Na štorc?

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Řemeslnické názvy přejaté z němčiny, dříve hojně užívané, ustoupily už postupně českým výrazům a objevují se jen někdy v hantýrce odborníků, kde dostávají výrazně expresívní ráz. Tak tomu je např. u slov mašina, glajcha atp. Dokonce i ty výrazy německého původu, jejichž náhrady nám donedávna činily potíže, jako např. štafle nebo kramle, ustupují zvolna domácím slovům dvojžebřík, svora apod. Přesto ještě zůstávají některé ojedinělé výrazy německého původu bez domácí náhrady; např. rašple zůstává odborným technickým názvem a pokusy o náhradu se neujímají.

Německého původu je rovněž všeobecně známý, ale nespisovný výraz na štorc, např. ve větách: nesou skříň dveřmi na štorc, uložili bedny ve skladu na štorc. Výraz je odvozen z německého podstatného jména Sturz, ale v němčině se užívá v tomto významu příslovce gestürzt. Staré české výrazy k vyjádření tohoto významu na pouk, na strmo, na strminu upadly v zapomenutí, takže dnes zde mají naději na uplatnění pouze některá spojení a slova jako na stojato, napříč nebo výrazy popisného rázu jako obráceně, překlopeně, na hranu nebo na bok, na šířku, na výšku, na délku. Přesto v běžném mluveném vyjadřování odborníků bude žít výraz na štorc patrně ještě dlouho, ale bude s ním spojeno expresívní zabarvení.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 3, s. 165

Předchozí Anna Jirsová: Podplecí a zákrčí

Následující Zdeňka Sochová: Slovesná předpona za- na postupu