Lze televizní pořady odvyrábět?

JK (= Jaroslav Kuchař)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ve veřejném vystoupení se nedávno jedna pracovnice Čs. televize zmínila o tom, kolik v televizi za minulý rok odvyráběli pořadů dramatických, zábavních i jiných.

Kdyby byla užila na daném místě slovesa odvysílat, tedy kolik televize odvysílala pořadů, nemohli bychom mít proti němu zásadní jazykové námitky. Vždyť předpona od- ve spojení s nedokonavým slovesem vyjadřuje provedení nějakého výkonu (odpracovat). Takto tvořených slov užíváme zvláště v různých hlášeních, výkazech a zprávách: tak např. hlásíme občanskému výboru, že jsme v tomto měsíci dobrovolně odpracovali dvacet brigádnických hodin, ve sportovních zprávách se dočteme, že fotbalista odehrál první poločas, anebo učitel ve výkaze oznamuje, že odpřednášel pět hodin nad svůj úvazek. Tento základní, řekli bychod prostý zdokonavující význam má předpona od- i ve slovese odvysílat. A skutečně, k prostému slovesu vysílat ve specifickém významu rozhlasovém a televizním, tj. ‚přenášet rozhlasové a televizní pořady‘, jiné dokonavé sloveso nemáme: je zřejmé, že dokonavé vyslat (tedy: televize vyslala tolik a tolik pořadů) tu není na místě. (Jiná věc je, že se sloveso odvysílat hodí spíše pro statistická hlášení o výkonu než pro oznámení divákům, co skutečně televize vysílala.)

V televizi (a také v rozhlase) se však nutně rozlišují pořady vyrobené, tj. natočené, sestřižené, ozvučené, a tedy po všech stránkách zpracované, které však do vysílání nebyly dosud zařazeny, a pořady, které již vysílány byly. Je tu tedy nezbytná potřeba mít vedle nedokonavé podoby slovesa vyrábět (a vedle podstatného jména výroba, nebo, jak se také v těchto oborech říká, produkce) sloveso dokonavé. Domníváme se, že tu lze zcela vystačit se slovesem vyrobit (tedy: televize vyrobila za minulý rok tolik a tolik pořadů dramatických i jiných) a že sloveso odvyrábět, tvořené zcela mechanicky podle odvysílat, je nepotřebné a zbytečné. [224]Nevyskytuje se ani při výrobě průmyslové či zemědělské a také televizní pracovníci by se tedy mohli obejít bez něho.

Tím se vyhnou i jiným možným nástrahám, které slovesa s předponou od- někdy kladou: užití slovesa odvyrábět by totiž mohlo být za jistých okolností chápáno i tak, že jde o strohé konstatování splnění povinnosti bez vnitřní účasti, zhoštění se nějaké nepříjemné povinnosti, popř. i s odstínem povrchnosti nebo ledabylosti, který tak dobře známe např. z vyjádření odbýt si (povinnou prohlídku), odříkat (nějaký text) a podobných.[1]

---

[1] Srov. F. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, 164.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 4, s. 223-224

Předchozí JK (= Jaroslav Kuchař): Rybano, nebo ribano?

Následující AS (= Alexandr Stich): Jak skloňovat místní jméno Tockoje?