K některým módním výrazům přejatým z angličtiny

Alena Chmelová, Zdeněk Salzmann

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dnes si všimmneme několika anglických (popř. amerických) výrazů, s kterými se někdy setkáváme v rozhlase, televizi, časopisech a na stránkách denního tisku. Jsou to vesměs módní slova, kterých se užívá v souvislosti s nějakou zábavní činností. Tak např. v časopise Mladý svět je rubrika nazvaná hobby. Anglického slova hobby (angl. výslovnost je hobi, amer. hábi) se dnes někdy užívá i v češtině — častěji ovšem v jiných jazycích (např. v němčině — das Hobby) — ve významu ‚koníček, osobní záliba, libůstka‘. Toto slovo vzniklo zkrácením složeniny hobbyhorse (psané i hobby-horse), doložené v anglické literatuře v tomto významu už z r. 1676. Významový posun z hobbyhorse, tj. ‚hůl s koňskou hlavou sloužící jako dětská hračka‘ na ‚koníček, záliba‘ byl v druhé polovině 18. stol. napodoben němčinou (Steckenpferd nabývá přeneseného významu ‚osobní záliba‘). V češtině je pak slovo koníček ve významu ‚záliba‘ bezpochyby přímým napodobením němčiny. Jde tedy asi o sémantický kalk. Toto slovo je úplně vžité a bude se ho, stejně jak jeho synonym ‚záliba, libůstka‘, uží[310]vat zřejmě i nadále. Proto se nám zdá slovo hobby pro češtinu nadbytečné. Jeho užívání zůstane asi omezeno jen na ojedinělé případy, působící svou nápadností jako prostředek expresivity. Po stránce formální má toto slovo neobvyklé zakončení a jeho skloňování nám dělá potíže. Pokud ho užijeme, zachováváme zatím většinou původní pravopis a pociťujeme ho jako nesklonné podstatné jméno rodu středního; protože však je to výraz expresívní, mohli bychom jej psát i počeštěně, tj. hoby.

Na plakátech si můžeme přečíst, že se koná Repre house party, disc party nebo cocktail (koktajl) party. Protože se anglickým slovem party označuje mimo jiné též skupina lidí, která se sejde proto, aby se pobavila (cocktail party ‚koktajlová společnost‘) nebo aby se zúčastnila nějaké činnosti (skiing party ‚lyžařský výlet‘), anebo se jím označuje i zábava, o kterou je pro takovou schůzku postaráno, můžeme ho ve většině případů nahradit zcela výstižným českým slovem společnost. Vyhneme se tak i těžkostem, které by nám slovo party v českém systému skloňování působilo. (Z dřívější doby známe i exkluzívní Garden party).

Slovo happening (hepenin) je podstatné jméno slovesné utvořené od anglického slovesa happen ‚přihodit se, stát se‘. Základní jeho význam je ‚událost‘. V posledních letech se užívá slova happening ve Spojených státech a v Anglii též ve významu ‚improvizovaná podívaná nebo zdánlivě neúčelné představení, jehož působivost je ponechána náhodě‘. Je možné proto nahradit stovo happening českým ekvivalentním výrazem událost. Pokud ho ale přece jenom užijeme, měli bychom zachovávat jeho anglickou pravopisnou podobu a skloňovat ho podle podstatného jména rodu mužského „hrad“ (stejně i dabing, doping, clearing).

Souslovím disc jockey (angl. výslovnost disk džoki, amer. disk džáki), občas psaným i disk jockey, označuje se ve Spojených státech a v Anglii rozhlasový, popř. i televizní hlasatel, který komentuje populární hudební nahrávky, jež uvádí ve svém programu, a který často mezi nimi i vtipně promlouvá nebo uvádí reklamy. Slovo jockey je původem hypokoristická podoba k Jock, skotské přezdívce vlastního jména John. Pojmenování disc jockey se psává většinou původním pravopisem, ale protože už v češtině píšeme slovo jockey i počeštěným pravopisem žokej, bylo by možné, abychom též psali diskžokej (2. p. -e).

