno srounany to byla hrozná drahota. Pomyslil jsem si Dež prič, kam pudeš, fšudis južs byl. Šel sem sontak našpacír, to šel předemnou jeden šifkapitan a jeden kaufman to rospravěj francousky, že von tu druhou neděli šifuje, do Americki země do santomasu, a má sebou jednoho Truhláře vzit. ja to slišim, nebo ja rospravim francouski a nemecki a Ruski, tak ja jemu hned vodpovedel Moje mišlinki sou do americki zeme jit. Kdiž voni semnou pozeklujou tak voni maj Vod toho černýho pana každejden 2 španihelicki Tolari jist a pit a jejich postel vod hamburku dosantomasu přestu [163]vodu 2000Mil v našem šifu smemeli 12 kanonu nebo ten šif de tak čerstve tak jakten vitr věje tosem Teprf Boha všemohouciho poznal, ten šif je ještě viš jak chotiborskej kostel nebo misme nekerou chvili sme bili 30 loket podvodou to si pomislete, jak mne smutně bylo.

Ti riby bili hladovi, kdiž sem neco dolu hodil tak zatim plovali natisice že voni mohli bejt přes vaš celej dvur tak dlouhi.

Det vam nemužu vipovedit, 3 dili máme vody jedendil zeme; Ted sem americki zemy, ted nemužu Prohroznou horkost delat a žadna zima nejni nebo to porad tak horko že vi ste jak si živi takovi horko nemely ja du v košili a ti černy dou nahi. penez je dost ale draho jak ti Žencki tak ti muski černi jako uhel.

vodtoho hrozniho horka dostanou ti lidi červi do noh a ja je juž mam taki a to se mie nelibi a to hroznihorko to je porad horko und horko, nebo to rostou sami slatki veci cukr, Rozinki mandl citroni Bamvul Rote taki pepř a jeste vic ale je neznam všecko mt

Pište mne hned naspatek zatovas rodiče prosim ja na vas nezapomenu mi mili rodiče muj dobrej tatičku a matičko, dekuju vam za vaše vichovani 100, ze mne je juž člověk TatiMatBrSestri Přátele a všeckni znami — 1000 krat. Taticku a matičko ja zustavám vaš upřimni Sin Franz Homolka.

To psani pošlete do altenau tos lich baj hamburk ale altenau je Deniš cekapitajn hamburk gist frajrajštat. kapitajn šikt je nach santomas

Ta insl je samí kopce hrozni Stojne to město tak velki jak Břeslau. vic vam nemuzu psat proto že sem psal přimesici, ten kapitajn šel se svim šifem v noci ve dvanacti hodinach prič pište mne hned naspatek ja chci jit do španihski zeme

ja sem zdraf, Tak jaksem vodvas odchzel. ceski neumim jakepatři, pozdravuju vás nastokrat Tatičku a matičko avšecki dohromadi, ač jabich si vinšoval svami 1/2 hodini mluvit. Tobich vám moh povidat, vo všeckejch vecech

NB. Vsantomasu anebo v celi americki zemi ti muski a ti žencki kupujou a prodavaj to koupil 12 Muskejch — 3 žencki ktera jedna vosoba mu přišla 300 španihelskejch toralů dibich se chtel voženit tak si musim zenckou koupit, diž se mne nelibi mužu ji prodat, ja nejsem se svim živobitem jistej nebo musim porad 2 pistole při sobě nosit, nebo ti černi sou tak jak ti divoki, a ja je učim delat, dicki mislím že tam nezustanu pro hrozni horko De mně porad vozabiti.

Kdiž sem do santomasu přišel hned šel ten kapitajn k tomu kupcoj a ja sem zustal našifu to přišel ten Kupec ale černej bil tak jako uhel v svim ksichtu To sem mislil Bože Bože kam sem Ted přišel, To sem šel snim do jeho domu neb von mluví francouski, ja ale rozumim francouski tak jak nemecki, ale ten dum ze samejch bret vistavenej to mne hned dal jist a pit 9 jitel že sem ja jaksy živ neviděl a votom neslišel.

to semsemusel podivit diž sem dote zeme přišel tomu horku žádnej snih to ani neved co to je snih. Dal nemužu jit, to sou ti lidi tak divoki, jak vlci, hned jednoho rostrhaj a snědi to si mužete pomislit jak tamje. Kdiž to psani hotovi mate na tom kop tu Pište jakto dole nemecki stoji Kdiž topsani pošlete musyteho viplatit zato vas prosim čerstve.

Die Adres an mich An Herr Gabriel Schmit. Als terz Kapitin in Altonau bei Hamburg an Franz Homolka in St Thomas

[164]Vydání v Čechoslavu se velmi snaží držet se originálu, ale jistě podléhá pravopisným zvyklostem obrozenským. Protože dopis není dochován, lze jistě vytknout nedostatky i našemu přepisu. Zato je dopis dobrým svědectvím o obecné češtině té doby, v níž lze vysledovat některé jevy východočeské. Protože autor žil v Německu, zapomněl do značné míry česky a do jeho jazyka pronikala němčina nad běžnou míru, např. bis = až, kaufman = obchodník, und = a, tos lich baj hamburk = leží u Hamburku, frajrajštat = svobodné říšské město atd. V dopise lze dobře vysledovat některé nářeční jevy východočeské z Vřešťova, v němž se podle Ant. Kotíka ještě r. 1912 projevovaly některé archaismy.

Pro rok 1816 se v dopise jeví tyto nářeční znaky:

a) změna koncovky -ovi v -oj: Matějoj Homolkoj, kupcoj

b) změna í v ej: vocejtil

c) v na konci slabiky se vyslovuje jako polosamohláskové u: srounaný

d) změna ě v e po retnicích: vodpovedel, do zeme, meli sme, čerstve, vipovedit, při mesíci, nevedí atd.

e) z jiných jevů je dodnes nejživější výslovnost porád, tech.

Naše řeč, ročník 57 (1974), číslo 3, s. 162-164

Předchozí Slavomír Utěšený: První souborná práce o vlastních českých nářečích v rumunském Podunají

Následující Bohumil Malotín: K současné výslovnosti souhlásky v na Novobydžovsku