Příspěvek k vytvoření českých podob indiánských jmen

Zdeněk Salzmann

[Articles]

(pdf)

-

0. Tak jako každý živý jazyk má i čeština slovotvorné prostředky, např. přípony přechylovací, jimiž jazykové povědomí Čechů disponuje víceméně automaticky, kdykoliv je zapotřebí vytvořit názvy nové. Avšak přejímání slov z jazyků exotických, zvláště užívá-li se těchto slov jako základů pro odvozování domácími příponami, působí Čechům jisté obtíže, a to tím větší, čím je zvuková podoba základního přejatého slova odlišnější od domácí fonologické struktury.

1. Již dlouhou dobu projevuje česká čtenářská veřejnost značný zájem o osudy původních obyvatel amerického kontinentu. Bylo by možno jmenovat stovky publikací, které u nás vyšly zhruba za posledních sto let, v nichž jsou líčeny dějiny, způsob života, kultura atp. Indiánů. Jsou to publikace různého druhu, různé odborné i umělecké hodnoty, většinou překlady, ale také — zvláště v poslední době — původní práce domácích autorů. Objevují se v nich pojmenování specifických jevů a skutečností indiánského života, např. názvy kmenů, jejich příslušníků atd. Ne vždy bývá pro překladatele nebo autora snadné zvolit vhodnou podobu takovýchto pojmenování. Tento příspěvek je míněn jako pomoc pro ně a zároveň jako částečný návrh českého indianistického názvosloví. Soustředím se na několik reprezentativních skupin indiánských kmenů a jazyků na sever od Mexika, tj. ve Spojených státech amerických včetně Aljašky a v Kanadě. Z kmenů a jazyků (popř. i nářečí) vymřelých uvedu jen ty, které mají zvláštní historickou nebo jazykovědnou důležitost.[1]

2. Jde mi v podstatě o (a) vlastní jména kmenová, popř. národní, a to podob mužských a přechýlených ženských, jako např. Apač (Apačka), Eskymák (Eskymačka), Hurón (Hurónka), Irokéz (Irokézka) a Mohykán (Mohykánka); (b) adjektiva vyjadřující příslušnost kmenovou anebo i širší, např. apačský, hurónský, pacifickoatabaskický, irokézský a eskymácko-aleutský; a (c) pojmenování jazyků nebo nářečí a jazykových společenství, např. apačština, eskymáčtina, pacifická atabaskičtina a irokézština.

[251]3. O tvoření vlastních jmen kmenových a národních není v češtině doposud žádná přehledná práce, které bych se mohl přidržet. Kromě kusých pouček v základních českých mluvnicích dotýkají se této otázky, a to jen nepřímo, Vl. Šmilauer a Fr. Váhala ve svých článcích o jménech obyvatelských a K. Hausenblas a M. Dokulil v nové kolektivní akademické práci o odvozování jmen podstatných. Jazykový úzus nám ovšem při názvech řídce užívaných mnoho nepomáhá.[2]

Pokud nejsou vlastní jména označující osoby podle původu nebo příslušnosti kmenové, národní anebo podle kulturního nebo jazykového společenství slova základní (tj. neodvozená), jako např. Apač, Azték, Bant(u), Bask, Búr, Burgund, Ink (kmenové), May, Skyt(h) apod., bývají tvořena od základů jmen podstatných příponami -ák (Eskymák, Křovák aj.), -an (Hornolužičan, Indoevropan aj.), -án (např. Afrikán, ve smyslu »Afrikaander«, a Papuán), -ec (Laponec, Somálec aj.), -ín (např. Gruzín) a -ita (např. Hamita, Semita). Dvojice typu Gruzín/Gruzínec a Papuán/Papuánec lze snad vysvětlit jako odvozeniny ze dvou rozličných základů: tak je možno přiřadit kratší podobu Gruzín k staršímu základu Gruzie (srov. např. Arabín a Rusín, dnes plně nebo částečně zast.) a delší podobu Gruzínec k adjektivnímu základu gruzínský (ke Gruzie); kratší podobu Papuán lze považovat za odvozeninu od zmezinárodnělého zeměpisného názvu Papua a delší podobu Papuánec za odvozenou od adjektiva papuánský. V některých případech se kmenová jména ani netvoří a užívá se opisu; tak např. čteme o Indiánech kmenů Omaha, Ponka, Crows, Sališ aj.[3]

Adjektiva patřící ke jménům kmenovým a národním jsou veskrze zakončena na -sk(ý) (popř. -ck(ý), končí-li se slovní základ na jisté souhlásky) a na -ánsk(ý), -ick(ý) apod. vlivem přípon cizích, např. hurónský, kazašský, korejský (ke Korea), incký (k Ink i Inka), kubánský (ke Kuba), baskický (k Bask) a indický (k Ind[ie]). Hláskové obměny v odvozovacím základu, jež přípona -sk(ý) působí, byly podrobně probrány ve dvou článcích Šmilauerových.[4]

Kromě případů výjimečných se jména jazyků, nářečí a jazykových skupin zpravidla zcela mechanicky odvozují od adjektiv na -sk-ý apod. příponou -in(a).[5]

4. O pravopise obecných slov přejatých do češtiny z jazyků cizích, a tedy zčásti i o psaní jmen kmenových a národních, rozhoduje míra jejich rozšíření a zdomácnění v přejímajícím jazyce. I když Pravidla českého pravopisu (1966) poučují, že názvy úzce odborné a řídce užívané se zpravidla píší pravopisem pokud možno původním, přece jen [252]dávají uživatelům jistou volnost poznámkou, že „v textech popularizujících je možno psát i slova úzce odborná pravopisem počeštěným, a naopak při odborném, vědeckém užití lze i slova zpravidla psaná pravopisem českým psát pravopisem původním“. V posledních letech lze pozorovat tendenci užívat slov přejatých v podobě víc a více počeštěné. To se týká také jmen kmenových a národních a slov z nich odvozených. Poněvadž na rozdíl od názvů zeměpisných nejsou jména příslušníků kmene nebo národa přesně vzato jmény vlastními, označujíce v jednotném čísle kteréhokoli člena skupiny jednotlivců, není nutno přidržovat se jména podstatného v té podobě, jakou si vytvořil jazyk cizí.

