Časopis Naše řeč
en cz

O jednom typu elipsy

František Daneš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tendence k výrazové úspornosti, charakteristická pro dnešní vyjadřování, se často projevuje v elipse, tj. „v nevyjádření takových slov a vět, které podle daného větného schématu očekáváme“ (viz Vl. Šmilauer, Novočeská skladba, § 283). Někdy takové nevyjádření větného členu mívá za následek nepravidelnosti ve větné stavbě. Některých takových případů, pokud víme v mluvnicích zatím neregistrovaných a nehodnocených, si zde chceme povšimnout.

(1) Loučili se se starým a vítali nový rok: v souřadném spojení několikanásobných přísudků by se opakovalo totéž předmětové substantivum (rok) rozvité pokaždé jiným adjektivem (starý, nový), přičemž však každé z obou sloves má jinou pádovou vazbu, takže první předmět je v předložkovém instrumentále (se starým) rokem, druhý v akusativu (nový) rok. Mluvnice připouštějí vypuštění opakujícího se slova (větného členu), i když není poobakrát v témž tvaru co do rodu a/nebo čísla (český jazyk a literatura, ustrašené věky čtrnáctý a patnáctý), nevšímají si však rozdílů v pádě[1] (jedině v Trávníčkově Mluvnici spisovné češtiny, § 553, 6, nalézáme všeobecnou poznámku „větné části se opakují v témž tvaru nebo v různém“). Nevidíme však důvod, proč by se tento druh elipsy neměl pokládat za přípustný. Ba naopak lze říci, že v mnoha případech by opakování substantiva bylo pociťováno jako stylisticky těžkopádné. Přirozeně, vedle možnosti, kterou představuje podoba naší příkladové věty, tj. vypuštění substantivního tvaru prvního v pořadí, existuje i podoba s vypuštěním tvaru druhého, tedy Loučili se se starým rokem a vítali nový, která je dokonce vhodnější: z hlediska posluchače je výhodnější, slyší-li (čte-li) nejprve podobu plnou, neboť podle ní pak snadno doplní chybějící tvar v následujícím eliptickém znění.

(2) Závěrečné zkoušky byly přeloženy ze zimního na letní semestr. Jde o obdobný případ jako v příkladě (1), avšak tentokrát tu máme co činit s dvěma příslovečnými určeními, která nejsou v přímém syntaktickém vztahu. I zde bychom dali pochopitelně přednost podobě s vyjádřeným substantivem na prvním místě (… byly přeloženy ze zimního semestru na letní); v případě, že obě příslovečná určení nenásledují těsně po sobě, je tato podoba téměř nutná (… ze zimního semestru byly přeloženy na letní). Avšak v zásadě lze opět pokládat oba způsoby za přijatelné. — Jestliže oba různé pády [108]substantiva mají shodný tvar, neshodu ve vazbě si ani neuvědomujeme (přechod od řádu kapitalistického k socialistickému).

Častý je tento typ při udávání časových dat: Oslavy byly přeloženy ze 14. (čtrnáctého) na 21. (jednadvacátý) únor // … ze 14. (čtrnáctého) února na 21. (jednadvacátý). — V noci z 13. na 14. říjen // V noci z 13. října na 14. (čtrnáctý). Zdá se, že v těchto případech je naopak příhodnější uvést název měsíce až u druhého data. Navíc je tu ovšem ještě další možnost: ze 14. (čtrnáctého) na 21. (jednadvacátého) února // ze 14. února na 21. (jednadvacátého), při níž pád nevyjádřeného i vypuštěného měsíce je v témž, tj. druhém pádě. Této pádové „shody“ je tu ovšem dosaženo za cenu toho, že výraz po předložce na je mimořádně v pádu druhém, a nikoliv ve čtvrtém, jak to vlastně vyžaduje vazba této předložky. Nelze to však pokládat za chybu, neboť — jak jsme vyložili v Naší řeči již dříve[2] — je tento pád třeba chápat jako nesklonný, ustrnulý (adverbializovaný) genitiv časový.


[1] Šmilauer uvádí v NS, § 285, sice příklad velmi podobný, Z druhého poschodí se dostal do prvního, avšak zde jde — na rozdíl od našeho příkladu — o substantivum v témž pádě (genitivu), neboť obě předložky, z, do, se pojí s genitivem.

[2] Viz Fr. Daneš - M. Knappová, Čtrnáctého druhý, NŘ 53, 1970, 184—186.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 2, s. 107-108

Předchozí Prof. dr. František Jílek-Oberpfalcer

Následující Lumír Klimeš: Poradna, která špatně radí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1