Časopis Naše řeč
en cz

Nová studie o vlivu češtiny na bulharštinu

Jaroslav Kuchař

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Známý bulharský lingvista Svetomir Ivančev, pečující o rozvoj bohemistiky na sofijské universitě, sleduje také soustavně vlivy, které v minulém století a na počátku tohoto století měla čeština na bulharskou slovní zásobu. Jeho studie mění někdy dost podstatně naše dosavadní znalosti a představy. Až dosud se mělo za to,[1] že ve srovnání s jinými jihoslovanskými jazyky (charvátštinou, slovinštinou a také srbštinou) je počet přejatých bohemismů v bulharštině značně menší. Ale již ve své první práci o bulharské tesařské a truhlářské terminologii[2] Ivančev zajímavě ukazuje na 200 názvech přejatých v tomto oboru z češtiny, z nichž většina dosud v bulhar[240]ské odborné literatuře žije, že i v bulharském jazyce zanechala čeština patrně velmi silné stopy. Přitom tu zřetelně nejde o důsledek politickoúředních zásahů, jejichž působením se v býv. rakouské monarchii po roce 1848 značně zesílil vliv češtiny na jihoslovanské jazyky (Bulharsko do svazku rakousko-uherského nepatřilo), nýbrž o důsledek přímého působení českých odborníků i řemeslníků v 2. polovině minulého století v Bulharsku; proto také většina z uvedených názvů byla přejata z češtiny mluvené.

Další oblastí, kterou si Ivančev pro svůj soustavný průzkum zvolil, je gymnastické (tělocvičné) názvosloví. V první části své nové studie Češki elementi v bălgarskata gimnastičeska terminologija[3] probírá dosti podrobně historické podmínky tohoto jazykového působení: ukazuje na vznik „sokolských“ (od r. 1881) a později (od r. 1895) „junáckých“ spolků v Bulharsku, v jejichž činnosti měli Češi, často političtí emigranti z tehdejšího Rakousko-Uherska, důležitou úlohu, na výchovu bulharských tělocvičných pracovníků v Čechách, na úlohu Konst. Jirečka, tehdejšího bulharského ministra lidové osvěty, aj.

Z celkové charakteristiky bulharského gymnastického názvosloví vyplývá, že má — podobně jako v jiných slovanských jazycích — ryze slovanský ráz, je slovotvorně značně jednotné a jeho hlavním zdrojem bylo Tyršovo české názvosloví tělesných cvičení. Vliv češtiny podporovalo i tehdejší ruské názvosloví pronikající do Bulharska, které se rovněž utvářelo pod vlivem sokolské terminologie,[4] což Ivančev přesvědčivě dokládá materiálovým rozborem slovníků i příslušné literatury.

V dalších částech práce pak Ivančev analyzuje bohemismy v bulharském gymnastickém názvosloví z hlediska jejich pojmenovací, zejm. slovotvorné struktury. Ukazuje, že některé slovotvorné typy, např. tzv. kořenná deverbativní substantiva bez přípony a bez předpony, jako vis, leh, met, hmat aj., popř. s předponou, jako podmet, nadhmat, přeskok, předkmih aj., která byla — někdy s menšími úpravami — do bulharštiny přejata, se cítí jako tvoření poněkud neobvyklé, zejm. v neodborném vyjadřování (konečně podobně je tomu i v češtině), nicméně již pevně zakotvila v soustavě bulharského názvosloví a na jejich základě se dokonce tvoří i výrazy nové, které ani čeština ani ruština nemá (patří k nim např. zadmet, nadopora, podkrăg, văzmach aj.). Jen ojediněle tu dochází k významovým posunům: např. bulh. klek neznamená čes. klek, nýbrž čes. dřep.

Podobný obraz poskytují i ty slovotvorné typy přejatých jmen, které jsou produktivní i v bulharštině, např. dějová jména s příponou -ka. Také tu [241]dochází nejdříve k přímému přejetí, jako u výrazů stojka, vlnovka, sklopka, popř. ke kalkování slovotvorného modelu, bulh. razkračka za čes. roznožka, a konečně k originálnímu tvoření, jako je tomu u výrazů zalupka, kolenka, otsečka, čupka, k nimž daly české slovotvorné modely názvů cvičení prvotní impuls.[5]

Rovněž početná je skupina sémantických kalků v tělocvičném názvosloví, které nepochybně vznikly českým vlivem, jako váhy (b. vezni), most, spirála, kotoul (b. kălbo), stříž (b. nožica), jakož i názvy tělocvičných nářadí, jako kůň, koza, stůl (b. masa). Bylo by tu sice možno uvažovat o přímém vlivu němčiny, ale pak bychom očekávali v bulharštině např. místo koza „kozel“ (něm. Bock), jak je tomu v ruštině. K výrazům přejatým z češtiny patří i některá příd. jména (jako vodorovný) a příslovce (nadél, našíř).

Ovšem ne všechny Tyršovy „originality“ byly přejímány do bulharštiny: nenajdeme tu ani příslovce na -mo (únožmo, schylmo), ani příslovce typu jednonož, obouruč (bulharštína má místo nich buď příčestí, nebo příd. jména), ani konečně předponová slovesa typu předpažit, zanožit apod., na jejichž místě v soustavě názvů má bulharština od počátku neslovesné výrazy dvouslovné apod. (ruská terminologie nahradila tyto „nesrozumitelné“ bohemismy při reformě v r. 1938, nepůsobil tu snad také vliv bulharský?). Kromě toho má i celou řadu ryze bulharských slovotvorných typů, např. s příponami -ež a -ne (vărtež, stojež, izbivane, spadane). Není tedy závislost na češtině mechanická, nýbrž jde spíše o základní podněty, které tu české tělocvičné názvosloví dalo k samostatnému rozvoji bulharské gymnastické terminologie.


[1] Srov. akad. B. Havránek, Vliv nové spisovné češtiny na spisovné jazyky jihoslovanské, v II. dílu sb. „Co daly naše země Evropě a lidstvu“, Praha 1940, s. 86—89 (přetištěno v Havránkově kn. Studie o spisovném jazyce, Praha 1963, s. 322—328).

[2] Byla uveřejněna ve sb. Československo-bulharské vztahy v zrcadle staletí, Praha 1963; srov. recenzi v NŘ 47, 1964, s. 95n. a v Čs. terminol. časopise III, 1964, s. 125n.

[3] Byla publikována v ročence Godišnik na Sofijskija universitet (fakultet po slavjanski filologii) LX, 1, 1966, s. 647—665.

[4] Srov. k tomu M. Wagner, K otázce vytváření terminologických systémů v příbuzných jazycích, Sovětská jazykověda 4, 1954, s. 351, a E. I. Mel’nikov, K voprosu o češskich elementach v sovremennom russkom jazyke (sportivno-gimnastičeskaja leksika), Čs. rusistika 3, 1981, s. 140; obě práce Ivančev připomíná.

[5] Je zajímavé, že v Bulharsku působili od r. 1894 také švýcarští tělovýchovní instruktoři, přesto se však v gymnastickém názvosloví — na rozdíl od názvosloví jiných sportovních odvětví — výpůjčky ze západoevropských jazyků nevyskytují.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 4, s. 239-241

Předchozí Jana Jančáková: Práce o studentské mluvě

Následující Vladimír Šaur: Proti jazykové šabloně v Bulharsku

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1