Většina indiánských názvů se zakládá na původní podobě anglické nebo poangličtěné, několik názvů však vychází z původní podoby španělské nebo pošpanělštěné. Přihlédneme stručně k pravopisným zásadám a tendencím, jež se při přejímání anglických, popř. španělských slov uplatňují.

Tak např. Pravidla píší bekhend (vedle backhand), budžet (vedle budget), buldozer (z bulldozer), dispečink (z dispatching), džem (vedle jam), kovboj (z cowboy), ofsajd (z off side), sajdkár (vedle sidecar), splín (vedle spleen), víkend (z weekend), a ze jmen zeměpisných cambridžský (vedle cambridgeský), havajský (k Havaj z Hawaii), kalifornský (ke Kalifornie z California), Keňa (z Kenya), mississippský, Ňasa (z Nyasa), newyorský i novoyorský, ohijský (k Ohio), Pensylvánie (z Pennsylvania), pittsburský (k Pittsburgh), sanfranciský (k San Francisco) a velšský (vedle waleský); španělské slovo mestizo upravují na mestic, quebracho a gaucho počešťují na kebračo a gaučo a vedle Chilan a chilský uvádějí též čilský (ledek).

Časopis Naše řeč mimo jiné připouští nebo doporučuje čakeňský (odvozené od špan. chaqueño a užívané Čechy žijícími v argentinském Chaku) a čakoský vedle chacoský, k Chaco;[6] paranáský k špan. Paraná;[7] coloradský, columbuský (ke Columbus ve státě Ohio), coventryjský, idažský (k Idaho), yellowstonský (k Yellowstone), a ze španělštiny yaquijský (k Yaqui);[8] Cejlonec i Cejloňan, Havajec i Havajan, Keňan, Kongan nebo Konžan, Ňasan, Nigerijec (k Nigérie)[9] aj.

Příruční slovník naučný počešťuje kmenová jména značnou měrou pravopisně, ale méně už v tvarosloví. Tak užívá plurálových tvarů Čoktavové, Kríkové, Odžibvejové, Šošoni aj., ale u jiných jmen má opis s nominativem jmenovacím, jako např. kmeny Šauní, Sališ, Načé a skupiny Maskodži, Pauní aj.

[253]5. Poněvadž se česká amerikanistika nikdy systematicky nepěstovala, je v češtině užívání indiánských jmen velmi nejednotné. Tak se např. indiánský kmen známý v angličtině pod názvem Cherokee uvádí v češtině v mnoha variantách: Cherokeeové,[10] Čerokesové,[11] Čerokésové (PSN), Čerokézové,[12] Čerokiové,[13] Čerokíové,[14] Čerokýjové,[15] Čilakové (OSN) a Čirokové (PSN); anglickému pojmenování kmene Sioux (vysl. [sú]) odpovídají v češtině podoby Siouxové (OSN i PSN), Siúxové (PSN), Sjúxové,[16] syu (OSN Dod.) a -sjú ve složenině hokasjú (PSN); název indiánského kmene anglicky zvaného Cheyenne (vysl. [šajen]) se pravopisně buď vůbec nepřizpůsobuje (Cheyennové[17]), anebo se počešťuje odchylně od původní výslovnosti v podobu Čejeni (PSN) nebo Šejenové (OSN) atp. Značná rozkolísanost v užívání indiánských názvů je někdy i v jednom a témž prameni; tak PSN má např. podoby Čirokové i Čerokésové (ale Irokézové, bezpochyby podle SSJČ) a Atabaskové, Athabaskové i Athapaskové.[18] Doufám, že předložené návrhy svým jednotným hlediskem přispějí k ustálení názvů.[19]

6. Názvy v této stati se týkají kmenů jazykového společenství eskymácko-aleutského, nadenejského, aztécko-tanoského, makroalgonkinského, selišského, čemekemského, vakašského a dvou osamocených jazyků, kutenajštiny a beotučtiny.[20] Názvy jsou uspořádány abecedně podle jedné z jejich nejběžnějších anglických podob. U slov původu neindiánského uvádím někdy i stručnou etymologickou poznámku. V těch případech, ve kterých jsem se snažil českou pravopisnou podobou alespoň zčásti vystihnout běžnou americkou výslovnost, připojuji v hranatých závorkách i zjednodušený fonetický přepis původního slova anglického.[21] V transkripci označuji samohláskovou délku způsobem v češtině obvyklým; otevřené e tak jako ve spisovné slovenštině písmenem ä; oslabenou samohlásku neurčité kvality znakem ъ[21a]; angl. bilabiálu w týmž grafémem. Přízvuk pro jednoduchost neoznačuji. Po dvojtečce pak následují návrhy kmenového jména v podobě mužské i ženské, příslušného adjektiva a názvu jazyka. V některých případech je termín pro větší přesnost a jasnost definován.

