Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

AT, KS, Vl, MS, MH (= Miloš Helcl)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Marketing

V našem denním i odborném tisku se v poslední době několikrát objevilo slovo marketing (psané někdy i marketink). Našim ekonomům se příliš nelíbí, ne pro svou formu, ale spíše pro pojmový obsah, který je přinejmenším nepřesný. Slovo marketing má totiž označovat řídicí a výzkumnou činnost zaměřenou ke zvyšování odbytu a využívající zkušeností amerického podnikání. O definici pojmu označovaného názvem marketing se vedou spory a není ani jasné, zda má naději stát se slovem mezinárodním (v němčině se užívá názvu Absatzförderung). Nám však jde dnes o to, zda máme tento nový název psát na konci s původním -g, nebo v počeštěné podobě s koncovým -k. Vzhledem k tomu, že slovo marketing v češtině dosud nezdomácnělo, že hláska g se vyslovuje v jeho nepřímých pádech (marketingu) i v odvozeném přídavném jménu (marketingový), nepovažujeme užívání počeštěné pravopisné podoby s koncovým -k za vhodné.

AT

Označování teplotních a jiných stupňů

Pro teplotní stupně je běžná značka 0, která až donedávna se umísťovala trojím způsobem mezi číselný údaj a písmeno C (zkratka za Celsius). Psalo se např. 180 C nebo 18 0 C nebo 18 0C; tento poslední způsob (18 0C) se zavedl podle mezinárodního ujednání a je nyní u nás v odborných textech závazný, jak o tom svědčí státní norma Úřadu pro normalizaci a měření z r. 1963 ČSN 01 1300 — Zákonné měrové jednotky. Také v přetisku školního vydání Pravidel českého pravopisu je tato nová úprava vedena, a to v kapitole Zkratky a značky (§ 97, s. 51). Touto zpřesněnou úpravou se má vyjádřit, že připojené písmeno udává příslušný teplotní stupeň a tvoří se značkou jeden celek. Jako stupeň Celsia píše se i stupeň podle Kelvina nebo Fahrenheita, např. 273 0K, 150 0F. Stejná zásada platí i pro jiné stupně ve spojení s velkým písmenem, např. pro hustotu kapaliny: 12 0B (Baumé). V jiných případech se však značka 0 píše i nadále těsně vedle číslice. Týká se to především psaní úhlů, např. úhel 900, a také psaní stupňů při údajích zeměpisných souřadnic, ať již jde o zeměpisnou šířku nebo délku (základní údaj je ve stupních, další, podrobnější údaj je v minutách, které se označují značkou '). Chceme-li zeměpisně určit položení Prahy, píšeme: 5005' severní z. š. (zeměpisné šířky) 140 25' východní z. d. (zeměpisné délky).

KS

Most přes Nuselské údolí

Dlouho očekávané zahájení stavby mostu přes Nuselské údolí přináší pro nás také dvě pravopisné otázky. Nuselské údolí je v Pravidlech českého pravopisu i v SSJČ uvedeno jako pojmenování obecné, ale protože v pojetí vlastního jména je vždycky jisté kolísání a protože dnes zřejmě převažuje chápání tohoto sdruženého pojmenování jako pomístního názvu (podobně jako Šárecké údolí), jak ukazuje i časté psaní [126]podoby Nuselské údolí v denním tisku i v časopisech, lze doporučit, aby se psaní s počátečním písmenem velkým připustilo. Jiná situace je však u názvu nového mostu. Projektovaný most označujeme jako nuselský, ale na vlastní oficiální pojmenování mostu, které může znít docela jinak, musíme ještě čekat. Píšeme tedy zatím spojení nuselský most s počátečním písmenem malým.

