Časopis Naše řeč
en cz

Latinský koutek

[Hovorna]

(pdf)

-

Na Národopisné výstavě r. 1895 jsme čtli v hudebním oddělení nad rozloženými rukopisy hudebního skladatele (dnes již mrtvého) nápis »ex musicaliis Caroli X.«, což mělo znamenati asi »ze skladeb« a s prominutím slovní nemožnosti by bylo mělo zníti »ex musicalibus«. Ve slavnostní řeči jsme zase slyšeli něco jako »suibus professoribus« (snad to nebylo tak zlé) místo »suis professoribus«, t. j. svým profesorům. Nedávno jsme čtli v novinách, že bylo prodáno nebo koupeno vzácné »Pragensium«, vzácná pražská věc, čemuž jak tak by se mohlo říci »Pragense« (ani tomu by ovšem Cicero nerozuměl, třeba snad od pozdějších příchozích do podsvětí již ví, co je Praga). A několik dní potom zase čteme ve feuilletoně, kdo byli »spi[189]riti rectores kratochvilných podniků« kteréhosi sdružení, t. j. »spiritus rectores«, vůdčí duchové. Víme, že by bylo směšné žádati, aby u nás kde kdo znal latinskou mluvnici (jak bychom byli rádi, kdyby aspoň všichni naši spisovatelé znali mluvnici českou!); ale snad by bylo dobře, kdyby si u nás každý řekl, že se vydává nebezpečí směšnosti, že o něm snad někdo s Dalimilem řekne »plete se v to, a neuměje«, myslí-li, že mermomocí musí své výklady přimašťovati nějakým latinským slůvkem, aniž zná nejnutnější části latinské mluvnice. Aspoň kdyby se každý takový latinář svou latinou pochlubil nějakému studentíkovi, než ji pošle do tiskárny!

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 6, s. 188-189

Předchozí Mluvme a pišme zřetelně

Následující Úbyt, úbytné?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1