V této stati probírám z uvedených indiánských jazykových společenství jen kmeny významnější a uvádím pouze ta jména kmenová, jazyková nebo nářeční a klasifikační, která se dnes v obecné amerikanistice považují za platná nebo význačná. Jakákoli snaha o úplnost ubrala by této práci na užitečnosti nejen proto, že by se stala rozsahem a množstvím detailů nepřehlednou, ale i proto, že se v podrobnostech mínění odborníků různí.

[254]Abnaki [äbnáki]: Abnakijec, Abnakijka, abnakijský, abnakijština.
Alabama: Alabáma (příslušník jednoho z maskodžijských kmenů tvořících Potočanskou konfederaci), Alabámka, alabámský, alabámština (blízce příbuzná s koasatijštinou).[22a]
Alaskan Eskimo: aljašská eskymáčtina neboli inupičtina.
Aleut (z rus. a tam asi z domorodého jaz.): Aleut, Aleutka, aleutský, aleutština.
Aleutian: aleutský.
Algonkin, Algonquin: Algonkin (příslušník jednoho z kmenů vnitrozemskoalgonkinské jazykové skupiny), Algonkinka, algonkinský, algonkinština — viz také Algonquian.
Algonquian (z ind. jaz. prostřednictvím kanadskofranc.): algonkinský (příslušející k jedné z rozsáhlých jazykových rodin severoamerických Indiánů) — viz také Algonkin, Algonquin.[23]
Algonquian-Gulf: algonkinsko-golfský; a podobně i Algonquian-Mosan, Algonquian-Ritwan a Algonquian-Wakashan: algonkinsko-mosanský, alg.-ritvanský a alg.-vakašský.
Apache (ze špan. a tam asi ze zuňijštiny): Apač (příslušník skupiny příbuzných kmenů atabaskického původu sídlících na amer. Jihozápadě), Apačka, apačský, apačština (jedna z větví atabaskické jazykové rodiny).
Apachean: apačský (jihoatabaskický).
Arapaho: Arapaho i Arapažec, Arapažka, arapažský, arapažština.
Atakapa: Atakapa, Atakapka, atakapský, atakapština (osamocený jazyk, dnes vymřelý).
Athabaskan: Atabask, Atabaskyně, atabaskický, atabaskičtina (atabaskická jazyková rodina).
Atsina: Atsina (příslušník jednoho z kmenových oddílů arapažských), Atsinka, atsinský, atsinština (nářečí arapažštiny).
Auk: Auk (příslušník jednoho z kmenových oddílů tlingitských), Aučka, aucký.
Aztecan: aztécký.
Aztec-Tanoan: aztécko-tanoský.
Bannock: Banok, Banočka, banocký, banočtina (blízce příbuzná se severopajútštinou).
Beaver (angl., ‚bobr‘; podle jejich názvu sebe samých jako ‚ti, kteří dlí mezi bobry‘; srov. i pol. název Bobry pro tento kmen): Bobr, Bobryně, boberský i bobrovský, boberština i bobrovština (asi srozumitelná Sarsijcům).
Bellabella (z kanadského místního jména prostřednictvím ind. jaz.): Belabela, Belabelka, belabelský, belabelština.
Bellacoola: Belakúla, Belakúlka, belakúlský, belakúlština.
Beothuk: Beotuk, Beotučka, beotucký, beotučtina (osamocený jazyk, dnes úplně vymřelý, o němž zůstaly jen nedostatečné údaje).
Blackfoot (z angl. názvu black foot ‚černá noha‘; srov. rus. název черноногие a pol. Czarnonodzy pro tento indiánský kmen): Černonožec, Černonožka, černonožský, černonožština.
Cahuilla ([kъwíъ] ze špan. a tam z ind. jaz.): Kavijec, Kavijka, kavijský, kavijština.
[255]Carrier (angl., ‚nosič‘; zvaní tak podle toho, že vdova musela s sebou nosit v košíku po tři roky popel svého zemřelého manžela): Nosič, Nosička, nosičský, nosičština.
Central Algonquian: vnitrozemskoalgonkinský (příslušející k jedné z dvou skupin východoalgonkinské jazykové větve).
Central-Eastern Algonquian: východoalgonkinský (příslušející k jedné z dvou větví algonkinské jazykové rodiny).
Chastacosta (šästъkostъ): Šestekosta, Šestekostka, šestekostský, šestekostština.
Chehalis: Čehális, Čeháliska, čeháliský, čeháliština.
Chemakum (čemъkъm): Čemekem, Čemekemka, čemekemský (příslušející ke kmeni Čemekemů a jejich jazyku nebo čemekemské jazykové rodině), čemekemština (jazyk vymřelý).
Cheyenne ([šajen] z dakotštiny prostřednictvím kanadskofranc.): Šajen, Šajenka, šajenský, šajenština.
Chickasaw [čikъsó]: Čikasovec, Čikasovka, čikasovský, čikasovština (nářečí čaktovštiny)[24a]
Chilkat: Čilkat (příslušník jednoho z kmenových oddílů tlingitských), Čilkatka, čilkatský.
Chipewyan [čipъwájъn]: Čipeváj, Čipevájka, čipevájština.
Chippewa: synonymně k Ojibwa(y) — viz Ojibwa(y).
Chiricahua ([čirъkáwъ] ze špan. a tam z apačštiny): Čirikáva (příslušník jedné ze skupin tvořících kmenový svaz gileňský), Čirikávka, čirikávský, čirikávština (srozumitelná Meskalercům).