Vl

Pod Petřínem, Na Zábradlí, Za Branou

Názvy nemocnic, jako např. Dětská fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice v Krči, Fakultní nemocnice v Praze 10, nepůsobí z hlediska pravopisného žádné nesnáze. Některé pražské nemocnice obsahují však ve svém názvu ještě pomístní název, např. Nemocnice Na Františku, Fakultní nemocnice Pod Petřínem, Nemocnice Na Bulovce. Jde tu tedy o stejný typ jako u některých názvů divadel, např. Divadlo Na zábradlí, Divadlo Za branou (v tomto posledním případě je situace ještě komplikována tím, že se zde spojením Za branou název pomístní jen jaksi předstírá, asi pod vlivem úspěšného názvu Divadla Na zábradlí). Pomístní název se pak chápe jako součást celého oficiálního názvu, nikoli jako příslovečné určení místa. Píšeme tedy velké začáteční písmeno jak u prvního slova celého názvu, tak i u předložky, kterou začíná pomístní název. Jsou-li však ve větné souvislosti slova nemocnice, divadlo chápána obecně, je možno je psát i s počátečním písmenem malým, např.: Hra bude uvedena v nově založeném divadle Za branou, nebo: Nemocný byl dopraven do blízké nemocnice Pod Petřínem.

Vl

Zkratka ss.?

V zápisech ze schůzí, v pozvánkách, zprávách a podobných písemnostech administrativního rázu, v nichž bývá uveden větší výčet osob, setkáváme se někdy se zkratkou ss., za níž pak následuje výčet jmen. Zdvojení zkratky s. (‚soudruh‘) má být vyjádřením množného čísla, aby nebylo třeba u každého jména s. opakovat. Užívání zkratky ss. je jistě vedeno snahou po úspornosti, ale těžko můžeme považovat takovou zkratku za ústrojnou. Není totiž obvyklé, aby se množné číslo zkráceného podstatného jména naznačovalo mechanickým zdvojením zkratky utvořené z počátečních písmen slova (snad jen zkratky pp. ve významu ‚pánové‘ se v omezené míře užívalo před několika desetiletími). Je tedy zkratka ss. tvořena způsobem v češtině neobyklým, a proto ji nedoporučujeme. Ústrojnější by byla nepochybně zkratka utvořená z prvního a posledního písmena slova soudruzi (si. popř. szi obdobně jako bří. ‚bratří‘), ale jejímu užívání brání nevýhodná homonymie s tvarem zvratného zájmena. U většiny zkratek ovšem není obvyklé označovat nějakým způsobem pád a množné číslo a není toho jistě zapotřebí ani u zkratky s. Chceme-li u podstatného jména soudruh explicitně množné číslo vyjádřit, učiníme nejlépe, užijeme-li nezkráceného tvaru soudruzi; jako zkratka stačí i v tomto případě pouhé s., stejně jako při zkracování podst. jména soudružka.

MS

[127]Střípky z Colorado Springs

Nad sloupkem s tímto nadpisem ve sportovní rubrice Rudého práva jsme uvažovali o správnosti nesklonné podoby u jména amerického města. Šlo o to, zda jméno Colorado Springs patří mezi složená jména místní, jako Fort Jackson, Port Elizabeth, Santa Cruz, u nichž se ve sborníku O češtině pro Čechy (1963, s. 207) doporučuje skloňovat druhou část, tedy z Fort Jacksonu, do Port Elizabethu, ze Santa Cruzu, nebo zda je Colorado Springs jméno nesklonné. Druhá část jména, Springs, je anglický tvar množného čísla k podstatnému jménu spring, tj. pramen. Přestože první část tohoto složeného jména lze skloňovat a také se při užití zkrácené podoby tohoto místního jména skloňuje (do Colorada, před Coloradem), bude vhodnější, právě proto, že ve druhé složce anglický tvar množného čísla pociťujeme, zařadit jméno Colorado Springs mezi nesklonná neutra s koncovkou množného čísla, tedy k typu Los Angeles, Nîmes, Sèvres aj., a ponechávat je i ve větné souvislosti v podobě nesklonné.

