Časopis Naše řeč
en cz

Přetržek, nadtržek

Miloslava Knappová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V posledním roce dostala jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ČSAV několik dotazů na význam slov přetržek a nadtržek. Tazatelé udávali, že se s nimi setkali v obchodní korespondenci (např. poskytujeme Vám 50 % z nadtržku; cenové rozdíly a přetržky, vzniklé při měření metrového zboží…) a že jim nerozumějí. Slovník spisovného jazyka českého uvádí výraz přetržek (pracovat bez přetržku), ovšem s významem ‚přerušení‘ a hodnotí jej jako řídce užívaný, synonymní k zastaralému podst. jménu přetržka.

Po formální stránce se u výrazů přetržek, nadtržek zřetelně vyděluje přípona -ek a předpony pře-, nad-; na základě této slovotvorné stavby bychom je mohli přiřadit k podst. jménům útržek a řidšímu stržek (tj. útržek) mezi jména výsledků děje (Tvoření slov v češtině II, s. 266n.), odvozená ze slovesných základů. Jestliže bychom u výrazu přetržek předpokládali slovesný základ přetrh-nout, mohli bychom analogicky podle podst. jména útržek (od utrh-nout) uvažovat vedle významu výsledku činnosti (tj. to, co vzniklo utržením, přetržením) i o významu prostředku činnosti (něco, co se má utrhnout, přetrhnout). O podobné slovotvorné analýze však nelze uvažovat u výrazu nadtržek, neboť Slovník spisovného jazyka českého „nadtrhnout“ ani výrazy od jeho základu odvozené nedokládá.

Protože se slova přetržek a nadtržek objevila v textech obchodního a ekonomického charakteru, objevuje se možnost spojovat je i se slovesm tržiti. Jejich význam by pak bylo možno vymezit jako ‚něco, co bylo získáno přes, nad (plánovanou) tržbu‘. Po stránce slovotvorné by pak šlo o uplatnění slovotvorného způsobu prefixálně-sufixálního: nad-trž-ek, pře(s)-trž-ek. Tento způsob tvoření jmen výsledků děje se však v českém slovotvorném systému neuplatňuje a je tedy zcela neobvyklý.

Přesný význam, v kterém se výrazů přetržek a nadtržek v obchodní a ekonomické oblasti užívá, se nám podařilo zjistit dotazem u odborníků. Uvedli, že jde v podstatě o synonymní výrazy označující rozdíl mezi dosaženou volnou maloobchodní cenou a tou cenou, která by [192]odpovídala směrnému obchodnímu rozpětí. Uvedená pojmenování vznikla v souvislosti se zavedením volné tvorby cen. Oba výrazy se objevily i v oficiálních textech (např. slovo přetržek v dokumentaci ministerstva financí a min. obchodu). Závěrem je možno shrnout: výrazy přetržek a nadtržek jsou slova tvořená neústrojně; význam, ve kterém se jich užívá, není v souladu s jejich slovotvornou stavbou, takže se jim obecně nerozumí (a to nejen v širší veřejnosti, ale ani v podnicích samých). Hodnotíme je jako výrazy nespisovné, slangové, jejichž užití v textech úředních, oficiálních, psaných spisovným jazykem, je nevhodné. Jejich význam by se dal srozumitelněji vyjádřit např. spojením tržba nad plán, popř. výrazem nadtržba (tvořeným obdobně jako třeba nadvýroba, nadplán, nadúroda ap.).

Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 3, s. 191-192

Předchozí Zd. Hrušková: Výtahář i výtažný

Následující Alena Chmelová: Radíme a kritizujeme

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1