Chitimacha: Čitimáš, Čitimáška, čitimášský, čitimáština (osamocený jazyk, dnes už téměř vymřelý).
Choctaw [čáktó]: Čaktovec, Čaktovka, čaktovský, čaktovština.[24b]
Coastal Salish: přímořskoselišský (příslušející k jedné z dvou větví selišské jazykové rodiny.
Coeur d’Alene (z franc. názvu coeur d’alêne ‚srdce jako šídlo‘, výraz, jímž jeden z kmenových náčelníků charakterizoval srdce obchodníků s Indiány): Coeurdalen, Coeurdalenka, coeurdalenský, coeurdalenština nebo Kerdalén, Kerdalénka, kerdalénský, kerdalénština.
Comanche: Komanč, Komančka, komančský, komančština (blízce příbuzná se šošonštinou).
Cree ([krí] zkrácenina staršího názvu Christenaux, Christeno z kanadskofranc. Christianaux, Christino, a to asi z ind. jaz.): Krijec, Krijka, krijský, krijština.
Creek (angl., ‚potok‘; asi podle potoka nebo potoků na území původně obývaném těmito Indiány): Potočan (příslušník kteréhokoli z několika kmenů sdružených v tzv. Potočanské konfederaci), Potočanka, potočanský — viz také Muskogee.
Creek Confederacy: Potočanská konfederace (svaz amerických Indiánů, jehož jádrem byl kmen maskodžijský a jehož členy byli Hičitijci, Alabámové a Koasatijci, a který žil dříve, než byly tyto kmeny přestěhovány do nynější Oklahomy, na území dnešních států Georgie, Alabamy a severozápadní Floridy).
Delaware: Delavár, Delavárka, delavárský, delavárština.
[256]Déné (z franc. a tam z ind. jaz.): Denejec, Denejka, denejský, denejština (jedna z větví atabaskické jazykové rodiny).
Eastern Aleut: východní aleutština (aleutský jazyk, jímž se mluví na východ od zátoky Port Moller).
Eastern Algonquian: přímořskoalgonkinský (příslušející k jedné z dvou skupin východoalgonkinské jazykové větve).
Eastern Apachean: východoapačský.
Eastern Muskogean: východomaskodžijský.
Eskimo (na základě dán. názvu Eskimo a franc. názvu Esquimau; původně z domorod. jaz.): Eskymák, Eskymačka, eskymácký, eskymáčtina.
Eskimoan: eskymácký.
Eskimo-Aleut: eskymácko-aleutský.
Eyak ([ajäk] i [íjäk] podle vesnice, jezera a řeky toho jména na Aljašce): Ejak, Ejačka, ejacký, ejačtina.
Fox (angl., ‚liška‘; snad podle jména jednoho klanu nazvaného po liškách): Liška, Liškyně, liškovský, liškovština.
Gileño (ze špan., podle arizonské řeky Gila se španěl. obyv. sufixem —eño): Gileňo i Gileněc (příslušník jednoho z kmenových svazů apačských), Gileňka, gileňský.
Gros Ventre (franc., ‚velké břicho‘): synonymně k Atsina — viz Atsina.
Gulf languages (z angl. gulf ‚golf, záliv‘): jazyky golfské, tj. jazyky tzv. společenství golfského (podle toho, že se jimi dříve mluvilo v blízkosti Mexického zálivu, angl. Gulf of Mexico).
Haida: Hajda, Hajdka, hajdský, hajdština (osamocený jazyk) — viz Skittaget.
Haidan: hajdský.
Hare (angl., ‚zajíc‘; podle názvu, kterým se tito Indiáni sami nazývají jako ‚lid velkých zajíců‘): Zajíc, Zajícovka, zajícovský, zajícovština.
Hitchiti: Hičitijec (příslušník jednoho z maskodžijských kmenů, tvořících Potočanskou konfederaci), Hičitijka, hičitijský, hičitijština (blízce příbuzná s mikasukijštinou).
Hopi: Hopijec, Hopijka, hopijský, hopijština.
Hupa: Hupa, Hupka, hupský, hupština.
Illinois (ilъnoj) i (ilъnojz) prostřednictvím franc. z jednoho algonkinského jaz., odtud také název státu Illinois): Ilinoj, Ilinojka, ilinojský, ilinojština (kmen i jazyk jsou vymřelé).[22b]
Ingalik: Ingalik, Ingalička, ingalický, ingaličtina.
Interior Salish: vnitrozemskoselišský.
Inupik: inupický, inupičtina (eskymácký jazyk, jímž se mluví na jihozápadní Aljašce; aljašská eskymáčtina).
Jemez ([hejmъs] ze špan. a tam z ind. jaz.): Chemés, Cheméska, cheméský.
Jicarilla ([híkъríjъ] z demin. mexickošpan. slova jícara ‚tykev‘, a to z nahuatelštiny): Chýkarijec (příslušník jednoho z apačských kmenů), Chýkarijka, chýkarijský, chýkarijština.
Kalispel: Kalispel, Kalispelka, kalispelský, kalispelština.
[257]Kaska: Kaska, Kaskyně, kasecký, kasečtina.
Kickapoo [kikъpú]: Kikapujec, Kikapujka, kikapujský, kikapujština (jedno z nářečí liškovských).
Kiowa [kájъwa]: Kajova, Kajovka, kajovský, kajovština.
