Závod míru startuje ve Varšavě

Miloš Helcl

[Short articles]

(pdf)

-

Metonymické měnění významu slov je sice zcela běžným prostředkem osvěžování jazykových projevů, ale má také své meze. Dovedeme a můžeme zcela běžně říci, že se někam přišlo podívat celé město, že byla přeočkována celá třída atp., a bez jakýchkoli dorozumívacích obtíží tím rozumíme všechny obyvatele města, všecky žáky třídy, ale není již běžná významová změna, z které vychází věta citovaná zde v nadpise. Jistě málokterý z jejích čtenářů vyrozumí, že spojení závod míru v ní znamená ‚všichni účastníci (závodníci) Závodu míru‘. Je to sice významová změna obdobná oněm běžným metonymiím, ale chybí jí za prvé stálost, trvání náplně, resp. vztahu mezi místem a jeho obyvateli, za druhé to, že nejde o užití výrazu obsahujícího pojmenování místa, a za třetí to, že postrádá přídavné jméno celý, které při onom způsobu vyjadřování bývá obvyklé (srov. dále i seběhl se celý dům, zpíval celý sál), ba nezbytné, neboť zastupuje zájmeno všichni.

Z uvedených důvodů tedy musíme způsob stylizace citovaného titulku odmítnout jako nevhodný, i když chápeme, že jeho autora k němu vedla snaha vyhnout se neoblíbenému vyjadřování s trpným rodem (závod byl odstartován). Měl tu však k dispozici řadu jiných výrazových prostředků, např. Účastníci ZM odstartovali z Varšavy, Start k ZM ve Varšavě, Odstartování ZM ve Varšavě atpod. vedle formulací s jinými výrazy pro pojem ‚začátek‘ než start a jeho odvozeniny.

A zde jsme u druhého „svůdce“, který má autorovu pochybenou metonymii na svědomí. V minulých ročnících Naší řeči[1] jsme dvakrát upozornili na nově se vyvíjející způsob užívání sloves zahájit, zahajovat, při němž je prostě rod trpný (Slavnost byla zahájena) změněn v činný (Slavnost zahajuje), i když je známo, že podmět trpné vazby není původcem, nýbrž předmětem příslušného děje. Můstky, po kterých se tento vývoj ubíral, byly asi jednak vyjadřování trpného rodu zvratnou podobou slovesa[2] (dům se staví = ‚je stavěn‘), jednak možnost užívat v témž významu zvratné i nezvratné podoby u sloves vyjadřujících začátek nebo konec (začínat i začínat se, končit i končit se). Kontaminací (smíšením) mezi slovesy vyjadřujícími začátek něčeho (v našem případě startovat ve vý[250]znamu ‚zahajovat‘) došlo k obdobnému, ale nevhodnému vyjádření závod startuje podle nového, méně běžného publicistického způsobu referování o začátku, zahájení něčeho (Závod, slavnost, výstava,… zahajuje, zahájila). Bylo-li však u sloves zahájit, zahajovat možno v určitých, zhuštěným vyjadřováním funkčně odůvodnitelných projevech připustit užívání konstrukce bez předmětu (se změnou původního předmětu v podmět), není tomu tak u slovesa startovat, jež široký význam ‚začínat (se), zahajovat vůbec‘ nemá a při svém základním významu ‚začínat, začít závodní jízdu, běh‘[3], tím méně pak při významu ‚účastnit se závodu‘ se s podmětem závod jako s původcem činnosti spojovat nemůže.

---

[1] Srov. Naše řeč 48, 1965, s. 189n., 49, 1966, 127n.

[2] V. B. Havránek - A. Jedlička, Česká mluvnice, Praha 1963, s. 231.

[3] Viz Slovník spisovného jazyka českého III, s. 520.

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 4, pp. 249-250

Previous Zdeňka Sochová: Zavinila to spojka nebo?

Next Emanuel Michálek: V botech, na kalhotech?