Časopis Naše řeč
en cz

Poradna, která špatně radí

Lumír Klimeš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Druhé číslo týdeníku Naše rodina z roku 1973 přineslo na s. 12—13 článek dr. Vojtěcha Gaji Bujný oř je mluva naše. V tomto dobře míněném a s oprávněným rozhorlením napsaném příspěvku nalézáme však několik tvrzení, která jsou zřejmě nesprávná:

1. „Klidně řekneme: závěrečnému usnesení předcházela vzrušená debata, volbě předcházela porada funkcionářů… Naštěstí je tu ještě platná gramatika a Slovník spisovného jazyka českého, které nás poučí, že před usnesením došlo k vzrušené debatě, že před volbou se konala porada funkcionářů… Pouze v jednom případě má sloveso předcházeti právo na 3. pád: správně říkáme: předcházeti nemocem, úrazům, ztrátám — ve smyslu ‚zabránit‘. Všude jinde se 3. pádu tohoto slovesa užívá špatně.“

Gajovo tvrzení, ža se dativní vazby smí užívat jen tehdy, má-li sloveso význam ‚zabránit‘, vyvrací SSJČ: dativní vazbu — vedle akuzativní — dovoluje i ve významu ‚být, dít se, vyskytovat se před něčím‘, tedy v případech, jež dr. Gaja odsuzuje. SSJČ zde uvádí tento citát: události předcházející tu (té) chvíli.

2. Dr. Gaja celkem správně vykládá, že se sloveso užívat pojí s genitivem. „Nicméně stále užíváme (využíváme) mzdové fondy, volný čas, skryté rezervy; dokonce jsem četl v odborném historickém článku, že „Trautmannsdorffové využívali obrovské horšovsko-týnské statky“. Užíváme jenom tabletky, pilulky, prášky…“

SSJČ má však u slovesa užívat ve významu ‚zacházet s něčím, obhospodařovat něco, používat něčeho, co není vlastním majetkem‘, vazbu čeho i co, tedy genitivní i akuzativní: u. koupelnu, koupelny. U slovesa využít nalézáme v SSJČ vazbu využít čeho s poznámkou: „zvl. u konkr. jmen též co“ a příklady: plně využít materiální zdroje, v. stroj. (Slovesa využívat, zneužívat nejsou také složeniny slovesa užívat, jak je dr. Gaja ve svém příspěvku nevhodně nazývá.)

3. „Slovesa omezit, zamezit mají vazbu 4. pádu a znamenají ‚něčemu zabránit…‘“ To však platí v plném rozsahu jen pro sloveso omezit; zamezit se může [109]řidčeji pojit také s dativem, jak lze nalézt v SSJČ: zamezit dalšímu šíření epidemie.

4. Vazba „Já se tím nezajímám“ je podle autora ohavná, my bychom ji označili za nesprávnou, nevhodnou. „Slovesa zabývat se něčím a zajímat se o něco se podivným způsobem zaměnila a vznikla vazba: zajímati se něčím…“ Zde ovšem nejde o záměnu sloves, ale o směšování slovesných vazeb neboli kontaminaci.

Účelem této kritiky není psát o věcech, které jsou čtenářům Naší řeči známy, popř. které si mohou snadno ověřit nahlédnutím do SSJČ. Šlo nám však především o to, abychom ukázali, že některé časopisecké jazykové poradny a sloupky nejsou vedeny zcela odborně, že se se Slovníkem spisovného jazyka českého pracuje nejednou povrchně a málo pozorně a konečně že částečně správné nebo nesprávné názory na otázky jazykové správnosti mohou čtenáře spíše mást než mu prospět.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 2, s. 108-109

Předchozí František Daneš: O jednom typu elipsy

Následující Josef Štěpán: Buď fit!