Kiowa Apache: Kajovský Apač (příslušník apačského kmene sdruženého s Kajovy), Kajovská Apačka, kajovskoapačský, kajovská apačština.
Kiowa-Tanoan: kajovsko-tanoský.
Kitamat: Kitamat (příslušník jednoho z podkmenů belabelských), Kitamatka, kitamatský, kitamatšina (jedno z nářečí belabelských).
Kitunahan: kitunažský (týkající se jazykové rodiny, jejímž jediným členem je kutenajština) — viz Kutenai.
Koasati: Koasatijec, Koasatijka, koasatijský, koasatijština (blízce příbuzná s alabámštinou).
Koluschan (nejistého původu): kolušenský (týkající se jazykové rodiny, jejímž jediným členem je tlingitština) — viz Tlingit.
Kutchin: Kučín, Kučínka, kučínský, kučínština.
Kutenai: Kutenaj, Kutenajka, kutenajský, kutenajština (osamocený jazyk) — viz Kitunahan.
Kwakiutl: Kvakiutl (příslušník kmenového svazu náležejícího k vakašské jazykové rodině), Kvakiutelka, kvakiutelský, kvakiutelština.[25]
Lillooet [lilъwet]: Lilovet, Lilovetka, lilovetský, lilovetština.
Lipan: Lipan (příslušník jednoho z kmenů apačských), Lipanka, lipanský, lipanština.
Luiseño (ze jména kalifornské misijní stanice a špan. obyv. sufixu —eño): Luiseňo i Luiseněc, Luiseňka, luiseňský, luiseňština.
Macro-Algonquian: makroalgonkinský.
Makah [máká]: Mákajec (příslušník jednoho z kmenových oddílů nuteckých), Mákajka, mákajský, mákajština (nářečí nutečtiny).
Malecite [mälъsít]: Malesit, Malesitka, malesitský, malesitština.
Massachuset ([mäsъčusъt] ind. slovo, z něhož bylo utvořeno jméno novoanglického státu Massachusetts): Masačuset, Masačusetka, masačusetský, masačusetština (kmen i jazyk jsou vymřelé).[22c]
Mattole: Matolec, Matolka, matolský, matolština (jazyk asi už vymřelý).
Menomini: Menominijec, Menominijka, menominijský, menominijština.
Mescalero (z mexickošpan. mescal, mezcal, mexcal ‚mezkal‘ — srov. mezkalin — a to z nahuatelštiny): Meskalero i Meskalerec (příslušník jednoho z kmenů apačských), Meskalerka, meskalerský, meskalerština (srozumitelná Čirikávům).
Micmac [mikmäk]: Mikmek, Mikmečka, mikmecký, mikmečtina.
Mikasuki: Mikasukijec (příslušník maskodžijského kmene, který původně patřil k Potočanské konfederaci, ale byl později povětšině vstřebán do kmene seminolského), Mikasukijka, mikasukijský, mikasukijština (blízce příbuzná s hičitijštinou).
Mohican (z mohykánštiny, tam ve významu ‚vlk‘): Mohykán, Mohykánka, mohykánský, mohykánština (jazyk vymřelý).
Mosan (uměle utvořeno angl. sufixem —an od slova pro číslovku ‚čtyři‘, které je [258]podobné ve všech jazycích tohoto jazykového společenství): mosanský.[26]
Muskogean [mъskoudžiъn]: maskodžijský.
Muskogee: Maskodžijec (příslušník kmene, který tvořil jádro Potočanské konfederace), Maskodžijka, maskodžijský, maskodžijština (jazyk Maskodžijců a některých Seminolů).
Na-déné: nadenejský.
Nahuatl: (prostřednictvím mexickošpan. z ind. jaz.): nahuatelština.[27]
Nahuatlan: nahuatelský.
Natchez [näčъz]: Nečez, Nečezka, nečezský, nečezština (osamocený jazyk).
Navaho: Návaho i Navažec (příslušník jednoho z jihoatabaskických kmenů), Navažka, navažský, navažština.
Nitinat: Nitinat (příslušník jednoho z kmenových oddílů nuteckých), Nitinatka, nitinatský, nitinatština (nářečí nutečtiny).
Nootka (nutkъ): Nutka, Nutkyně, nutecký, nutečtina.[28]
Northern Arapaho: Severoarapažec, Severoarapažka, severoarapažský, severoarapažština (jedno ze dvou nářečí arapažštiny vlastní).
Northern Athabaskan: severoatabaskický (příslušející k jedné z větví atabaskické jazykové rodiny).
Northern Paiute: Severopajút, Severopajútka, severopajútský, severopajútština (blízce příbuzná s banočtinou).
Ojibwa(y) [oudžibwej]: Odžibvej, Odžibvejka, odžibvejský, odžibvejština.
Pacific Athabaskan: pacifickoatabaskický (příslušející k jedné z větví atabaskické jazykové rodiny).
Paiute: Pajút i Jihopajút, Pajútka i Jihopajútka, pajútský i jihopajútský, pajútština i jihopajútština (blízce příbuzná s utažštinou).
Papago: Papago i Papažec, Papažka, papažský, papažština (velmi blízce příbuzná s pimštinou).
Penobscot: Penobskot, Penobskotka, penobskotský, penobskotština (nářečí abnakijštiny).
Pima, adj. Piman: Pima, Pimka, pimský, pimština (velmi blízce příbuzná s papažštinou).
Potawatomi: Potavatomijec, Potavatomijka, potavatomijský, potavatomijština.