Vl

Ještě ke slovesu zahájit[1]

Z poslední doby máme k dispozici tři ukázky nevhodného užití slovesa zahájit jako slovesa bezpředmětového s významem ‚začít, být zahájen‘. Znějí: Zahájil mezinárodní zdravotnický kurs, Zahájil nový saponátový provoz v rakovnické Rakoně (oba z Rudého práva, první 7. 9., druhý 31. 10. 1965) a Současní francouzští malíři zahajují zítra od 18 hodin (z Večerní Prahy 25. 11. 1965). V prvních dvou citátech užití pořádku slov s přísudkem na začátku věty silně zatemnilo pravý smysl oznámení. Každého totiž nejdříve napadne otázka po životném podmětu: kdo zahájil kurs, provoz, neboť se mu nejdříve v mysli vynoří běžný význam a způsob užívání slovesa zahájit. Teprve při čtení dalšího textu si ujasníme, že podmětem jsou slova kurs, provoz, že sloveso nemá předmět a že je ho zde užito v novém, méně běžném významu. Funkcí titulků v informačních zprávách však není být rébusem, nýbrž rychle, jasně a stručně informovat o hlavním obsahu zprávy, a toho zde dosaženo nebylo. Musíme proto tuto stylizaci hodnotit jako nejasnou, pro daný cíl nevhodnou a nahradit ji zněním Byl zahájen … kurs, … provoz nebo zněním V Rakoně zahájili nový … provoz, chce-li se autor vyhnout formulaci s trpným rodem. U třetího titulku je situace zkomplikována tím, že název výstavy, která má být zahájena, obsahuje životný výraz současní francouzští malíři, který sám může být původcem činnosti pojmenované slovesem zahájit. Je tedy citovaný titulek dvojznačný a ze snahy o stručnost nevhodně stylizovaný. Zde měl jeho autor zachovat alespoň označení výstava (Výstava Současní francouzští malíři zahajuje, lépe ovšem bude zahájena), nedovedl-li se již obejít bez slovesa zahájit. Ani originálnost vyjádření v běžně informující zprávě nemůže totiž být omluvou její nižší srozumitelnosti.

MH

[128]Truboukladčík

Ve vyhlášce ministerstva stavebnictví otištěné ve Sbírce zákonů ČSSR (částka 35 z 26. 7. 1965) a citované i ve Věstníku ministerstva zdravotnictví se objevil název stroje truboukladčík (čti: -o-u-) a vzbudil nelibost u některých čtenářů, kteří jej hodnotili jako neústrojný rusismus. Šlo skutečně o užití slova převzatého ze sovětské dokumentace a označujícího zařízení, pro které nebyl dosud stanoven český odborný název. Velký rusko-český slovník překládá ruský termín truboukladčik popisným pojmenováním jeřáb na kladení potrubí. Pro osoby zaměstnané při kladení potrubí už v české odborné literatuře odborné názvy existují a uvádí je i Slovník spisovného jazyka českého: kladeč potrubí, pokládač (pokladač). Protože v českém odborném názvosloví se Často setkáváme s tím, že podstatná jména utvořená od slovesného základu příponou označují jak pracovníka, tak stroj nebo zařízení (nosič, sběrač, třídič apod.), bylo by jistě možno označit termínem kladeč nebo pokládač i uvedený stroj. O definitivní podobě termínu musí rozhodnout názvoslovná komise, která připravuje oborovou normu stavebních strojů, ale rozhodně bychom nemohli být spokojeni s pouhou pravopisnou adaptací ruského termínu, která by byla v rozporu se slovotvornými typy českého jazyka (v češtině není přípona -čik, potrubí neukládáme, ale klademe a neužíváme ani slova truba; kromě toho je pro české čtení nejasné spojení samohlásek -ou-). Přejímání slov z ruštiny může být někdy velmi výhodné, ale jindy přejetí znemožňují shodné slovní základy spojené s jinou slovotvornou podobou nebo s jiným významovým odstínem (srov. např. nemožnost převzít ruský ekonomický termín trudoděň).

AT


[1] Srov. Naše řeč 48, 1965, s. 189n.

Naše řeč, ročník 49 (1966), číslo 2, s. 125-128

Předchozí Slavomír Utěšený: O kobylkách a konících

Následující František Cuřín: Místní jména Lísek a Lesík a zdrobněliny toho typu