Časopis Naše řeč
en cz

Úbyt, úbytné?

[Hovorna]

(pdf)

-

Pokladník sebe opatrnější se neuhledí, zvláště nahrne-li se mu více lidí, aby někomu nevydal peněz více, nebo od jiného jich nedostal méně, než měl. Vznikají tak ztráty, na něž na př. peněžní ústavy obyčejně povolují stálý měsíční přídavek, aby pokladník neměl škody. Dotaz čtenáře »N. Ř.«, jenž sám jest bankovním úředníkem, jest nám podnětem, abychom hledali takovýmto ztrátám a platům na jejich úhradu českého jména (Němci jim říkají Schwendung).

V ústavě tazatelově těmto ztrátám říkají »výtrata« a penězům na ně ustanoveným »výtratné«; slova tato nejsou dosti přiléhavá proto, že »vytratiti se« může někdo ze schůze nebo nějaký zápach na př. ze skříně, ale o podobných ztrátách peněžních se tak neříká. V některých ústavech pražských se úředníku dává přídavek »na předání«; snad by škoda »předáním« vzniklá mohla býti »předavkem« (srv. přídavek, nádavek, oddavky, dodavek: dodatek je tvar polský, zbytečně k nám přenesený), částka na »předavky« povolená by pak bylo »předavné« (srv. přídavek, přídavný). Sloveso předati s tímto významem je staré a dobré (známe je na př. již z Husa): ale jde o jméno, které by zahrnulo i nedoplatky, peníze, které pokladníkovi nebyly, po stáru mluvíc, »dodány«.

Kdyby slovo schodek nemělo v našem účetním názvosloví význam příliš určitě ustálený, hodilo by se asi nejlépe (plat na schodky by bylo schodné): schodek je podle původu tohoto slova co schází, ať vznikl jakkoli (srv. »N. Ř.« II, 196). Ale snad by se hodilo slovo úbyt (srv. odbyt, pobyt, zbyt); peníze na úhradu úbytu by byly úbytným. Úbytem by mohla býti i škoda vzniklá obchodníku na zboží neopatrným vážením, měřením a pod., jíž Němci také říkají Schwendung.

Snad některý z našich čtenářů dovede utvořiti anebo zná odjinud název vhodnější?

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 6, s. 189

Předchozí Latinský koutek

Následující Jméno našeho státu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1