Quileute [kwilъjút]: Kvilejút, Kvilejútka, kvilejútský, kvilejútština.
Ritwan: ritvanský.
Salish [sejliš]: Seliš (příslušník kteréhokoli z kmenů mluvících jazykem selišským), Seliška, selišský, seliština.
Salishan: selišský.
San Carlos (podle ind. rezervace toho jména): Sankarlosan (příslušník jedné z kmenových skupin apačských), Sankarlosanka, sankarloský, sankarloština.
Sarsi [sarsi]: Sarsijec, Sarsijka, sarsijský, sarsijština.
Sauk [sók]: Sók, Sóčka, sócký, sóčtina (jedno z nářečí liškovských).
Seminole (z maskodžijštiny a tam z americkošpan. slova cimarrón ‚divoký‘): Seminol (příslušník skupin bývalé Potočanské konfederace, které se oddělily a od[259]stěhovaly na Floridu), Seminolka, seminolský, seminolština (nářečí téměř totožné s maskodžijštinou).
Shawnee [šóní]: Šónijec, Šónijka, šónijský, šónijština.
Shoshone: Šošon, Šošonka, šošonský, (příslušející ke kmeni Šošonů a jejich jazyku nebo k šošonské větvi utoaztécké jazykové rodiny), šošonština (blízce příbuzná s komančštinou).
Shoshonean: šošonský.
Skagit [skädžъt]: Skadžit, Skadžitka, skadžitský, skadžitština (typická představitelka početné skupiny nářečí přímořskoselišských).
Skittaget: Skitaget (Hajda), Skitagetka (Hajdka), skitagetský, skitagetština (jedno z dvou nářečí hajdštiny).
Skittagetan: skitagetský (týkající se jazykové rodiny, jejímž jediným členem je hajdština) — viz Haida a Skittaget.
Sonoran: sonorský.
Southern Arapaho: Jihoarapažec, Jihoarapažka, jihoarapažský, jihoarapažština (jedno z dvou nářečí arapažštiny vlastní).
Southern Athabaskan: jihoatabaskický (apačský; příslušející k jedné z větví atabaskické jazykové rodiny).
Southern Paiute: Jihopajút — viz Paiute.
Tanoan (k základu Tano): tanoský (příslušející k jedné z jazykových skupin na amer. Jihozápadě).
Tepehuan ([tepъwán] prostřednictvím mexickošpan. z nahuatelštiny): Tepeván, Tepevánka, tepevánský, tepevánština.
Tewa: Teva (příslušník jedné z nářečních skupin tanoských kmenů), Tevka, tevský, tevština (skupina nářečí).
Tillamook: Tilemuk, Tilemučka, tilemucký, tilemučtina (jazyk dnes už asi vymřelý).
Tiwa: Tiva (příslušník jedné z nářečních skupin tanoských kmenů), Tivka, tivský, tivština (skupina nářečí).
Tlingit: Tlingit, Tlingitka, tlingitský, tlingitština (osamocený jazyk) — viz Koluschan.
Tolowa [talъwъ]: Tolova, Tolovka, tolovský, tolovština.
Tonkawa: Tonkava, Tonkavka, tonkavský, tonkavština (osamocený jazyk, dnes už asi vymřelý).
Towa: tovský, tovština (jazyk Chemésů).
Transarctic Eskimo: transarktická eskymáčtina neboli jupičtina.
Tübatulabal: Tubatulabal, Tubatulabalka, tubatulabalský, tubatulabalština.
Tunica: Tunika, Tunička, tunický, tuničtina (osamocený jazyk, dnes možná už vymřelý).
Ute (z ind. názvu sebe samých, yuta, odkud také název státu Utah): Utah i Utažec, Utažka, utažský, utažština (blízce příbuzná s (jiho)pajútštinou).
Uto-Aztecan: utoaztécký.
Wakash(an): Vakaš (příslušník kteréhokoli z kmenů mluvících jazykem vakašským), Vakaška, vakašský.
[260]Weitspekan ([witspekъn] ze jména jedné jurácké vesnice a angl. sufixu -an): vicpecký (týkající se jazykové rodiny, jejímž jediným členem je juráčtina) — viz Yurok.
Western Aleut: západoaleutský, západní aleutština (aleutský jazyk, jímž se mluví na západ od zátoky Port Moller).
Western Algonquian: západoalgonkinský (příslušející k jedné z dvou větví algonkinské jazykové rodiny).
Western Apachean: západoapačský.
Western Muskogean: západomaskodžijský (příslušející k jedné z dvou skupin maskodžijské jazykové rodiny).
Wishoskan ([wišáskъn] z vajátského základu a angl. sufixu -an): višoský[29] (týkající se jazykové rodiny, jejímž jediným členem je vajátština) — viz Wiyot.
Wiyot [waját]: Vaját, Vajátka, vajátský, vajátština (osamocený jazyk) — viz Wishoskan.
Yakutat (podle aljašského zálivu Yakutat): Jakutat (příslušník jednoho z kmenových oddílů tlingitských), Jakutatka, jakutatský.
Yaqui: Jakijec, Jakijka, jakijský, jakijština.
Yupik: jupický, jupičtina (eskymácký jazyk, jímž se mluví v arktické Americe od západní Aljašky až po Grónsko; transarktická eskymáčtina).
Yurok [jurák]: Jurák, Juračka, jurácký, juráčtina (osamocený jazyk) — viz Weitspekan.

