Časopis Naše řeč
en cz

Rybano, nebo ribano?

JK

[Drobnosti]

(pdf)

-

Popularita ledního hokeje v posledních letech přivedla v širší známost výraz ribano (psaný někdy i rybano), který dosud patřil jen řeči výkonných sportovců. Encyklopedie tělesné výchovy a sportu (II. díl, Praha 1964) vykládá slovo ribano jako ‚sportovní vlněný (?) trikot vcelku (tílko a spodky), kterého užívají jako spodního prádla hlavně hokejisté‘. Setkávali jsme se s tímto slovem v poslední době ve spojeních jako „naši hokejisté propotili v Moskvě nejedno rybano“ apod. v televizních reportážích, v novinářských fejetonech a zprávách i jinde. Odkud se výraz vzal a jak se má správně psát?

Je třeba říci, že výraz ribano nemá nic společného s rybou, tj. s českým a vůbec slovanským pojmenováním vodního živočicha; jde totiž zřejmě o výraz přejatý z některého cizího jazyka. Pátráme-li po tom, odkud k nám přešel, musíme se obrátit především do Kanady, kolébky ledního hokeje. V Kanadě, jak známo, se mluví dvěma jazyky: francouzsky a anglicky. Ve francouzštině skutečně existuje slovo vyslovované [ribą] (a psané ruban); má mnoho významů: stuha, pás, pásek, páska, pásmo, tkaloun, pentle, prýmka a ještě další. Dostupné francouzské slovníky, a to ani ty, které zaznamenávají tzv. kanadismy, však náš význam ‚sportovní trikot‘ neuvádějí; to ovšem nemusí znamenat, že v kanadské francouzštině neexistuje, vždyť jde o význam hodně speciální a ty ani největší slovníky nezachycují.

Shodný výraz vyslovovaný někdy [ribn], někdy [riban] (a psaný nejčastěji ribbon) se vyskytuje s týmiž významy i v angličtině; jak uvádějí anglické slovníky, bylo toto slovo přejato z francouzštiny. Pozoruhodné však je, že v angličtině označuje tento výraz — podle slovníků — navíc i to, co my nazýváme obinadlem nebo ve sportu bandáží; někdy se dokonce i píše riband, popř. ribband — druhá část slova pak koresponduje s výrazem bandáž i formálně. A odtud je už zřejmě jen krůček k onomu sportovnímu významu ‚trikot, který obepíná pevně celé tělo‘; zda se tento významový posun stal dříve ve francouzštině, či v angličtině, těžko říci, v kanadských dvoujazyčných poměrech se zřejmě podobné změny šíří v obou jazycích zároveň.

Zajímavý je i starší původ výrazu. Francouzský etymologický slovník uvádí, že jde o slovo složené, které se do francouzštiny dostalo ze střední nizozemštiny v 1. polovině 13. stol.; v původní podobě ringhband označovalo límec. Převedeno tedy do dnešní němčiny je to Ringband, doslova ‚pás obepínající něco dokola‘; to [223]se od významu ‚ribano‘ ani dnes příliš neodchyluje.

A kde se vzalo ono zakončení na -o (ribano)? Koncové -n se u anglického výrazu vyslovuje zněleji, než je to obvyklé v češtině, takže budí dojem, že je doprovázeno průvodní samohláskou. Výraz byl tedy asi přejat prostřednictvím mluveného jazyka; o tom svědčí, že byl mezi našimi sportovci znám již po r. 1945, třebaže písemné doklady jsou teprve z posledních 10 let. Tvaroslovné zařazení mezi jména na -o středního rodu pak nepochybně podporovalo to, že takovou charakteristiku mají v češtině i jiná jména (domácí i přejatá) svým věcným významem ribanu velmi blízká: srov. např. (spodní) prádlo, tílko, triko, pyžamo aj.

A pravopis? Zdá se, že zůstaneme u původní podoby s -i-, kterou doporučila i citovaná Encyklopedie a která odpovídá etymologii. Jak ukazuje tvaroslovné zařazení, jde sice již o slovo značně adaptované, takže psaní y po r by konec konců neodporovalo principům psaní slov „zcela zdomácnělých“ (srov. rytíř, trylek, rynk, ale sport. ring), nicméně navozovaly by se tím méně vhodné asociace, o nichž již byla řeč. Srov. k tomu i obdobné pravopisné řešení výrazu syrob/sirup (NŘ 41, s. 61n.).

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Libuše Olivová: Obraciště

Následující JK: Lze televizní pořady odvyrábět?