Slova hitparáda, top twenty, supergroup, supersession a soul znají hlavně posluchači populární hudby. V rozhlase a televizi je pořad zvaný hitparáda. Píše-li se o tomto pořadu, setkáváme se s několika pravopisnými podobami (hit paráda, hit-paráda, hitparáda, hit parade). Pokud budeme tohoto slova užívat jako označení televizního pořadu, mělo to být v jeho počeštěné podobě hitparáda a měli bychom je důsledně skloňovat podle vzoru „žena“. V běžném užití je však vhodnější nahradit je výrazem přehlídka módních (popř. populárních) písniček nebo i přehlídka hitů.

Rozhlas měl ve svém repertoáru i další hudební pořad — top twenty. V tomto pořadu se uvádělo dvacet nejoblíbenějších nebo nejúspěšnějších skladeb z oblasti populární hudby. Slova top (angl. výslovnost top, amer. táp) ‚vrchol(ek)‘ se užívá v angličtině též jako adjektiva, např. ve výrazu nation’s top ten hits ‚prvních deset [311]hitů v zemi‘. Výraz top twenty můžeme dobře přeložit do češtiny jako dvacet nejlíbivějších, popř. nejúspěšnějších (písní) a tomu budou jistě rozumět všichni rozhlasoví posluchači.

V časopise Pop Music Express jsme se setkali s dalšími anglickými slovy — supergroup a supersession. Slovem supergroup (súprgrúp) se označuje sloučení několika obzvlášť nadaných jednotlivců z úspěšných hudebních skupin v nový soubor.

Slovo supersession (súprsešn) označuje představení nebo nahrávku skupiny nazývané supergroup. Oba výrazy můžeme přeložit do češtiny např. jako vybraná nebo nejlepší skupina a vynikající nebo nejlepší podívaná (představení).

U čtenářů běžného denního tisku nemůžeme předpokládat znalost významových odstínů anglického slova soul. Dočteme-li se o někom, že je to citlivá soulová zpěvačka (Práce, 2. 10. 1969, s. 7), můžeme se domnívat, že jde o zpěvačku, která „vkládá do zpěvu i duši“, to znamená, že zpívá procítěně, neboť slovo soulová souvisí s anglickým podstatným jménem soul ‚duše‘. Odborníci nazývají soulovou hudbu (soul music) „hudbou duše“. Běží-li v našem případě o takovouto zpěvačku, pak by pro její charakteristiku stačilo jen přídavné jméno „citlivá“. V citovaném článku však jde spíše o zpěvačku, která zpívá písně ve stylu soul jazzu. Soul jazz je slohový útvar moderního jazzu, zdůrazňující prvky černošského původu. Vyplývá to z toho, že v posledních několika letech černoši ve Spojených státech užívají slova soul v mnoha souslovích jako přívlastkového určení (soul music, soul brother, soul language atp.) ve významu ‚příznačný pro černošství, charakteristický pro černošskou kulturu, s ní související nebo z ní odvozený‘.[1]

Nemáme nic proti tomu, vyskytují-li se některé cizí výrazy v časopisech určených vymezené skupině čtenářů. Souhlasíme např. s tím, že časopis Pop Music Express užívá výrazů jako rock and roll, evergreen, hit, beat, western, song, musical. Pokud však jde o širší veřejnost, domníváme se, že je nutno dát přednost podobám počeštěným (rokenrol, muzikál), nejsou-li k dispozici ekvivalentní slova domácí.

---

[1] Srov. franc. négritude ‚uvědomění jedinečnosti zděděných kulturních hodnot afrických a pocit hrdosti z příslušnosti k černému plemeni‘.

Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 4-5, s. 309-311

Předchozí Vladimír Mejstřík: Napiš, případně zatelefonuj

Následující Jiří Kraus: Psací stroj a pravopis