7. Pokusím se nyní stručně shrnout zásady, jimiž jsem se v uvedené terminologii řídil.

I. Kmenová jména anglická, která jsou většinou sama kalky, překládám: Bobr (Bobři i Bobrové), Černonožec (Černonožci), Liška (Liškové), Nosič (Nosiči), Potočan (Potočané), Zajíc (Zajíci i Zajícové).

II. Jinak vycházím při tvoření českých kmenových jmen z výslovnostních podob, které jsou běžné v odborném úzu anglickém, popř. španělském. Podle zakončení základních jmen jsou tu pak zastoupeny tyto typy:

A. Souhláskové:

— č: Apač, Komanč (1. p. č. mn. —i i —ové); —j: Čipeváj, Ilinoj, Kutenaj, Odžibvej (—ové); —k: Atabask, Auk, Banok, Beotuk, Ejak, Ingalik, Jurák, Mikmek, Sók, Tilemuk (ové); —l: Kalispel, Kvakiutl, Seminol, Tubatulabal (—ové); —m: Čemekem (—ové); —n: Algonkin, Coeurdaleň (—ové) i Kerdalén (—i), Kučín, Lipan, Mohykán, Šajen, Šošon, Tepeván (—i popř. i —ové); —r: Delavár (—ři i —ové); —s: Čehális, Chemés (—ové); —š: Čitimáš, Seliš, Vakaš (—i i —ové); —t: Aleut, Čilkat, Jakutat, Jihopajút, Kitamat, Kvilejút, Lilovet, Malesit, Masačuset, Nitinat, Pajút, Penobskot, Severopajút, Skadžit, Skitaget, Tlingit, Vaját (—i); —z: Nečez (—ové).

[261]B. Samohláskové:

—a (—á), —ъ: Alabáma, Atakapa, Atsina, Belabela, Belakúla, Čirikáva, Hajda, Hupa, Kajova, Kaska, Nutka, Pima, Šestekosta, Teva, Tiva, Tolova, Tunika (—ové) a Mákajec (—ci); —e (é): Matolec a Denejec (—ci); —i (í): Abnakijec, Hičitijec, Hopijec, Chýkarijec, Jakijec, Kavijec, Koasatijec, Krijec, Maskodžijec, Menominijec, Mikasukijec, Potavatomijec, Sarsijec, Šónijec (—ci); —o (ó): Arapaho (—ové) i Arapažec (—ci), Gileňo (—ové) i Gileněc (—ci), Jihoarapažec (—ci), Luiseňo (—ové) i Luiseněc (—ci), Meskalero (—ové) i Meskalerec (—ci), Návaho (—ové) i Navažec (—ci), Papago (—ové) i Papažec (—ci), Severoarapažec (—ci) a Čaktovec, Čikasovec (—ci); —ú: Kikapujec (—ci).

C. Zvláštní případy:

Eskymák (—ci) — ustálené; Sankarlosan (—é) — průhledný původ ze zeměpisného jména San Carlos; Utah (—ové) i Utažec (—ci) — připodobněním k příbuznému jménu státu Utah.

III. Při tvoření přechýlených jmen ženských vycházím z analogie jiných jmen národních, nikoli ze jmen obecných, a navrhuji proto téměř důsledně příponu —k(a). Výjimkou je jen několik jmen na —yn(ě) — Atabaskyně (podle Baskyně), Bobryně, Kaskyně (místo méně vhodné podoby Kasečka), Liškyně, Nutkyně — a jedno na —ovk(a) — Zajícovka.

---

[1] Je mi milou povinností poděkovat prof. J. Vachkovi, doc. F. Danešovi, prof. Al. Jedličkovi a dr. P. Piťhovi za cenné připomínky, jimiž přispěli k zlepšení této stati. Mimořádnými díky jsem zavázán prof. Vlad. Šmilauerovi za jeho podrobný posudek původního textu tohoto článku, v němž mne upozornil na případy nejednotného řešení. I když jsem jeho pokynů plně využil, za jakékoli omyly a nedostatky, které přece jen v textu zůstaly, odpovídám já sám.

Budu nadále užívat těchto zkratek: MSN — Masarykův slovník naučný; NŘ — Naše řeč; OSN — Ottův slovník naučný; OSN Dod. — Ottův slovník naučný nové doby; PSN — Příruční slovník naučný; SSJČ — Slovník spisovného jazyka českého; ind.: — indiánský.

[2] Vl. Šmilauer, Obyvatelská jména na —ec, —an, —án, —ák, NŘ 23, 1939, s. 3—6; Fr. Váhala, Indonésan, ale Liberijec, NŘ 46, 1963, s. 35—40; Tvoření slov v češtině 2 (Praha 1967), s. 407n.

[3] PSN II, s. 243.

[4] Vl. Šmilauer, Přídavná jména na —ský, NŘ 23, 1939, s. 99—115, a Tvoření přídavných jmen na —ský ze jmen zeměpisných, NŘ 39, 1956, s. 187—214.

[5] Srov. k tomu Vl. Šmilauer, Substantiva tvořená příponou —ina, NŘ 22, 1938, s. 225—236, a stať Miloše Dokulila o jménech nositelů vlastnosti v Tvoření slov v češtině 2, zvl. s. 379, 381 a 384—386.

[6] Fr. Váhala, Čakeňský, či chacoský?, NŘ 43, 1960, s. 248—249.

[7] Fr. Váhala, Ještě jednou přídavná jména odvozená od cizích jmen místních, NŘ 37, 1954, s. 189—190.

[8] Vl. Šmilauer, Tvoření přídavných jmen na —ský ze jmen zeměpisných, NŘ 39, 1956, s. 187—214; srov. k tomu přídavné jméno kmenové jakijský k témuž základu Yaqui, § 6.

