Ivan Lutterer
[Posudky a zprávy]
-
Připomínáme-li si lustrum tak vzácné, jakého se dne 5. prosince 1970 dožívá prof. dr. Vladimír Šmilauer, doktor filologických věd, můžeme se v mnohém odvolat na početnou už řadu zasvěcených rozborů a podrobných hodnocení jubilantova díla a života, které vyšly u nás i v cizině u příležitosti jeho 70. narozenin před pěti lety[1]. Autoři těchto jubilejních článků tehdy svorně ocenili, že „zcela nesedmdesátiletý sedmdesátník prof. Šmilauer,“ — řečeno s. Fr. Danešem — má jasné plány i pro svou další vědeckou práci, a vyjádřili přesvědčení, že jubilant vykoná ještě mnoho užitečného ku prospěchu české vědy i českého jazyka.
Bilance této pětileté Šmilauerovy aktivity badatelské, vědeckoorganizátorské, učitelské i popularizační je svou bohatostí vskutku udivující. Vedle starších prací, které vycházejí v novém, doplněném a rozšířeném vydání (Novočeská skladba a Úvod do toponomastiky, obě vydané v SPN roku 1966, a Příručka slovanské toponomastiky, připravená k vydání nakladatelstvím Academia v roce 1970), je to především jeho Atlas místních jmen v Čechách z roku 1969, průkopnický čin mimořádného dosahu, jímž si autor za toto poslední pětiletí získal snad největší zásluhy a uznání. Hned na druhém místě — co do významu, aktuálnosti i popularity — jmenujme typicky šmilauerovský seriál tzv. stovek onomastických zpráv a poznámek, jakýsi glosovaný „Reader’s Digest“ z onomastiky naší i světové, který už devátým rokem vychází v Zpravodaji místopisné komise ČSAV. V jeho posledních pěti ročnících otiskl sám jubilant bezmála dva tisíce zpráv a informací (celkově obsahuje toto jeho zpravodajství už více než 3. 600 položek).
Jubilantovo jméno se v této době objevuje i pod několika statěmi v zahraničních publikacích, např. v lipském sborníku Onomastica Sla[298]vogermanica III (o počešťování německých osobních jmen v kraji Žateckém podle berní ruly z r. 1654), v krakovském svazku Symbolae philologicae in honorem Vitoldi Taszycki (o českých toponymických deminutivech na -ičky), v berlínském sborníku Slawisch-deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur (o německých prvcích v českém botanickém názvosloví), jakož i pod řadou neméně hodnotných příspěvků v odborném tisku domácím (např. o jménech porostů na -í, -ina v českých místních jménech, o jménech Múz ve staročeském Vokabuláři gramatickém, o místních jménech v Posázaví aj.).
Druhá polovina let šedesátých zastihuje prof. Šmilauera i v roli úspěšného organizátora a předsedy několika mezinárodních onomastických porad: řídí poradu subkomise pro Slovanský onomastický atlas v Lipsku zjara 1968, předsedá zasedáním mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku během VI. sjezdu slavistů v Praze téhož roku a během konference ve Skopji na podzim 1969. Mnoho svých sil věnuje zcela nezištně redakční práci v Zpravodaji místopisné komise ČSAV, jehož je zakladatelem. Jako člen redakční rady Naší řeči zasahuje podnětně i do tohoto časopisu.
Své plody vydala i jubilantova dlouholetá neúnavná činnost učitelská: již u příležitosti jeho sedmdesátin představuje se poprvé veřejnosti Šmilauerova onomastická škola, a to kolektivní publikací Onomastické práce I. Obstála tehdy čestně a její činnost se dál nadějně rozvíjí. I v minulých pěti letech pamatuje prof. Šmilauer na své věrné a oddané posluchače v přednáškových cyklech Kruhu přátel českého jazyka, přednáší na pražské konferenci o spisovném jazyce a jazykové kultuře (o profilu češtináře), ochotně se ujímá přednášek v Lidové universitě a vystupuje též v několika pořadech o vlastních jménech v Čs. rozhlase.
Toto krátké jubilejní zamyšlení končíme upřímným přáním, aby se „nepětasedmdesátník Šmilauer“ ještě dlouho těšil pevnému zdraví a aby mohl v klidu a dobré pracovní pohodě uskutečňovat své další vědecké plány.
[1] Jejich úplný soupis je otištěn v Zpravodaji místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 352. — Náš časopis vzpomněl tohoto jubilea příspěvkem M. Těšitelové, NŘ 48, 1965, s. 257 n.
Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 4-5, s. 297-298
Předchozí Ivan Lutterer: Zpravodaj místopisné komise ČSAV k poctě sedmdesátých narozenin Jana Svobody
Následující Alexandr Stich: Jubileum Jiřího Hallera