[262][9] Fr. Váhala, Indonésan, ale Liberijec, NŘ 46, 1963, s. 35—40.

[10] Viz M. Stingl, Indiáni bez tomahavků, 1966, např. s. 12, 379 aj.

[11] Viz Vl. Skalička, Vývoj jazyka, 1960, s. 14.

[12] V Riegrově Slovníku naučném IV (1865), s. 33.

[13] Viz F. Oberpfalcer, Jazykozpyt (Praha 1932), s. 10.

[14] Viz Čestmír Loukotka v recenzním článku v časopise Český lid 51, 1964, s. 51.

[15] Viz T. Vojan, Náš člověk na prérii, Věda a technika mládeži 21, 1964, s. 731.

[16] T. Vojan v článku uvedeném výše.

[17] Tak je tomu např. v MSN III, s. 457, a u Stingla v knize uvedené výše, např. s. 379, 381 aj.

[18] Americké slovníky uvádějí toto heslo rovněž v několika pravopisných variantách: Athabascan, Athabaskan, Athapascan a Athapaskan.

[19] Jak prof. Šmilauer ve svém posudku správně poznamenal, je třeba využít toho, že máme v oboru indianistiky jen v málo případech podoby ustálené, jako např. Eskymák. Poněvadž tu jde o tvoření hromadné — kmenových jmen je mezi Aljaškou a Ohňovou zemí zhruba na dva tisíce — je třeba ustálit pevné typy, podle nichž by se pak mohlo nově tvořit.

[20] Užívám označení jazykové společenství nespecifikovaně a při třídění jazyků do skupin této stupnice termínů: nářečí (angl. dialect), jazyk (language), skupina, větev (branch), rodina (family) a kmen (phylum); dále užívám sousloví osamocený jazyk tam, kde se v současné amerikanistice mluví o language isolate, tj. o jazyce, pro který žádná příbuznost spolehlivě zjištěna nebyla.

[21] Pro angličtinu vycházím z podrobného slovníku současné americké angličtiny Webster’s Third New International Dictionary (Springfield, Mass. 1961). Připouští-li tento slovník při kmenových nebo jazykových názvech heslové slovo v několika pravopisných nebo výslovnostních variantách, vybírám podobu k přejetí do češtiny nejvhodnější, pokud je ovšem v americké angličtině běžná.

[21a] Z technických důvodů užíváme místo běžného znaku nazývaného šva tvrdého znaku z azbuky.

[22a] Od této podoby jména kmenového a jazykového bych pravopisně rozlišoval zeměpisné jméno odvozené od názvu státu Alabama (a podobně i států Illinois a Massachusetts) podobou alabamský (a illinoiský, massachusettský); tak se např. v češtině různí chilský (občan) od čilský (ledek).

[23] V angličtině se pravopisné podoby Algonkian, Algonkin, Algonquian a Algonquin považují za varianty, ale úzus naznačuje, že se tvaru Algonquian užívá většinou tam, kde jde o jazykovou rodinu, a podoby Algonquin tehdy, když se mluví o nářečí odžibvejštiny.

[24a] Přepisuji tu českým —v— anglické koncové —w, které se v angličtině v těchto slovech nevyslovuje, i když pravopisně spoluurčuje výslovnost koncové samohlásky; srov. i nassavský k něm. Nassau.

[24b] Přepisuji tu českým —v— anglické koncové —w, které se v angličtině v těchto slovech nevyslovuje, i když pravopisně spoluurčuje výslovnost koncové samohlásky; srov. i nassavský k něm. Nassau.

[22b] Od této podoby jména kmenového a jazykového bych pravopisně rozlišoval zeměpisné jméno odvozené od názvu státu Alabama (a podobně i států Illinois a Massachusetts) podobou alabamský (a illinoiský, massachusettský); tak se např. v češtině různí chilský (občan) od čilský (ledek).

[25] Užívám tu vkladné hlásky e podobně jako ve slově nahuatelský k angl. Nahuatl, i když se v češtině dvousouhláskové skupiny před příponou —sk(ý) vyskytují, např. v litomyšlský, radomyšlský apod.; srov. i kremelský od Kreml, kyperský od Kypr aj.

[22c] Od této podoby jména kmenového a jazykového bych pravopisně rozlišoval zeměpisné jméno odvozené od názvu státu Alabama (a podobně i států Illinois a Massachusetts) podobou alabamský (a illinoiský, massachusettský); tak se např. v češtině různí chilský (občan) od čilský (ledek).

[26] Pro větší zřetelnost navrhuji delší podobu mosanský místo podoby moský.

[27] Vycházím z podoby Nahuatl, kterou se v angličtině kolektivně označují dvě příbuzné nářeční skupiny — nahuatská (angl. Nahuat) a aztécká (Aztec, Nahuatl).

[28] Podobně jako litecký k maď. Litke, aby se předešlo méně jasné podobě kratší; viz Vl. Šmilauer, Tvoření přídavných jmen na —ský ze jmen zeměpisných, NŘ 39, 1956, s. 200.

[29] Podobně jako dorobuský k Dorobusk; srov. Šmilauer v cit. článku, s. 203.

Naše řeč, volume 55 (1972), issue 5, pp. 250-262

Previous Slavomír Utěšený: Tradiční nářeční slova v jihozápadočeském pohraničí (Experiment se školní mládeží na Klatovsku a na Sušicku)

Next Miloš Dokulil: Nová souborná práce o tvoření slov v nové češtině